František Směták

český fašista, náčelník štábu pražského křídla Svatoplukových gard

František Směták (1901?[1] – 70. léta 20. století?[2]) byl nedostudovaný kněz a zvěrolékař,[2] ambiciózní český fašista, za protektorátu pak náčelník štábu[3] (hejtman) pražského křídla[3] Svatoplukových gard (SG)[3]

František Směták
František Směták (před rokem 1946)
František Směták (před rokem 1946)
Narození1901?[1]
Úmrtí70. léta 20. století?[2]
Bydlištěza protektorátu: Korunní 716/5 (německy: Kronenstrasse) Praha 2[3]
Povoláníveterinární lékař[1][3]
ZaměstnavateléPo 2. sv. válce: Uhelné sklady, JZD
Politické stranyLidová strana; Národní obec fašistická (NOF); Vlajka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hejtman SG František Směták a Jan Rys–Rozsévač
Symbol (vlajka) fašistické a kolaborantské organizace Vlajka (ilustrační foto)

Životopis editovat

František Směták se narodil v roce 1901.[1] Za první republiky vstoupil do Lidové strany. Za druhé republiky se stal členem Národní obce fašistické (NOF). Národní obec fašistickou opustil v únoru roku 1939 a následně vstoupil do fašistické a kolaborantské Vlajky. Vlajka disponovala elitními údernými složkami (paramilitantními oddíly) českých fašistů, které se nazývaly Svatoplukova garda (SG). Velitelskou pravomoc nad Svatoplukovými gardami vykonával nejprve ostravský fašista Arnošt Pořízka.[2][p 1] (později od 10. února 1940 pak Jaroslav Čermák[4][5] a od února roku 1941 Vojtěch Musil[4]).[6] V Praze byl ještě ustanoven hejtman Svatoplukových gard, kterým se stal právě František Směták.[2]

Během roku 1940 se František Směták spolu s Arnoštem Pořízkou pokusili převzít moc nad Svatoplukovými gardami.[2] Ty tou dobou cvičily v Praze na Střeleckém ostrově a ve svém největším rozmachu měly asi 800 členů.[2]

  • V nádražní restauraci na Hlavním nádraží (německy: Hauptbahnhof, na adrese: Wilsonova 300/8) se dne 9. února 1940 konala schůzka ostravských fašistů Arnošta Pořízky a Jakuba Niemczyka na jedné straně s reprezentantem pražského křídla Svatoplukových gard Františkem Smětákem na straně druhé.[3] Roztržka, k níž v nádražní restauraci došlo, pokračovala druhý den v sídle ČNST–Vlajky v Myslíkově ulici.[3]

Po výše uvedené roztržce v Myslíkově ulici byli i František Směták s Arnoštem Pořízkou vyloučeni z řad členů Svatoplukových gard. Ambiciózní František Směták si obratem založil vlastní organizaci, kterou nazval Svatoplukovy národní gardy.[2] Tato organizace měla v době svého rozkvětu maximálně 30 členů, František Směták ji řídil ze svého bytu (na adrese Praha 2, Korunní 716/5 [německy: Kronenstrasse][3]), kde sídlil její „štáb“.[3] Zpočátku František Směták se svými muži cvičil, ale posléze mu došly peníze a jeho Svatoplukova národní garda se ještě během roku 1941 (po necelém půl roce své existence)[3] definitivně rozpadla.[2][p 2]

František Směták byl v roce 1945 zatčen.[2] Angažoval se totiž nejen ve Svatoplukových gardách, ale byl i konfidentem gestapa (jako ostatně většina českých fašistů).[2] Mimořádným lidovým soudem (MLS) byl odsouzen k sedmi letům odnětí svobody.[2] Po změně režimu v únoru 1948 se František Směták rychle zorientoval a již ve výkonu trestu se stal přesvědčeným komunistou.[2][p 3] Po odpykání trestu pracoval nejprve v Uhelných skladech a od roku 1954 jako veterinář v JZD.[2] Zemřel v 70. letech 20. století.[2]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Arnošt Pořízka byl aktivní ve fašistickém hnutí již za první republiky.[2]
  2. Po vyloučení ze SG byl František Směták často (zejména v Praze na Vinohradech) fyzicky napadán a inzultován ostatními „konkurenčními“ fašisty.[2] Mezi Smětákovy odpůrce patřil i vysokoškolsky vzdělaný předseda Moslimské náboženské obce v protektorátu, český cestovatel, orientalista, novinář a autor cestopisných knih Mohamed Abdalláh Brikcius (1903–1959), který byl zastáncem islámu, konvertoval k němu a za protektorátu vydával časopis Hlas Moslimské náboženské obce.[2] Čeští fašisté zcela přirozeně inklinovali k islámu, protože muslimové byli (obdobně jako nacisté) nepřátele Židů.[2]
  3. Z vězení psal František Směták dopisy československým politikům – včetně prezidenta Klementa Gottwalda, kterého se jimi snažil přesvědčit, že do Vlajky vstoupil proto, aby tam založil komunistickou buňku.

Reference editovat

  1. a b c d SMĚTÁK František (1901-0.0.0) [online]. Český biografický slovník [cit. 2019-09-16]. (Kategorie: D17 - Veterinář; 47 - Představitel stran nebo hnutí po roce 1848). Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s PADEVĚT, Jiří. Rvačky českých fašounů (Krvavá léta 1938 – 1953) [online]. www televize seznam cz, 2018-01-01 [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: František Směták). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 167, 274, 322, 356. 
  4. a b CVACHOVCOVÁ, Klára. Pravda vítězí 1938 protičeskoslovenské vysílání vídeňského rozhlasu. Praha, 2016 [cit. 2019-09-16]. 80 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze; Fakulta sociálních věd; Institut komunikačních studií a žurnalistiky; Katedra mediálních studií. Vedoucí práce PhDr. Mgr. Pavel Suk. s. Vojtěch Musil (strany 29 až 33); Jaroslav Čermák (strana 32); Svatoplukovy gardy (strana 17). Práce o vysílání vídeňského rozhlasu „Pravda vítězí“ (v českém a slovenském jazyce) na podzim roku 1938 (tj. v období bezprostředně předcházejícím a následujícím uzavření Mnichovské dohody).. Dostupné online.
  5. BÁRTA, Zdeněk. Vlastenec vlajkař Čermák odsouzen k trestu smrti [online]. zdenek barta blog idnes cz, 2019-08-15 [cit. 2019-09-16]. Čermák - Jaroslav, člen Vlajky a velitel jejího polovojenského oddílu Svatoplukova garda byl v roce 1946 odsouzen a popraven za kolaboraci s nacisty.. Dostupné online. 
  6. ŠÍR, Vojtěch. Svatoplukovy gardy [online]. www fronta cz, 2006-01-14 [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat