Erich von Falkenhayn
Erich Georg Anton Sebastian von Falkenhayn (11. září, 1861 hrad Białochowo u Grudziądze - 8. dubna 1922 zámek Lindstedt u Postupimi) byl německý, vysoce vyznamenaný generál a náčelník generálního štábu během první světové války. Mezi jeho vyznamenání patří např. pruský řád Pour le Mérite s dubovými ratolestmi nebo bavorský vojenský řád Maxe Josefa.
| Erich von Falkenhayn | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Erich Georg Anton Sebastian von Falkenhayn |
| Narození | 11. září, 1861  Hrad Belchau, Německé císařství |
| Úmrtí | 8. duben, 1922  Zámek Lindstedt, Výmarská republika |
| Rodiče | Fedor von Falkenhayn a Franziska Freiin von Rosenberg |
| Příbuzní | Kurt von Falkenhayn, Eugen von Falkenhayn[1] a Arthur von Falkenhayn[1] (sourozenci) |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | General der Infanterie (Generál pěchoty) |
| Doba služby | 1873–1918 |
| Sloužil | .svg){kind=small} Německé císařství (do roku 1918) |
| Složka | .svg){kind=small} Reichsheer (do roku 1918) |
| Jednotka | Oldenburgisches Infanterie-Regiment Nr. 91 |
| Velel | 10. německá císařská armáda |
| Války | První světová válka |
| Bitvy | Bitva u Verdunu |
| Vyznamenání | Pour le Mérite s dubovými ratolestmi |
 multimediální obsah na Commons | |
Mládí a první světová válka editovat
Erich von Falkenhayn se narodil 11. září roku 1861 na hradě Belchau v západním Prusku do aristokratické rodiny jako syn Fedora von Falkenhayna a jeho ženy Franzisky (rozené von Rosenberg). Jeho starší bratr Eugene byl rovněž armádní důstojník a během první světové války se propracoval až do generálské hodnosti a byl vyznamenán rovněž vysoce ceněným pruským řádem Pour le Mérite s dubovými ratolestmi.
Mladý Erich vstoupil do německé císařské armády k 17. dubnu roku 1880 v hodnosti poručík (Sekondeleutnant) a byl přiřazen k 91. oldenburskému pěšímu pluku (Oldenburgisches Infanterie-Regiment Nr. 91).
První světová válka editovat
Na začátek roku 1916 naplánoval bitvu u Verdunu s cílem zničit francouzskou armádu. Po jejím neúspěchu byl nahrazen na pozici náčelníka generálního štábu hrdinou východní fronty generálem Hindenburgem. V lednu 1917 v čele deváté armády porazil za necelé čtyři měsíce Rumunsko a dobyl hlavní město Bukurešť. Méně úspěšně si vedl v Palestině, kde se turecké armádě pod jeho vedením nepodařilo zabránit britskému generálovi Allenbymu v dobytí Jeruzaléma. Po válce napsal svou autobiografii.
Shrnutí vojenské kariéry editovat
Data povýšení editovat
- Sekondeleutnant - 17. duben, 1880
- Premierleutnant - 21. září, 1889
- Hauptmann - 25. březen, 1893
- Major - 25. březen, 1899
- Oberstleutnant - 15. září, 1905
- Oberst - 18. květen, 1908
- Generalmajor - 22. duben, 1912
- Generalleutnant - 7. červenec, 1913
- General der Infanterie - 20. leden, 1915
- Generalfeldmarschall - 9. červenec, 1917 (Turecká armáda)
Významná vyznamenání editovat
Pour le Mérite - 16. únor, 1915
Dubové ratolesti k Pour le Mérite - 3. červen, 1915
Komandér bavorského vojenského řádu Maxe Josefa
Královský pruský řád černé orlice - 12. květen, 1915
Velkokříž královského pruského řádu červené orlice II. třídy s meči- Velkokříž královského bavorského vojenského záslužného řádu s meči - 1915
Královský bavorský vojenský záslužný řád I. třídy s meči - 1914
Rytířský kříž vojenského řádu sv. Jindřicha
Pruský železný kříž I. třídy (První světová válka)
Pruský železný kříž II. třídy (První světová válka)
Rakouská vojenská záslužná medaile v bronzu (První světová válka)
Turecký železný půlměsíc (První světová válka)- Čínská medaile v oceli
.svg){kind=small}
Galerie editovat
Reference editovat
- ↑ a b Deutsche Biographie. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Erich von Falkenhayn na Wikimedia Commons - (německy) Deutsche-kriegsgeschichte.de
- (anglicky) Životopis
