Sillimanit

Sillimanit (Bowen, 1824), chemický vzorec Al₂SiO₅, je kosočtverečný minerál ze skupiny neosilikátů. Má stejné složení jako kyanit, ale liší se od něj strukturou a podmínkami vzniku. Je hojný v některých metamorfovaných horninách, kde tvoří sloupcovité krystaly a vláknité agregáty. Dále se vyskytuje v některých pegmatitech, kde může tvořit krystaly drahokamové kvality.

Sillimanit
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	Al2SiO5
Identifikace
Barva	bezbarvý, bílá, šedá...
Vzhled krystalu	prizmatické
Soustava	kosočtverečná
Tvrdost	6,5–7,5
Lesk	skelný, hedvábný
Štěpnost	dokonalá
Index lomu	nα = 1,653–1,661 nβ = 1,657–1,662 nγ = 1,672–1,683
Vryp	bílý
Hustota	3,24 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	v kyselinách nerozpustný

Pojmenován podle: Benjamin Silliman (1779–1864), americký chemik a mineralog, profesor na Yaleově univerzitě, New Haven, Connecticut, USA.

Původ

• metamorfní – nachází se v regionálně metamorfovaných horninách (svor, rula – sillimanitové ruly moldanubika), v kontaktně metamorfovaných rohovcích bohatých na Al, také v granulitech a eklogitech;
• magmatický – vzácně v pegmatitech a žulách.

Morfologie

Krystaly dlouze prizmatické až jehlicovité. Častěji paprsčité, vláknité, plstnaté (odrůda fibrolit) a celistvé agregáty, valouny.

Vlastnosti

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5–7,5, křehký, hustota 3,24 g/cm³, štěpnost dokonalá ve směru {010}, lom nepravidelný.
• Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá, šedá, žlutavá, nahnědlá, nazelenalá, modravá. Lesk skelný až perleťový, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
• Chemické vlastnosti: Složení: Al 33,30 %, Si 17,33 %, O 49,37 %. V kyselinách nerozpustný, před dmuchavkou se netaví.

Polymorfie

• andalusit, kyanit

Podobné minerály

• kyanit, mullit

Parageneze

• andalusit, kyanit, spinel, almandin, cordierit, biotit, křemen

Využití

Sillimanit řez

Ohnivzdorné materiály, izolátory, někdy jako drahý kámen.

Naleziště

Hojný minerál.

• Česko – v rulách a migmatitech na Šumavě, v krystalických břidlicích na Českomoravské vrchovině
• Slovensko – Hnúšťa u Banské Bystrice
• Rakousko – Sellrain am Juchen
• Norsko
• Indie – Khasi Hills
• a další.

Odkazy

Literatura

• Dana, E.S. (1892) Dana's systemof mineralogy, (6th edition), 498–499
• ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články

• Seznam minerálů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sillimanit na Wikimedia Commons
• Sillimanit na webu mindat.org (anglicky)
• Sillimanit na webu Webmineral (anglicky)
• Sillimanit v atlasu minerálů (německy)
• Mineral data publishing (PDF)
• Multimediální studijní texty z mineralogie pro bakalářské studium