Otevřít hlavní menu

Antonín Reichenauer

český barokní hudební skladatel

Antonín Reichenauer, rovněž Jan Antonín Reichenauer, či pod pseudonymemVerichnare (asi 1694?17. března 1730 Jindřichův Hradec[1]) byl český hudební skladatel období baroka.

Antonín Reichenauer
Základní informace
Narození Desetiletí od 1690
Praha
Úmrtí 17. března 1730
Jindřichův Hradec
České královstvíČeské království České království
Žánry komorní hudba a duchovní hudba
Povolání hudební skladatel a varhaník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Antonín Reichenauer se narodil kolem roku 1694, přesné datum a místo narození, ani bližší údaje o jeho hudebním vzdělání však nejsou známy. Od roku 1721 je doložen jeho pobyt v Praze. Snad byl ředitelem kůru v kostele svaté Máří Magdaleny při dominikánském klášteře na Malé Straně (dnešní České muzeum hudby). Působil ve službách hraběte Václava z Morzinu, pro kterého pravidelně komponoval a působil v jeho kapele v Morzinském paláci v Praze na Malé Straně. Podle některých zdrojů pracoval také pro hraběte Františka Josefa Černína, což se ovšem dosud nepodařilo věrohodně doložit. Na samém sklonku života se stal farním varhaníkem v Jindřichově Hradci, necelý měsíc po nástupu do funkce však zemřel. Jeho poslední syn Václav Hypolit se zde narodil až po jeho smrti.

DíloEditovat

 
Václav hrabě z Morzinu (Reichenauerův zaměstnavatel) na malbě Jana Petra Molitora z roku 1736 (uloženo v Krkonošském muzeum ve Vrchlabí)

V minulosti byl znám jako plodný autor chrámové hudby. Jeho hudební myšlení je silně ovlivněno neapolskou školou, vynikají melodikou a pečlivým propracováním kontrapunktu. Nálezy na chrámových kůrech a v archivech dokazují, že jeho díla byla oblíbena nejen v Praze, ale i mimo ni (Roudnice, Mělník, Žďár, Osek) a také v zahraničí (Drážďany, Vratislav). Jen v oseckém klášteře je v inventáři v letech 17201733 evidováno přes 40 skladeb. Často jsou podepsány jen příjmením nebo anagramem Verichnare. Je prvním českým autorem pastorálních mší.

V posledních letech překvapil hudební vědce i koncertní publikum objev četných instrumentálních koncertů.[2] Dochovala se řada koncertů pro hoboj, fagot, violoncello, stejně jako orchestrální ouverturytriové sonáty. Svým stylem jsou velmi blízké koncertům Antonia Vivaldiho. S jeho skladbami byl Reichenauer důvěrně obeznámen, neboť Vivaldi byl Morzinův "Maestro di Musica in Italia" a pro hraběte zkomponoval celou řadu skladeb, včetně sbírky skladeb Il cimento dell'armonia e dell'inventione, obsahující slavný cyklus houslových koncertů Čtvero ročních dob.

DiskografieEditovat

  • Rorate coeli. Advent and Christmas in Baroque Prague, Collegium Marianum, Jana Semerádová, Prague 2009, Supraphon SU 4002-2 (Music from Eighteenth-Century Prague / Hudba Prahy 18. století).
  • Antonín Reichenauer: Concertos. Sergio Azzolini – fagot, Xenia Löffler – hoboj, Lenka Torgersen – housle, Collegium 1704, Václav Luks, Praha 2010, Supraphon SU 4035-2 (Music from Eighteenth-Century Prague / Hudba Prahy 18. století).
  • Antonín Reichenauer: Concertos II. Luise Haugk – hoboj, Jana Chytilová – housle, Marek Špelina – flétna, Marek Štryncl – violoncello, Musica Florea, Praha 2011, Supraphon SU 4056-2 (Music from Eighteenth-Century Prague / Hudba Prahy 18. století).

LiteraturaEditovat

PoznámkyEditovat

Externí odkazyEditovat