Knížecí Pláně

část obce Borová Lada v okrese Prachatice

Knížecí Pláně (německy Fürstenhut) jsou bývalá obec na Šumavě.[2] Místo se nachází v Národním parku Šumava na holé planině v nadmořské výšce 1021 metrů těsně u hranic s Německem. Je součástí obce Borová Lada. V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.[3]

Knížecí Pláně
Obnovený hřbitov na Knížecích Pláních
Obnovený hřbitov na Knížecích Pláních
Lokalita
Charaktersamota
ObecBorová Lada
OkresPrachatice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel0 (2011)[1]
Katastrální územíKnížecí Pláně (11,96 km²)
PSČ385 01
Počet domů0 (2011)[1]
Knížecí Pláně
Knížecí Pláně
Další údaje
Kód části obce107964
Kód k. ú.707961
Zaniklé obce.cz639
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

 
Fürstenhut podle A. Lewého (1845-1897)

Nutnost zpracovat dřevo v pohraničních lesích způsobila, že v roce 1799 dal kníže Schwarzenberg souhlas k tomu, aby si 48 dřevařských rodin postavilo své domky v místě, jenž se tehdy nazývalo německy „Schöne Ebene“ – Pěkná vyhlídka.[4] Nová vesnice (osada) byla postavena mezi léty 18001801 a dostala německý název Fürstenhut, který později (v roce 1877) dostal český ekvivalent v pojmenování obce Knížecí Pláně.[4][p 1]

Nejstarší písemná zpráva o počtu domů a obyvatel je z roku 1840.[4] Tehdy zde stálo již 59 domů, ve kterých bydlelo celkem 521 osadníků.[4] Tehdy (1840) zde také stála myslivna, lesní hájovna, mlýn,[5] pila, škola, obecní úřad, čtyři ubytovací hostince a nacházelo se tu i stanoviště hraniční stráže.[4] V roce 1861 byl položen základní kámen nového kamenného kostela svatého Jana Křtitele.[4] Ten byl za účasti široké veřejnosti slavnostně vysvěcen dne 27. ledna 1864.[4] Rok poté (1865) byla v Knížecích Pláních zřízena i samostatná fara.[4] V té době (1865) zde již žilo v 60 domech na 725 osob.[4][p 2] V pozdějších letech se počet domů sice zvyšoval, zatímco počet obyvatel mírně klesal.[4] Žili zde převážně Němci.

Po správní stránce spadala obec Knížecí Pláně v roce 1850 pod správu obce Kunžvart (nyní – 2019 – Strážný).[4] Teprve v roce 1902 zde byl zřízen samostatný obecní úřad.[4] Poštovní úřad na Knížecích Pláních byl otevřen o jedenáct let později – v roce 1913.[4] V roce 1930 žilo v obci celkem 458 osob, přičemž převážná část obyvatelstva byla německé národnosti (jen 8 osob bylo české národnosti).[4] Na konci 30. let 20. století zde žilo v téměř 80 domech 450 obyvatel (z toho jen 9 české národnosti).[4] V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. Po skončení druhé světové války značná část obyvatelstva uprchla do Německa.[4] Řádným odsunem obyvatelstva německé národnosti tak úředně prošlo jen 58 osob.[4] Státní statistický úřad v Praze uvádí, že k 22. květnu 1947 bylo v obci Knížecí Pláně sečteno 53 přítomných obyvatel.[6] Obec Knížecí Pláně byla 16. února 1952 úředně připojena k obci Nový Svět.[7] Ještě v roce 1957 tady bydlelo 53 osob, ale vznik zakázaného příhraničního pásma zapříčinil definitivní zánik obce Knížecí Pláně.[4][p 3] Kostel nechala odstřelit Československá lidová armáda v roce 1956.[4] Současně s kostelem byl zlikvidován i přilehlý hřbitov.[8][9] Do současnosti (2019) se nezachoval ani jeden z původních domů obce.[4] Na místě, kde nyní (2019) stojí budova Knížecí Pláně – Hájenka, stávala kdysi hájovna.[4]

Současnost editovat

V současné době zbyl z obce jen hřbitov, který byl v roce 1992 ze zbytků náhrobních kamenů bývalými místními německými obyvateli obnoven a oplocen. Na místě kostela byl vztyčen 13 m vysoký dřevěný kříž, který byl po vichřici v lednu 2007 nahrazen menším křížem. Nově zde byla postavena (v roce 1999, na místě bývalé hájovny) farma s chovem ovcí a skotu, v níž je restaurace a ubytování.

Kromě nepatrných pozůstatků zlikvidovaných domů je v terénu dobře patrný především systém polí, ohraničených mezními pásy z mohutných balvanů.[10]

Okolí a zajímavosti editovat

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Některé prameny uvádějí, že obec Fürstenhut v roce 1792 založil knížeSchwarzenberg.
  2. Z demografického úhlu pohledu se jednalo o dobu maximálního rozkvětu obce.
  3. Obec Knížecí Pláně zanikla po roce 1950.

Reference editovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Tajemství šumavských Knížecích Plání. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-01-23]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 196. 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Informační popis podrobné historie Knížecích Plání vyvěšený na vnější stěně budovy hostince a penzionu Knížecí Pláně – Hájenka.
  5. Reifenmühle, Tremlmühle [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  6. Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 30. 
  7. Úřední list ze dne 16. února 1952, částka 20. Praha: Ministerstvo vnitra S. 93. 
  8. Knížecí Pláně | Borová Lada a okolí. www.borova-lada.cz [online]. [cit. 2023-01-23]. Dostupné online. 
  9. kostel sv. Jana Křtitele v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  10. Archeologický atlas ČR: Knížecí Pláně: Zaniklá dřevorubecká vesnice Fürstenhut (19. a 20. století) [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat