Filibert de Montjeu

francouzský duchovní, legát Basilejského koncilu v Čechách

Filibert de Montjeu (fr. Philibert de Montjeu; † 19. června 1439 Praha), též Filibert z Coutances, byl francouzský biskup a významná osobnost církevních koncilů. Jako legát Basilejského koncilu hrál vedle Jana Palomara hlavní roli při vyjednáváních s husity o dohodě s římskou církví, která se uzavřela vyhlášením tzv. Basilejských kompaktát.

Philibert de Montjeu
Narození 1374
Autun
Úmrtí 1439 (ve věku 64–65 let)
Praha
Povolání katolický kněz
Nábož. vyznání katolická církev
Funkce diecézní biskup (od 1418)
diecézní biskup (od 1424)
katolický biskup
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Pocházel ze staré burgundské šlechtické rodiny. Mezi jeho příbuzné patřila řada významných duchovních, například jeho strýc Philibert de Saulx, biskup z Amiens. Studoval na pařížské univerzitě a roce 1406 vstoupil do služeb do služeb burgundského vévody Jana, zvaného Nebojácný. Zde jeho kariéra skončila v roce 1419, kdy byl Jan zavražděn. Později se aktivně zúčastnil církevních shromáždění: v roce 1423 působil na koncilu v Pavii a Sieně, kde byl předsedajícím za "galský národ", na Basilejském koncilu už patřil k nejdůležitějším osobnostem (po odstoupení Cesariniho od února do září 1432 koncilu předsedal). Předtím ho v roce 1424 papež Martin V. ustanovil biskupem v normandském Coutances. V letech 1433-1436 byl jako legát koncilu jedním z hlavních vyjednavačů v otázce přijetí husitských Čech zpět do lůna římské církve. Konec života strávil v Praze, kde také zemřel a byl pochován v katedrále sv. Víta.

Působení v ČecháchEditovat

Biskup Filibert byl vedoucím první konciliární legace, která přijela do Prahy v květnu roku 1433 poté, co disputace se zástupci husitů o čtyřech pražských artikulech v Basileji nedospěly k žádnému výsledku. Účastnil se i dalších misí a urputných jednání v následujících letech nejen v Praze, ale např. i v Řezně, v Brně a Stoličném Bělehradě, samozřejmě byl i u slavnostního vyhlášení kompaktát v Jihlavě. Jako jediný z legátů zůstal nadále v Praze a k nevůli strany podobojí si zde počínal jako administrátor arcidiecéze - Jan Rokycana totiž nebyl řádně vysvěcen a jeho volbu arcibiskupem katolická církev neuznala (byl uznáván pouze utrakvisty). Filibert znovu vysvětil chrám sv. Víta, napomáhal návratu mnichů do klášterů, kromě svěcení kostelů udílel i nižší svěcení jak katolickým, tak utrakvistickým kněžím. (Později byl administrátorem utrakvistů zvolen Křišťan z Prachatic). [1]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Filibert z Coutances na polské Wikipedii.

  1. Velké dějiny zemí Koruny české Sv. 5 1402-1437. 2., rev.. vyd. Praha: Paseka, 2010. 790 s. ISBN 978-80-7432-007-1. S. 645-649.