Otevřít hlavní menu

František Špatný (8. března 1814 samota Bor u Protivína [1]9. června 1883 Praha) byl český lexikograf, autor slovníků a jiných odborných textů v oblasti zemědělství, lesnictví, řemesel a dalších hospodářských odvětví.

František Špatný
František Špatný (1880)
František Špatný (1880)
Narození 8. března 1814
Bor u Protivína
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 9. června 1883 (ve věku 69 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chodil do školy v Protivíně, Prachaticích a na Malé Straně. Potom studoval zemědělství, správu statků, administrativu a veterinární lékařství na pražské univerzitě a technice a vzdělání ukončil na Hospodářském ústavu knížete Josefa II. ze Schwarzenbergu v Českém Krumlově. V letech 1835 – 49 působil v různých pozicích jako úředník na schwarzenberském panství. Zaměstnání mu nabízelo množství kontaktů s rolníky a řemeslníky, které využil ke sbíraní názvosloví. Výsledkem jeho působení v Třeboni byl Slovník hospodářsko-technický, který vydal roku 1843.[2] Pro sedláky ve svěřených obcích vydával časopis Hospodářské listy.[3] Rok 1848 strávil na Smíchově, který v té době z velké části také patřil Schwarzenbergům. I jeho zásluhou zde revoluční události probíhaly klidně a nedošlo k vážným incidentům.[2] Špatný usiloval o povýšení této obce na město a uvažoval o kandidatuře na purkmistra, ale 19. června 1848 byl zatčen a šest dní vězněn v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě; potom ho soud osvobodil pro nedostatek důkazů.[3]

Roku 1849 nastoupil do státní služby jako tajemník c. k. podkrajského úřadu na Smíchově, ale nadřízení k němu chovali nedůvěru kvůli jeho aktivitám z roku 1848. Byl několikrát přeložen, nejdřív do Pardubic, pak na okresní úřad (1856) a k okresnímu soudu v Karlíně (1861). Když mu nakonec přidělili práci v krušnohorských Kraslicích, podal výpověď a přešel k C. k. vlastenecké společnosti hospodářské, kde působil do roku 1873. Od roku 1869 byl rovněž členem pražské Průmyslové jednoty, kde získal funkci rady pro vědeckou činnost.[2]

Svými publikacemi zasáhl do mnoha hospodářských oborů. Jeho snahou bylo, zachránit tradiční české názvosloví pro všechna řemesla. Nechával si od čeledínů, myslivců, ševců, krejčích a dalších pracovníků popisovat nářadí a pracovní postupy, zapisoval si jejich vyprávění.[3] Vedle již zmiňovaného hospodářsko-technického slovníku vydal například Řemeslnický slovník česko-německý a německo-český (1849) a Německo-český slovník pro polní hospodáře, dobytčí lékaře, technology, lesníky a t. d. Další díla se týkala holubářství, hedvábnictví, rybníkářství, štěpařství.[2] Je také považovaný za zakladatele českého mysliveckého písemnictví, protože v letech 1856 – 1876 vydával Zábavy myslivecké v 16 svazcích o 64 stranách, s odbornými i beletristickými příspěvky, národními písněmi a slovníkem myslivecké mluvy. Dílo pak vyšlo dvakrát knižně.[4]

Současníci na Špatném oceňovali vlastenectví, zásluhy o rozvoj české lexikografie a velký objem prací, srovnatelný s výsledky celého týmu. Žertovně mu říkali „živý slovník“.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e František Špatný. Světozor. 12. 1880, roč. 14, čís. 50, s. 598. Dostupné online. 
  3. a b c František Špatný. Humoristické listy. 8. 1880, roč. 22, čís. 35, s. 274. Dostupné online. 
  4. KOVAŘÍK, J. Z dějin našeho mysliveckého písemnictví. Myslivecké zábavy. 2008, roč. 2008, čís. 2, s. ?. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat