Wikipedie

František Talián

český podnikatel

František Talián (7. března 1948, Boubská u Vimperka – 14. listopadu 2018) byl český právník, autor básní, podnikatel v oboru nakladatelství učebnic a hotelnictví v šumavském regionu.[2][3][1]

JUDr. František Talián
Narození7. března 1948
Boubská u Vimperka, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí14. listopadu 2018 (ve věku 70 let)
Vzdělánístrojní průmyslovka v Písku; Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánímontér, básník, podnikatel (nakladatelství, hotelnictví)[1]
Znám jako„Král Šumavy“
TitulJUDr.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Logo IBBY (Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu)
Hotel Alpská vyhlídka na Bučině
Maketa (památník) železné opony na Bučině
Objekt na Knížecích Pláních nad Borovou Ladou
Rekreační objekt Pila Kvilda
Památník šumavským lesům na Bučině
Pomník králům Šumavy na Františkově

Život

editovat

Rodina a studia

editovat

František Talián se narodil 7. března 1948[4] v jihočeské vesnici Boubská asi 2 km severovýchodně od Vimperka.[5] Z politických důvodů byla rodina v 50. letech 20. století násilně vystěhována na odlehlou samotu.[5] František chtěl původně studovat na gymnáziu, ale protože nedostal doporučení, vystudoval strojní průmyslovku v Písku.[5] Po složení maturitní zkoušky pracoval několik let jako montér.[5] Na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze byl přijat v roce 1968 a svoje právnická studia dokončil v roce 1974.[5]

Bylo mi pět a půl roku, do naší vesnické usedlosti v Boubské u Vimperka chodila jedna skupina estébáků za druhou na tzv. „domovní prohlídky“, strkali nám pod dřevěné schody samopaly. Pamatuji si, jak nám zrekvírovali dům a vyhnali nás z něho s majetkem, který se vešel na jeden žebřiňák s kravským potahem. Pamatuji si, jak nás pět bydlelo v jedné vlhké místnosti a jak jsme byli šťastni, že máme všechno za sebou. ... Narodil jsem se po odsunu německých obyvatel po komunistickém puči v roce 1948, ale před zadrátováním Šumavy „železnou oponou“, která mne po celou dobu své existence iritovala a zároveň přitahovala.

František Talián, František Talián o svém dětství a životě, [4]

Léta 1974 až 1989

editovat

Po skončení studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval JUDr. František Talián v legislativním odboru Ministerstva zdravotnictví ČSSR.[5] Poté, co byl nucen (z politických důvodů) tuto pozici opustit, získával prostředky na živobytí překladem knih pro děti, prací topiče, uklízeče či knihovníka.[5] Listopadové události roku 1989 ale změnily jeho život zásadním způsobem.

Po sametové revoluci

editovat

JUDr. František Talián začal opět vykonávat právnickou praxi; zasedal v soudním senátu pro události 17. listopadu 1989; stal se prezidentem České sekce IBBY (zkratka z anglického: International Board on Books for Young People) – Společnosti přátel knihy pro mládež při UNESCO.[5]

Nakladatelské aktivity

editovat

Do oboru nakladatelství školních učebnic napřel po roce 1989 své soukromé podnikatelské úsilí.[5] Kromě toho vydával dva týdeníky: Naše rodina a Učitelské noviny.[5] Vydával knihy, časopisy a mapy.[6] Byl majitelem několika nakladatelství:[6]

  • SPN (pedagogické nakladatelství, dříve Státní pedagogické nakladatelství);
  • Kartografie Praha;
  • Fortuna (nakladatelství učebnic).[p. 1]


Aktivity na Šumavě

editovat
Hotely
editovat

Druhým směrem jeho soukromo–podnikatelských aktivit po sametové revoluci bylo hotelnictví na Šumavě.[5] Ze svých soukromých finančních prostředků nechal zrekonstruovat několik šumavských hotelů.[1] Na Šumavě mu patřilo celkem osm hotelů:[6]

  • Na Bučině v česko–bavorském pomezí vlastnil hotel Alpská vyhlídka a v jeho těsné blízkosti nechal zbudovat ve svahu sto metrů dlouhou repliku – památník železné opony;[1]
  • Na Knížecích Pláních nad Borovou Ladou vlastnil (v místech bývalé hájovny) turisticky významnou budovu (hotel a restaurace);[6]
  • Hotel Nové Údolí[9] na česko–rakouské hranici asi 100 metrů od pěšího hraničního přechodu Stožec-Haidmühle;[6]
  • Rekreační objekt Pila Kvilda (na adrese: Kvilda 31; 384 93 Kvilda) s wellness apartmány. Velká budova se nachází v blízkosti parkoviště pod kvildskou sjezdovkou
  • a další.[6]
Pozemky
editovat

Pokud mu situace umožnila skupoval šumavské pozemky, až se nakonec stal největším soukromým pozemkovým vlastníkem na Šumavě.[6] Pro jeho mnohostranné aktivity na Šumavě mu jeho přátelé přiřkli přezdívku „král Šumavy“.[1][6]

Záchovné aktivity
editovat

Na opravy šumavských kostelů, kapliček, křížků a oživování míst, kde kdysi stávaly německé vesnice, věnoval miliony korun.[1] A byl to právě JUDr. František Talián, kdo obnovil do původní historické podoby 300 let starou schwarzenberskou myslivnu Lipka a tím zachránil významnou lesnickou památku.[4]

Opravil jsem na Šumavě několik kostelů, postavil kapličku, osadil množství křížků a řekl jsem si, že se pokusím v zaniklých německých vesnicích zřídit záchytné body a připomenout jejich bývalý život. Proto jsem zrekonstruoval v některých zaniklých vesnicích penzion či hotel pro návštěvníky Šumavy, připomínající zašlou lokalitu, zaniklou kulturní krajinu.

František Talián, František Talián o svých záchovných aktivitách na Šumavě, [4]

Ekologie
editovat

JUDr. František Talián byl zastáncem tzv. zelené Šumavy a byl rovněž členem občanského sdružení Zachraňme Šumavu.[1][p. 2] V tomto sdružení byl významným členem a dominantním donátorem.[4] Pomáhal financovat desítky publikací o lesnictví a Šumavě.[4] Některé z nich byly tisknuty v jeho nakladatelství a za jeho peníze.[4] Za jeho podpory vznikl v roce 2011 „Památník šumavským lesům“ na Bučině.[4][10][11]

Ekologičtí aktivisté kritizovali Taliánovy názory na návrat života na Šumavu v souvislosti s jeho skupováním velkých pozemků na Šumavě.[1][p. 3]

Vlastní publikační činnost

editovat

František Talián publikoval svoje verše v letech 1967 až 1971 v literárním a uměleckém časopisu (měsíčníku) Divoké víno.[5] Také se jeho tvorba objevila v básnickém almanachu Pohledy (a rovněž značnou měrou publikoval v časopisech).[5] Až do roku 1977 se jeho pořady objevovaly v Poetické kavárně Viola, v Mikro(poetickém) fóru, v Památníku národního písemnictví a jinde.[5]

Závěr

editovat

František Talián pobýval střídavě v Praze a na Šumavě.[5][1] Zemřel ve věku 70 let dne 14. listopadu 2018.[1] Smuteční obřad za zemřelého se uskutečnil 29. listopadu 2018 v kostele svaté Máří Magdaleny ve Čkyni u Vimperka za účasti stovek lidí.[4]

Tvorba

editovat
  • TALIÁN, František. To jsem já. První vydání. Praha: Fortuna, 2018; 135 stran; ISBN 978-80-7373-146-5. (Kniha veršů; Kniha epigramů a čtyřverší; Kniha povídek; Kniha úvah; Kniha soudniček)
  • TALIÁN, František. Opožděná inventura. První vydání. Praha: Fortuna, 2018; 111 stran; ISBN 978-80-7373-148-9. (Kniha povídek; Kniha úvah; Kniha soudniček; Kniha šansonů)
  • TALIÁN, František. Jsem den a Ty jsi noc: kniha veršů. První vydání. Praha: Fortuna, 2018; 95 stran; ISBN 978-80-7373-149-6. (Verše o lásce, něze, studu, ale i stesku, osamělosti a o životě)

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Soukromé nakladatelství Fortuna bylo založeno v roce 1990 s cílem vydávat pro odbornou i laickou veřejnost učebnice pro základní a střední školy, rekvalifikační publikace, knihy zaměřené na sebevzdělávání a profesní růst.[7] V roce 2021 byl obchodní závod Tomáš Talián - Fortuna administrativně převeden do společnosti SPN – pedagogické nakladatelství.[8]
  2. ↑ Sdružení Zachraňme Šumavu prosazuje – mimo jiné – například kácení kůrovcem napadených smrků.[1]
  3. ↑ Ekologičtí aktivisté rovněž kritizovali Taliánovy přátelské vazby s prezidentem Milošem Zemanem.[1]

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e f g h i j k l Zemřel šumavský podnikatel Talián. Stavěl hotely a přátelil se se Zemanem [online]. web: iDnes cz, 2018-11-19 [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ Talián, František, 1948-2018 [online]. web: Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2022-08-03]. Narozen 7. 3. 1948 v Boubské u Vimperka, zemřel 14. 11. 2018. JUDr., právník a podnikatel (hotelnictví, nakladatelství). Též autor básní.. Dostupné online. 
  3. ↑ František Talián (* 7. 3. 1948, Boubská u Vimperka - 14. 11. 2018) JUDr., právník a podnikatel (hotelnictví, nakladatelství). Též autor básní. [online]. web: Databáze autorit NK ČR [cit. 2022-08-03]. Identifikační číslo: jx20080617011. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i MARTIN, Petr. Odešel zachránce Šumavy a mecenáš literatury (Odešel zachránce Šumavy František Talián) [online]. web: [cit. 2022-08-04]. Petr Martan – ředitel Komunity pro duchovní rozvoj, o.p.s., Čkyně. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o František Talián (1948 - 2018); Životopis [online]. web: Databáze knih [cit. 2022-08-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g h Za králem Šumavy [online]. web: Ing. Tomáš Jirsa (senátor Parlamentu ČR) [cit. 2022-08-02]. Českobudějovický deník, 29. 11. 2018. Dostupné online. 
  7. ↑ Nakladatelství [online]. web: Fortuna cz [cit. 2022-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-04. 
  8. ↑ Nakladatelství FORTUNA převedeno do SPN [online]. web: Fortuna cz, 2021-06-18 [cit. 2022-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-04. 
  9. ↑ Ubytování na Šumavě - hotel Nové Údolí [online]. web: Nové Údolí cz [cit. 2022-08-04]. Hotel Nové Údolí se nachází 100m od pěšího hraničního přechodu Stožec-Haidmühle.. Dostupné online. 
  10. ↑ Památník šumavským lesům odhalen [online]. web: Šumava Net CZ [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ MARTAN, Petr. Šumavské lesy mají na Bučině památník, který říká, že na nich bylo roky pácháno násilí [online]. web: Silvarium cz (Vydáno v sekci: Zprávy z oboru lesnictví a dřevařství); Českobudějovický deník, 2011-10-04 [cit. 2022-08-04]. Petr Martan – lesník a publicista. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Talián&oldid=24338803“