Engelbert Kaps
Engelbert Kaps (19. února 1888, Jeseník – 20. prosince 1975, Řezno, Západní Německo) byl slezský německý akademický sochař narozený a působící hlavně v oblasti Jesenicka. Známé jsou především jeho válečné památníky a hrobky.
| Engelbert Kaps | |
|---|---|
| Narození | 19. února 1888 Jeseník (Freiwaldau)  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 20. prosince 1975 (ve věku 87 let) Řezno  Západní Německo |
| Vzdělání | akademický sochař |
| Povolání | sochař |
| Významná díla | hrobky rodiny Försterů Germáni vracející se z lovu Válečné pomníky v Jeseníku a Mikulovicích |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Engelbert Knaps se narodil v Jeseníku a mezi lety 1903 a 1906 navštěvoval zemskou školu pro mramorový průmysl v Supíkovicích. V letech 1907–1914 absolvoval studium sochařství na vídeňské Akademii. Po studiích se vrátil zpět do svého rodného města, kde měl ateliér u svého tchána. V roce 1921 se odstěhoval do Supíkovic, kde měl vlastní ateliér.[1] V roce 1923 patřil k zakládajícím členům spolku Vereinigung bildender Künstler Schlesiens („Společenství výtvarných umělců Slezska“), se kterým vystavoval v Opavě i v jiných městech.[2] Mezi lety 1938 a 1941 byl starostou Supíkovic. V Supíkovicích bydlel až do nuceného odsunu v roce 1946. Zbytek svého života strávil v Regensburgu, kde v roce 1975 zemřel.
Dílo editovat
Styl editovat
Engelbert Kaps se celý svůj život věnoval především monumentální a portrétní tvorbě. Vytvořil velké množství bust významných osobností, figurálních plastik a mnoho válečných pomníků a hrobek. Ve svých dílech vycházel z realismu a pro něj charakteristického uměleckého projevu dosahoval stylizací. Jeho díla bývala často navržena jako monumentální sloupy, které byly dekorované válečnými motivy. Půbobivost tvorby Engelberta Kapse tkví v prostorovém podání dokonale promyšlené kompozice.[3]
Významná díla editovat
- Bílý Potok
- Jeseník
- válečný pomník ve tvaru pylonu na křížovém podstavci (zničen roku 1945)
- Mikulovice
- válečný pomník z nahrubo otesaných žulových kvádrů s lavicemi na sezení a reliéfem raněných vojáků (zničen roku 1945)
- Rejvíz
- pomník z pěti kamenných sloupů spojených měděným kalichem hořkosti, na sloupech jsou železné kříže s válečnými letopočty 1914–1918
- Vrbno pod Pradědem
- pomník na stěně kostela jehož plocha je rozdělena na části s reliéfy zobrazujícími válečné motivy
- Zlaté Hory (hřbitov)
- dva pomníky rodiny Försterů, oba zapsané v seznamu kulturních památek České republiky[4]
- Opava (hřbitov)
- pomník rodiny Drechslerů
- pomník Carla Weisshuhna (odstraněn kvůli rozšíření hřbitova)
- hrobka polního maršála E. von Böhm-Ermölliho
- hrobka poslance vídeňského parlamentu A. Lassmanna
- hrobka slezského básníka V. E. Heegera
Galerie editovat
-
„Warmwalzer“ památník v Hagenu, byl odhalena na silničním mostě přes Lennu v roce 1959. Navrhl a odlil do bronzu sochař Engelbert Kaps -
Bravantice - Památník obětem 1. světové války před kostelem sv. Valentýna, vytvořil v roce 1923 sochař Engelbert Kaps -
Bronzová busta německého historika umění Dr. E. W. Brauna (1870-1957). Vytvořeno v roce 1918 sochařem Engelbertem Kapsem. -
Bělá pod Pradědem - Památník obětem 1. světové války, vytvořil v roce 1923 sochař Engelbert Kaps -
Odry – Pieta, kostel svatého Bartoloměje. Vytvořil v roce 1931 sochař Engelbert Kaps -
Tošovice - Památník obětem první světové války před kostelem sv. Martina. Vytvořil v roce 1922 sochař Engelbert Kaps.
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Engelbert Kaps na Wikimedia Commons
Reference editovat
- ↑ MGR. TURKOVÁ, Alena. Engelbert Kaps [online]. Informační portál obce Horní Bečva [cit. 2014-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ DANĚK, Ladislav; HASTÍK, Jiří; MALIVA, Josef. Sochařství v Olomouckém kraji 1900-2012. Olomouc: Galia, 2012. 247 s. Dostupné online. ISBN 978-80-904352-6-1.
- ↑ ČEP, Marian. Akademický sochař Engelbert Kaps [online]. Oficiální internetové stránky města Zlaté Hory, 2010-03-18 [cit. 2014-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-08.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1994-08-25]. Identifikátor záznamu 120509 : hrobka - soubor dvou hrobek rodiny Försterů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura editovat
- DANĚK, Ladislav; HASTÍK, Jiří; MALIVA, Josef. Sochařství v Olomouckém kraji 1900-2012. Olomouc: Galia, 2012. 247 s. Dostupné online. ISBN 978-80-904352-6-1.
- BARTEČEK, Ivo et al.. Osobnosti Olomouckého kraje 1850-2008. Olomouc: Galia, 2008. 151 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-05. ISBN 978-80-254-3006-4. Archivováno 5. 5. 2015 na Wayback Machine.
