František Jiránek

český hudební skladatel

František Jiránek (též v podobě Franz Giraneck, někdy uváděn jako Anton či Antonín, 24. červenec 1698, Lomnice nad Popelkou1778, Drážďany) byl český hudební skladatel pozdního baroka, nejspíše žák Antonia Vivaldiho.

František Jiránek
Základní informace
Narození 24. červenec 1698
Lomnice nad Popelkou
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 1778 (ve věku 80 let)
Drážďany
Flag of Electoral Saxony.svg Saské kurfiřtství
Žánry symfonie a klasická hudba
Povolání hudební skladatel a houslista
Nástroje housle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Morzinský palác na Malé Straně v Praze, místo působení kapely hraběte Václava z Morzinu.

František Jiránek se narodil 24. července v Lomnici nad Popelkou do rodiny zaměstnanců hrabat z Morzinu, hofmistra Františka Michaela Jiránka a jeho manželky Anny Kateřiny. Měl dva starší bratry, Jiřího Františka (křtěn 15. 9. 1694) a Jana Václava (kř. 26. 6. 1697). O Františkově vzdělání nejsou žádné záznamy

Sám František byl později zaměstnán u hraběte Václava z Morzinu. Hrabě si cenil hudebních schopností Františka Jiránka a roku 1724 jej vyslal[1] na tříletý studijní pobyt do Benátek, kde se měl zdokonalit ve svém hudebním umění pod vlivem hudby Antonia Vivaldiho. Jeho učitelem se během italského pobytu stal nejspíše samotný Vivaldi,[1] což dokresluje skutečnost, že hrabě Morzin patřil mezi jeho největší mecenáše (Vivaldi mu dedikoval např. svou patrně nejslavnější sbírku houslových koncertů Il cimento obsahující cyklus Čtvero ročních dob). Navíc se Jiránkovo jméno (Giraneck) objevuje u dvou koncertů v evidenci Vivaldiho skladeb (koncert B dur RV 371 a nedochovaný koncert RV Anh. 8).

Roku 1726 se Jiránek vrátil do Prahy, kde opět působil jako houslista[1] v malostranské kapele hraběte Morzina. V této kapele působil mimo jiné také Antonín Reichenauer a krátce též německý skladatel Johann Friedrich Fasch. V té době pobýval u kolegy fagotisty Antonína Mösera.

Po smrti Václava Morzina roku 1737 Jiránek opustil Prahu a našel si místo v kapele saského prvního ministra Heinricha von Brühl ve Varšavě a Drážďanech, kde měl nejvyšší plat z celé kapely. Jeho tvorba zde pak byla formována nastupujícím klasicismem. Po Brühlově smrti roku 1763 odešel do penze a dožil v Drážďanech.

Měl nejméně tři děti, syny Jana Antonína Václava Františka (pokřtěn 5. 6. 1724) a Antonína Václava Františka Štěpána Jana (26. 12. 1725) a Františka Pavla (27. 1. 1728).

V některých pramenech (Dlabačž, ČSHS ad.) je Jiránek uváděn jako Anton či Antonín Jiránek, či Anton Giraneck.

DíloEditovat

Dochované Jiránkovy skladby jsou výhradně instrumentální (houslové sonáty, triosonáty, symfonie a koncerty), jejichž styl utvrzuje domněnku, že byl Vivaldiho žákem. Jiránkovi se i přes Vivaldiho vliv podařilo vtisknout svým dílům i určitou osobitost pramenící snad z výrazných prvků české muzikality.[1] V Hesenské zemské knihovně v Darmstadtu se dochovalo větší množství Jiránkových skladeb, zejména koncertů. Další skladby jsou kromě Německa uloženy také v Praze, ve Švédsku a v USA.

DiskografieEditovat

  • Roku 2010 vydal Supraphon CD František Jiránek / Concertos & Sinfonias s nahrávkami jeho několika skladeb, které pořídilo Collegium Marianum.[1]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Jiránek na německé Wikipedii.

  1. a b c d e František Jiránek / Concertos & Sinfonias [online]. Collegium Marianum [cit. 2013-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-31. (česky) 

LiteraturaEditovat

KAPSA, Václav. Kapela hraběte Václava Morzina. Redakce Doc. PhDr. Jaromír Černý, CSc.. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009. 130 s.