Otevřít hlavní menu

Ferdinand de Lesseps

francouzský diplomat, stavitel Suezského kanálu
(přesměrováno z Ferdinand Lesseps)

Ferdinand Marie Vicomt de Lesseps (19. listopad 18057. prosinec 1894) byl francouzský diplomat a podnikatel. Proslavil se vybudováním suezského průplavu.

Ferdinand Marie De Lesseps
Ferdinand de Lesseps.jpg
Narození 19. listopadu 1805
Versailles
Úmrtí 7. prosince 1894 (ve věku 89 let)
Guilly
Místo pohřbení Hřbitov Père-Lachaise (48°51′32″ s. š., 2°23′40″ v. d.)
Guilly
Povolání diplomat, podnikatel, majitel lodi a inženýr
Alma mater Lyceum Jindřicha IV.
Témata stavebnictví
Významná díla Suezský průplav
Panamský průplav
Ocenění Albert Medal (1970)
Marcelin Guérin Prize
velkokříž Řádu čestné legie
společník Americké akademie umění a věd
Manžel(ka) Louise-Hélène Autard de Bragard
Agathe Delamalle
Děti Victor de Lesseps
Jacques de Lesseps
Rodiče Mathieu de Lesseps
Příbuzní Adélaïde Marie de Lesseps, Jules de Lesseps a Théodore de Lesseps (sourozenci)
Barthélemy de Lesseps (strýc po otci)
Evženie z Montijo (second cousin)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Předkové Ferdinanda de Lessepse od poloviny 18. století působili v diplomatických službách. Jeho otec Mathieu de Lesseps pracoval jako vyslanec v mnoha zemích, matka byla Španělka. Jeho teta, hraběnka de Montijo, byla matkou císařovny Evženie. Ferdinand se narodil ve Versailles, ale první léta prožil v Itálii, kde byl otec jako diplomat ve službách Napoleona I. Později studoval v Paříži obchodní právo, ale raději se věnoval jízdě na koni. Stal se vynikajícím jezdcem, což se mu hodilo při jeho aktivitách v severní Africe. Ferdinand de Lesseps byl v roce 1825 jmenován konzulem v Lisabonu, v roce 1827 v Tunisu a od roku 1832 byl konzulem v Alexandrii. Za svého pobytu se spřátelil se synem tamního místokrále, princem Saidem.[1] Od roku 1840 vykonával diplomatickou službu ve Španělsku. Jeho kariéra skončila v roce 1849 během diplomatické mise v Itálii, když nesouhlasil se změnou francouzské zahraniční politiky a byl obviněn ze spolupráce s nepřítelem. Uchýlil se s rodinou na svůj zámeček ve Francii.

Rodinný životEditovat

Ferdinand de Lesseps měl 17 dětí se dvěma manželkami, poslední dítě měl ve věku 78 let. S první ženou Agathe Dellamale (1819-1853), měl pět synů. V roce 1853 jej postihla tragédie v osobním životě, když manželka a jeden syn zemřeli krátce po sobě na záškrt. V šedesáti čtyřech letech se znovu oženil. Louise-Hélène Autard de Bragard (1848-1909) pocházela z ostrova Mauricius a v době sňatku jí bylo 21 let. Za šestnáct let trvání manželství se jim narodilo 12 dětí, šest chlapců a šest děvčat.

Stavba průplavůEditovat

V roce 1854 založil Všeobecnou společnost pro Suezský námořní průplav. Rakouskému odborníkovi Aloisi Negrellimu zadal vypracování projektu. V roce 1856 se stal konzulem v Káhiře a získal koncesi na stavbu průplavu od svého přítele Saída Paši, který se stal místokrálem Egypta. Lesseps přilákal řadu investorů z celého světa a shromáždil značné finanční prostředky. Stavbu podpořili také císař Napoleon III a císařovna Evženie.

Kanál byl otevřen po 11 letech stavby, kterou provázely mnohé potíže, v roce 1869. Stal se z něj „slavný a bohatý“ muž. Byl jmenován členem francouzské Akademie, stal se předsedou pařížské Geografické společnosti. [1] Mohl se uchýlit do ústraní, a užívat si stáří. Opak byl pravdou. Ve věku 75 letech zahájil projekt spojení Tichého a Atlantského oceánu v Panamě.

V roce 1880 začala stavba Panamského průplavu podle Lessepsových plánů na úrovni mořské hladiny. Obrovské potíže znemožňovaly výstavbu podle původní koncepce. Šlo zejména o velké sesuvy půdy po tropických deštích a epidemii malárie (způsobené komáry), na kterou umíralo mnoho dělníků. O devět let později, v roce 1889 skončil francouzský projekt v Panamě nezdarem a finančním krachem. Lesseps byl postaven před soud a odsouzen za zpronevěriu na pět let do vězení. Vzhledem k vysokému věku nemusel trest nastoupit.[1] Průplav dokončili až později Američané, kteří zvolili variantu se zdymadly.

Lesseps zemřel v roce 1894 na svém zámečku La Chesnaye, v Guilly. Jeho tělo bylo převezeno vlakem do Paříže, kde byl pohřben v rodinné hrobce na hřbitově Père-Lachaise.

FotogalerieEditovat


Seznam referencíEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand de Lesseps na francouzské Wikipedii.

  1. a b c CODR, MIlan; ŠIMÁČKOVÁ, Milana. Přemožitelé času sv. 4. 1.. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Ferdinand de Lesseps, s. 84-88. 


Externí odkazyEditovat