Železniční trať Ostrava – Valašské Meziříčí

železniční trať v Česku

Železniční trať Ostrava – Valašské Meziříčí o délce 72 km (v jízdním řádu pro cestující je uváděná v traťovém oddíle označeném číslem 323) je železniční trať, která spojuje dnešní stanici Ostrava hlavní nádraží se stanicí Valašské Meziříčí. Trať byla vybudována ve dvou etapách v letech 1869-1888. Trať je v úseku OstravaVratimov dvoukolejná a zbývající delší úsek až do Valašského Meziříčí je jednokolejný. Kromě úseku Ostrava hlavní nádraží – Ostrava-Kunčice, který byl elektrizován v letech 2005–2007, se jedná o neelektrizovanou trať. Trať je v úseku Ostrava hlavní nádraží – Ostrava-Kunčice součástí celostátní dráhy a navazující úsek Ostrava-Kunčice – Valašské Meziříčí je od 7. dubna 2014 kategorizován jako regionální dráha, do té doby byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať.

Ostrava – Valašské Meziříčí
mapa trati
mapa trati
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 323
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 72 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3 kV DC (jen v úseku
Ostrava hl. n. - Ostrava-Kunčice, zbytek neelektrizován)
Maximální sklon 26 ‰
Počet kolejí 1 (2 v úseku Ostrava - Vratimov)
Maximální rychlost 100 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
napojení do trati Přerov–Bohumín
0,000 Ostrava uhelné nádraží
silnice II/647
0,974 směr Důl Jindřich
1,513 Ostrava báňské nádraží VOK
Ostrava-Stodolní
odbočení Báňské dráhy
2,972 Ostrava střed
vlečka do Vítkovických železáren
most přes Ostravici
silnice II/477
5,636 Ostrava-Kunčičky
silnice I/11
trať Nová huť - Vítkovické železárny
trať do Ostravy-Svinova / Polanky n. O.
7,805 Ostrava-Kunčice
trať do Českého Těšína
silnice II/477
10,155 Vratimov
Slezský mlýnský náhon
trať do Staříče
12,083 AHr Zaryje
14,420 Paskov
vlečka do Biocelu Paskov
Ostravická Datyňka
15,256
15,000
změna staničení
16,703 AHr Skalka
18,923 Lískovec u Frýdku
silnice II/473
silnice II/648
trať do Cieszyna
21,989
111,583
Frýdek-Místek
most přes Morávku
Baštice
dálnice D48
108,343 Baška
Bystrý potok
104,441 Pržno
most přes Ostravici
101,057 Frýdlant nad Ostravicí
trať do Ostravice
silnice I/56
96,399 AHr Čeladná
silnice II/483
92,805 Kunčice pod Ondřejníkem
Lomná
86,449 Frenštát pod Radhoštěm
silnice I/58
85,164 Frenštát pod Radhoštěm město
Lubina
Lichnovský potok
trať do Studénky
78,366 Veřovice
Jičínka
Škaredý potok
Slaný potok
Bukový potok
Papakův potok
73,335 Mořkov hlavní trať
Králův potok
Jančův potok
Křižánův potok
trať do Nového Jičína
69,243 Hostašovice
Silnice I/57
Silnice I/57
65,897 AHr Krhová
trať do Rožnova pod Radhoštěm
trať do Hranic na Moravě
61,133 Valašské Meziříčí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historický vývoj trati

editovat

První část trati byla vybudována akciovou společností K. k. priv. Ostrau-Friedlander Eisenbahn (Císařsko-královská privilegovaná Ostravsko-frýdlantská železnice) v letech 1869–1870 mezi Ostravou a Frýdlantem nad Ostravicí a nesla přiléhavý název Ostravsko-frýdlantská dráha.[1] Tento úsek byl uveden do provozu roku 1871.

Moravsko-slezská dráha měst

editovat

Druhá část trati, tj. úsek Valašské Meziříčí – Frýdlant nad Ostravicí, byla vybudována roku 1888 jako součást vedlejší větve Severní dráhy císaře Ferdinanda z Kojetína přes Těšín do Bílska.

V roce 1885 byla totiž prodloužena koncese Severní dráze (a tím i její monopol na železniční spojení přes Moravu), ale současně jí byla uložena povinnost vybudovat síť paralelních a navazujících tratí. Rakousko-uherská vláda si totiž uvědomovala, že hlavní spojnice Vídeň – Krakov vede nepříjemně blízko pruského území a v případě další války s Pruskem může být velice rychle přerušena. Severní dráha proto dostala mj. za úkol vybudovat paralelní spojení s Haličí, které bude více ve vnitrozemí.[2][3]

V roce 1887 proto Severní dráha císaře Ferdinanda odkoupila již existující železnice na plánované trase: úseky KroměřížBystřice pod Hostýnem, Valašské Meziříčí – Krásná a FrýdlantFrýdek. Současně zahájila dobudování úseků Kojetín – Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí, Krásná – Frýdlant a Frýdek – Bílsko. Stávající úseky byly opraveny a dřevěné mosty byly nahrazeny ocelovými. Provoz na celé trati v délce 180 km mezi městy Kojetín – Bílsko byl slavnostně zahájen 1. června 1888 jako tzv. Moravsko-slezská dráha měst.[2][3]

Další vývoj trati

editovat

Po vzniku republiky úsek trati Těšín – Bílsko připadl Polsku. Úsek z Kojetína do Valašského Meziříčí je nyní značena jako samostatná trať číslo 303.[2][3]

Součástí tratě číslo 323 je i část tzv. Báňské dráhy.

Do roku 1996 se železniční stanice Hostašovice jmenovala Hodslavice-Hostašovice.[4][5] V letech 2005–2007 probíhala elektrizace v úseku Ostrava hlavní nádraží – Ostrava-Kunčice. Elektrický provoz na této části tratě byl zahájen 7. prosince 2007,[6] zbývající část tratě Ostrava-Kunčice – Valašské Meziříčí zatím není elektrizovaná. 22. listopadu 2007 byla na trati mezi stanicemi Ostrava uhelné nádraží a Ostrava střed otevřena nová železniční zastávka, Ostrava centrum. Od června roku 2008 má železniční zastávka Ostrava centrum nový název, Ostrava-Stodolní.

24. června 2009 byl z důvodu silného poškození povodní zastaven provoz na železniční trati Hostašovice - Nový Jičín (přesto na ni ale ještě projel v ten den vlak). Nyní je trať úředně i fyzicky zrušena a na jejím tělese byla v září 2014 otevřena cyklostezka. Od 7. dubna 2014 je úsek Ostrava-Kunčice – Valašské Meziříčí kategorizován jako regionální dráha, do té doby byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať. 14. prosince 2014 byla na trati mezi stanicemi Frenštát pod Radhoštěm a Veřovice otevřena nová železniční zastávka Frenštát pod Radhoštěm město. V roce 2015 probíhala modernizace a obnova železničního svršku tratě v úseku Frýdlant nad Ostravicí – Frenštát pod Radhoštěm.

Budoucnost

editovat

Správa železnic plánuje v úseku Ostrava-Kunčice – Frenštát pod Radhoštěm město trať modernizovat a elektrizovat, zdvoukolejnění se plánuje v úseku Vratimov – Frýdek-Místek, má být rovněž zvýšena rychlost v úseku Ostrava-Kunčice – Frýdek-Místek na 120 km/h a mezi Frýdkem-Místkem a Frýdlantem nad Ostravicí na 160 km/h. Do projektu je zahrnuta i elektrizace trati do Ostravice. Stavba by měla proběhnout v letech 2026-2031. Plánovány jsou také novostavba výpravní budovy v Paskově a rekonstrukce výpravní budovy v Lískovci.[7] České dráhy na linku S6 v průběhu roku 2021 nasadily 5 třívozových push-pull jednotek Škoda 13Ev, které má ze začátku táhnout motorová lokomotiva řady 750.7.[8]

Stanice a zastávky

editovat

Reference

editovat
  1. Beskydy.cz. Nádraží ve Frýdku [online]. 2008-03-11 [cit. 2008-07-08]. Dostupné online. 
  2. a b c VÍTEK, Ladislav. Kroměříž a železnice: historie trati Kojetín - Valašské Meziříčí. Osíčko: Kroměřížská dráha, o.s., 2013. ISBN 978-80-260-7240-9. 
  3. a b c SLÁDEK, Pavel. Trať Frýdek-Místek – Český Těšín a Bielsko-Biała má 125 let. Karvinský deník [online]. 16.7.2013 [cit. 2017-03-21]. Čís. 163. Dostupné online. 
  4. Jízdní řád 1995/1996. Praha: České dráhy, 1995. 
  5. Jízdní řád 1996/1997. Praha: České dráhy, 1996. 
  6. Petr Štefek: Zahájení elektrického provozu na trati Ostrava hlavní nádraží – Ostrava-Kunčice http://spz.logout.cz/novinky/novinky.php?poradi=989
  7. Interaktivní mapa Správy železnic. www.stavby.szdc.cz [online]. [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. 
  8. SŮRA, Jan. Moravskoslezský kraj vybírá, kdo bude provozovat dvoupodlažní soupravy Českých drah. Zdopravy.cz [online]. 2021-06-09 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online. ISSN 2570-7868. 

Externí odkazy

editovat