Fernand Braudel

Fernand Braudel
Fernand Braudel
Narození	24. srpna 1902; Luméville-en-Ornois
Úmrtí	27. listopadu 1985 (ve věku 83 let); Cluses
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise (48°51′31″ s. š., 2°23′41″ v. d.)
Alma mater	Pařížská univerzita; Lycée Voltaire
Povolání	historik, učitel, vysokoškolský učitel a profesor
Zaměstnavatelé	Univerzita v Alžíru (1923–1932); Univerzita São Paulo (1934–1937); Collège de France (1950–1972); Vysoká škola praktických studií; Pařížská univerzita; Pařížský institut politických věd; Škola pro pokročilá studia v sociálních vědách; Lycée d'Aumale
Ocenění	čestný doktor Univerzity Complutense v Madridu (1964); čestný doktor Univerzity v Leidenu (1975); komandér Řádu čestné legie
Choť	Paule Braudel (1933–1985)
Funkce	15. křeslo Francouzské akademie (1984–1985)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Fernand Braudel [fernaⁿ brodel] (24. srpna 1902 Luméville-en-Ornois (Meuse) – 27. listopadu 1985 Cluses (Haute-Savoie)) byl francouzský historik, představitel Školy Annales a člen Francouzské akademie.

Život a díloEditovat

Braudel se narodil v Lotrinsku, asi 60 km jihozápadně od Metz, studoval historii, klasické jazyky a psal básně. Roku 1923 získal učitelské oprávnění v historii a v letech 1924–1932 učil historii v Alžíru. V letech 1932–1935 učil historii na prestižních pařížských gymnáziích a v letech 1935–1936 zakládal spolu s C. Lévi-Straussem novou univerzitu v São Paulo v Brazílii. Při návratu se setkal se zakladatelem Školy Annales L. Febvrem a pak vedl oddělení na École pratique des hautes études v Paříži. Roku 1938 byl mobilizován a od roku 1940 do konce války žil v zajateckém táboře v Německu. V zajetí bez literatury napsal základ svého nejslavnějšího díla o Středomoří v době Filipa II.

Od roku 1946 redigoval Revue des Annales až do roku 1968, kdy funkci převzal Jacques Le Goff. V letech 1949–1972 přednášel historii na Collège de France a v letech 1956–1972 vedl historickou sekci na École des hautes études en sciences sociales (EHESS) v Paříži. V 50. letech pracoval na třísvazkovém díle „Hmotná civilizace, ekonomie a kapitalismus od 15. do 18. století“, které poprvé vyšlo roku 1960. Jeho poslední velký projekt se týkal francouzské identity (1986, 3 svazky) a roku 1987 vyšla jeho "Gramatika civilizací", velkorysé porovnání řady významných civilizací. Braudelovy knihy vyšly v mnoha jazycích, obdržel množství četných doktorátů a roku 1984 byl zvolen členem Francouzské akademie.

VýznamEditovat

Ač patřil ke „druhé generaci“ Školy Annales, zajistil jí světovou pověst a prosadil nové přístupy v historii. Braudel rozlišil trojí úroveň historického času, od (zdánlivé) neměnnosti přes dějství „dlouhého trvání“ (longue durée) až po úroveň politických a jiných událostí. Zároveň se ve svých projektech nevěnoval detailním tématům, ale většinou celým kulturním oblastem a epochám. U nás Braudel inspiroval zejména M. Hrocha a řadu jeho žáků.

BibliografieEditovat

Méditerranée et le monde méditerranéen à l´époque de Philippe II (Středozemní moře a středozemní svět v době Filipa II.), 3 svazky. Disertace, první vyd. 1949, druhé revidované 1966.
Écrits sur l'histoire (Spisy o historii), I–II, Paris 1969–1990.
Civilisation matérielle, économie et capitalisme (XV^e-XVIII^e siècles) (Materiální civilizace, ekonomie a kapitalismus, 15.–18. století), 3 sv., Paris 1979.
La dynamique du capitalisme. Paris : Arthaud, 1985. 120 p. ISBN 2-7003-0501-9 (česky Dynamika kapitalismu. Praha : Argo, 1999. 81 s. ISBN 80-7203-193-7) – úvodní svazek k "Civilisation matérielle, économie et capitalisme"
L'identité de la France, (Identita Francie), 3 sv., Paris 1986.
Grammaire des civilisations (Gramatika civilizací), Paris 1987. Původně vydnáno ve spolupráci se Suzanne Baille et Robertem Philippeme jako Le monde actuel (1963).
Le modèle italien (Italský model), Paris 1989.
Les écrits de Fernand Braudel. I : Autour de la Méditerranée (Spisy Fernanda Braudela I. Okolo Středozemí), Paris, De Fallois, 1996.
Les écrits de Fernand Braudel. II : Les ambitions de l’histoire (Spisy Fernanda Braudela II. Ambice historie), Paris, De Fallois, 1997.
Les mémoires de la Méditerranée (Paměti Středozemního moře), Paris, De Fallois, 1998.
Les écrits de Fernand Braudel. III : L’histoire au quotidien (Spisy Fernanda Braudela III. Dějiny v každodennosti), Paris, De Fallois, 2001.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

F. Braudel, Dynamika kapitalismu. Praha: Argo, 1999–81 [1] s. ISBN 80-7203-193-7

Související článkyEditovat

Škola Annales

Externí odkazyEditovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Fernand Braudel na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Fernand Braudel
(anglicky)
Fernand Braudel: Mediterranean studies: Annales school
Fernand Braudel Center
Instituto Fernand Braudel de Economia Mundial
Fernand Braudel a škola Annales od Davida Moona
Škola Annales, životopisy
(francouzsky)
Braudel na stránkách Académie française

15. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce: André Chamson	1984–1985 Fernand Braudel	Nástupce: Jacques Laurent

Fernand Braudel
Narození	24. srpna 1902 Luméville-en-Ornois
Úmrtí	27. listopadu 1985 (ve věku 83 let) Cluses
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise (48°51′31″ s. š., 2°23′41″ v. d.)
Alma mater	Pařížská univerzita Lycée Voltaire
Povolání	historik, učitel, vysokoškolský učitel a profesor
Zaměstnavatelé	Univerzita v Alžíru (1923–1932) Univerzita São Paulo (1934–1937) Collège de France (1950–1972) Vysoká škola praktických studií Pařížská univerzita Pařížský institut politických věd Škola pro pokročilá studia v sociálních vědách Lycée d'Aumale
Ocenění	čestný doktor Univerzity Complutense v Madridu (1964) čestný doktor Univerzity v Leidenu (1975) komandér Řádu čestné legie
Choť	Paule Braudel (1933–1985)
Funkce	15. křeslo Francouzské akademie (1984–1985)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.