František Kryštof Frankopan
František Kryštof Frankopan (chorvatsky Fran Krsto Frankopan, maďarsky Frangepén Ferenc Kristóf, latinsky Franciscus Francipani, 4. března 1643, Bosiljevo - 30. dubna 1671, Vídeňské Nové Město) byl chorvatský šlechtic, politik, spisovatel a básník z významného chorvatského rodu Frankopanů.
František Kryštof Frankopan | |
---|---|
František Kryštof Frangipani (kolem roku 1670). | |
Narození | 4. března 1643 Bosiljevo |
Úmrtí | 30. dubna 1671 (ve věku 28 let) Vídeňské Nové Město |
Příčina úmrtí | poprava stětím |
Místo pohřbení | Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava |
Povolání | básník, spisovatel, voják, politický aktivista a politik |
Politická strana | politik před vznikem politických stran |
Děti | Flora Frangepán |
Rodiče | Vlk II. Kryštof Frankopan |
Příbuzní | Anna Kateřina Frankopanová (sourozenec) |
Funkce | poslanec (chorvatský parlament; od 1670) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vykonával úřady istrijského markraběte a měl titul hraběte z Tržace, podle hradu v Chorvatsko-uherském království (dnešní Cazin v Bosně a Hercegovině). Byl popraven stětím za účast na protihabsburském spiknutí.
Život
editovatFrantišek Kryštof Frankopan se narodil jako syn Vlka II. Kryštofa Frankopana. Měl sestru Annu Kateřinu, provdanou Zrinskou.
František Kryštof stál společně s palatinem Františkem Wesselényim, Františkem Nádasdym a jeho švagrem Petarem Zrinským v čele spiknutí (v Chorvatsku označované jako Zrinského-Frankopanovo spiknutí) proti císaři Leopoldovi I. v Chorvatsku a Uhrách. Za to byl v roce 1671 odsouzen k smrti za velezradu a ve Vídeňském Novém Městě sťat spolu se Zrinským. Frankopanův majetek byl zkonfiskován a jeho rodina byla zbavena šlechtického titulu. Novýím sídlem rodu se poté stal hrad poblíž města Ozalje.
Pocty
editovatV Chorvatsku je známý Frankopanův výrok „Navik on živi ki zgine pošteno“ (Kdo zemřel čestně, žije navěky). Je to citát z Frankopanovy básně Pozvanje na vojsku z roku 1665, písně vyzývající k boji proti Turkům.
František Kryštof Frankopan je spolu s Petrem IV. Zrinským v Chorvatsku, ale také některými Maďary, považován za národního hrdinu, protože bojovali na jedné straně proti Osmanům a na straně druhé proti habsburské nadvládě. 30. duben je v současném Chorvatsku slaven jako národní „Den popravy Petra Zrinského a Fran tiška Kryšofta Frankopana“ (Dan pogibije Petra Zrinskog i Frana Krste Frankopana).[1]
Frankopan spolu s Petarem Zrinským byl zobrazen na chorvatské 5kunové bankovce (stažené z oběhu v roce 2008).
Chorvatsko uděluje Řád Petra Zrinského a Fran Krsta Frankopana (Red Petra Zrinskog i Frana Krste Frankopana), založený v roce 1995.
Literatura
editovat- Pavo Barišić. [s.l.]: [s.n.] [[[:Šablona:Google Buch]] Dostupné online]. ISBN 978-3-205-98628-7.
- Emanuel Lilek. [s.l.]: [s.n.]
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Kryštof Frankopan na Wikimedia Commons
- Literatur von und über Fran Krsto Frankopan im Katalog der Deutschen Nationalbibliothek
- Eintrag zu die Magnatenverschwörung im Austria-Forum (im AEIOU-Österreich-Lexikon)
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Fran Krsto Frankopan na německé Wikipedii.
- ↑ Zakon o blagdanima, spomendanima i neradnim danima u Republici Hrvatskoj [Gesetz über die Feiertage, Gedenktage und arbeitsfreie Tage in der Republik Kroatien], November 2011.