Fiat 128 je vůz nižší střední třídy. Veřejnosti byl představen v březnu 1969 a odbornou veřejností byl zvolen Automobilem roku 1970. Stal se předlohou pro jugoslávský licenční vůz Zastava 101. Od roku 1976 se vyráběla modernizovaná verze zvaná Nuova, výroba v Itálii skončila v roce 1985, v Srbsku se pod označením Zastava Skala vyráběl až do roku 2008.

Fiat 128
Fiat 128 Kent UK.JPG
VýrobceFiat
Roky produkce1969–1985
PředchůdceFiat 1100
NástupceFiat Ritmo
Příbuzné vozyFiat X1/9
Zastava Skala 101
Autobianchi A111
Zastava 128
SEAT 128
Karoserie2dveřový sedan
4dveřový sedan
3dveřový kombi
5dveřové kombi (Argentina)
3dveřový kupé
Technické údaje
Délka3850 mm
Šířka1590 mm
Výška1340 mm
Rozvor2445 mm
Motor
MotorFiat SOHC (kapalinou chlazený)
Objem
  • 1116
  • 1290
Počet válcůR4
Výkon40,5 kW
Převodovky
Druhmanuální
Počet převodových stupňů4
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tento malý sedan byl prvním Fiatem s pohonem předních kol. Původním konceptem vycházel z vozu Mini Cooper. Konstruktér Dante Giacosa si tento koncept ověřil již před tím na voze Autobianchi Primula. Fiat 128 byl také prvním vozem s bezpečnostním volantem.

Pro svou prostornost a nízkou cenu byl Fiat 128 nejprodávanějším vozem v západní Evropě, kde byla několik let před tím odstraněna i cla mezi státy EHS. Vozy Fiat v USA trpěly špatnou pověstí v otázce spolehlivosti nebo korozivzdornosti. Prodeji zde ale pomohlo vydání knihy Ralpha Nadera Unsafe at Any Speed (Nebezpečný při jakékoli rychlosti), která kritizovala bezpečnost Chevrolet Corvair, ale vyvolaná masová hysterie snížila i prodejnost malých Volkswagen Brouk jako vozů totožné koncepce s motorem vzadu a pohonem zadních kol. Prodej v USA ale brzy klesl s přílivem japonských kompaktních vozů a typu Golf, postaveném podle rozmontovaného Fiat 128[1] a v USA prodávaném jako Rabbit, aby nedošlo ke spojování automobilky Volkswagen s ropným embargem v roce 1973.

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. VW Golf málem nevznikl, nelíbil se šéfovi. Ikona dnes slaví čtyřicítku. iDNES.cz [online]. 2014-03-29 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat