Frýdlant nad Ostravicí (nádraží)
Frýdlant nad Ostravicí (německy Friedland an der Ostrawitza) je železniční stanice v centrální části města Frýdlant nad Ostravicí v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji nedaleko řeky Ostravice. Leží na jednokolejných neelektrizovaných tratích Ostrava – Valašské Meziříčí a Frýdlant nad Ostravicí – Ostravice. Ve městě se dále nachází železniční zastávky Frýdlant nad Ostravicí zastávka a Frýdlant nad Ostravicí-Nová Dědina.
Frýdlant nad Ostravicí | |
---|---|
Nádraží v Frýdlantu nad Ostravicí | |
Stát | Česko |
Kraj | Moravskoslezský kraj |
Město | Frýdlant nad Ostravicí |
Souřadnice | 49°35′21,12″ s. š., 18°21′16,92″ v. d. |
Frýdlant nad Ostravicí | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 333542 |
Tratě | Ostrava – Valašské Meziříčí, Frýdlant nad Ostravicí – Ostravice |
Nadmořská výška | 366 m n. m. |
V provozu od | 1. ledna 1871 |
Zabezpečovací zařízení | ESA 44 |
Dopravní koleje | 6 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (4) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | Městská hromadná doprava (autobusy) |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatStanice byla otevřena 1. ledna 1871 společností Císařsko-královská privilegovaná Ostravsko-frýdlantská železnice (K. k. priv. Ostrau-Friedlander Eisenbahn, OFE) z Ostravy do Frýdlantu. 1. června 1888 vybudovala druhou trať společnost Severní dráha císaře Ferdinanda, která propojila koncovou trať v Bystřici pod Hostýnem, kam roku 1882 dovedla společnost Kroměřížská dráha trať z Hulína, a nově dostavěný úsek z Krásna nad Bečvou (dnes součást Valašského Meziříčí) k frýdlantské trati jakožto alternativní spojení Vídně a Krakova, které tolik neohrožovala blízká hranice s Pruskem, KFNB zároveň od OFE odkoupila úsek Frýdek-Místek – Frýdlant nad Ostravicí
6. srpna 1908 pak projekt společnosti Frýdlantsko-bílská dráha (FBD) spojil Frýdlant s Bílou.
Po zestátnění KFNB v roce 1906 pak obsluhovaly stanici Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy, Frýdlantsko-bílská dráha byla zestátněna až roku 1945.[1] V roce 1965 byl úsek Ostravice-Bílá snesen kvůli výstavbě vodní nádrže Šance.
Popis
editovatNachází se zde dvě krytá ostrovní nástupiště s podchody, bezbariérovými výtahy a elektronickým informačním systémem.
Současný provoz
editovatV GVD 2023/24 zde jezdí vlaky linky S5 do Ostravice převážně v hodinovém intervalu a vlaky linky S6 do Ostravy ve špičce v půlhodinovém, mimo špičku a o víkendu v hodinovém intervalu, do Valašského Meziříčí ve špičce v hodinovém intervalu, mimo špičku a o víkendech převážně v dvouhodinovém intervalu, doplněné na hodinový interval do Frenštátu. V pracovních dnech je zde linka S6 většinu času rozlomená, o víkendu jsou spoje rozlomeny ve Frenštátu. Nad rámec těchto zastávkových vlaků jsou o víkendu vedeny 2, v období letního času 3, páry spěšných vlaků Lysohor z Ostravy do Ostravice.
Odkazy
editovatReference
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Frýdlant nad Ostravicí na Wikimedia Commons
- Popis rekonstrukce stanice
- Historie Severní dráhy císaře Ferdinanda Archivováno 13. 12. 2019 na Wayback Machine.
- Profil stanice na webu beskydy.cz
- Profil stanice na stránkách Českých drah