Ferdinand Karafiát

český lékař a spisovatel

Ferdinand Karafiát (1. září 1870 Horní Štěpánov[1]13. dubna 1928 Konice[2]) byl moravský spisovatel a lékař.

MUDr. Ferdinand Karafiát
MUDr. Ferdinand Karafiat (1870-1928).jpg
Narození1. září 1870
Horní Štěpánov, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. dubna 1928 (ve věku 57 let)
Konice, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníKonice
Povolánílékař
Národnostmoravská
Alma materUniverzita Karlova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a literární činnostEditovat

Narodil se do rodiny učitele Ferdinanda Karafiáta a Terezie Karafiátové-Blahové. Měl tři mladší sourozence: Ernesta (1873–1957), Dobromila (1875–1878) a Marii (1879).

Studoval na českém gymnáziu v Brně, kde odmaturoval v roce 1889.[3] Pak studoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1896.[4] Jako lékař působil v Praze a v Prostějově, později se stal obvodním lékařem.[3]

Byl českým vlastencem a stal se významnou postavou místního kulturního a veřejného života.[3] Byl sběratelem,[5] členem různých spolků a angažoval se v místní sokolské organizaci.[3] K jeho přátelům patřil například básník Jaroslav Vrchlický, který mu připsal svoji sbírku Zaváté stezky (1908).[3]

Jeho literární tvorba zahrnuje poezii i prozaická díla, v nichž vycházel ze své lékařské praxe a často zobrazoval projevy lidské bolesti, například tragédie dětí a matek, nevděk mladých lidí ke svým rodičům a různé další projevy necitlivosti v lidských vztazích.[3] K nejznámějším pracím patří knihy Vánky a vichřice (1910), Čím srdce lékařovo plakalo a rostlo... (1914) nebo Z tajemství lékařových (1925).[6]

Byl členem Moravského kola spisovatelů (1913–1928). V roce 1922 se stal obětí loupežného přepadení, při kterém utrpěl zranění hlavy. Nikdy se neoženil. Zemřel v roce 1928, pohřben je v Konici.[3]

DíloEditovat

PrózaEditovat

  • Hoře duše lékařovyTřebenice: Pařík, 1908; 1913        
  • Vánky a vichřice: [povídky] – Brno: Arnošt Píša, 1910    
  • Z denníku lékařova – Třebenice: Pařík, [1911] — Prostějov: Josef F. Buček, 1923        
  • Čím srdce lékařovo plakalo a rostlo ... – Prostějov: J. F. Buček, 1914        
  • O utrpení nervovém – Prostějov: J. F. Buček, 1914          
  • Souboje s neviditelným: z historie lidských slz – Kroměříž: Benno Kopecký, 1921          
  • Tři řeči o 28. říjnu: Kus psychologie čes. člověka – Praha: František Švejda, [1922]
  • Z tajemství lékařových – Prostějov: J. F. Buček, 1925

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. 
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Konice
  3. a b c d e f g Lexikon české literatury, sv. 2/2 (K–L). Praha: Academia, 1993. 1380 s. ISBN 80-200-0469-6. S. 656–657. 
  4. Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900). is.cuni.cz [online]. [cit. 2021-09-15]. Dostupné online. 
  5. Databáze českých literárních osobností [online]. Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky [cit. 2013-10-22]. Dostupné online. 
  6. VÉVODOVÁ, Lenka. Regionální prvky a jejich využití na 1. stupni ZŠ. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PaeDr. Bohumíra Šmahelová, CSc.. Dostupné online.

LiteraturaEditovat

  • Lexikon české literatury, sv. 2/2 (K–L). Praha: Academia, 1993. 1380 s. ISBN 80-200-0469-6. S. 656–657. 
  • HUSIČKA, Josef; MIKULA, Jaroslav. MUDr. Ferdinand Karafiát a jeho přátelství s Jaroslavem Vrchlickým. Farmakoterapeutické zprávy. 1983, roč. 29, čís. 3, s. 272–278. ISSN 0428-0288. 
  • KRAUS, B. MUDr. Ferdinand Karafiát (1870–1928). Časopis lékařů českých. 1983, roč. 122, čís. 26, s. 830–831. ISSN 0008-7335. 
  • ZAPLETAL, Vladimír. MUDr. Ferdinand Karafiát, moravský lékař-literát (1870–1928). Lékařské listy. 1954, roč. 9, čís. 21, s. 503–504. 

Externí odkazyEditovat