Otevřít hlavní menu

Emydovití (Emydidae) jsou čeledí nadčeledi Testudinoidea čítající asi 50 druhů želv v 10 rodech.[1]

Jak číst taxoboxEmydovití
alternativní popis obrázku chybí
Želva bahenní (Emys orbicularis)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Řád želvy (Testudines)
Nadčeleď Testudinoidea
Čeleď emydovití (Emydidae)
Rafinesque, 1815
Podčeledi
  • Deirochelyinae
  • Emydinae
Některá data mohou pocházet z datové položky.

CharakteristikaEditovat

Karapax většiny emydovitých má tvar nízkého oblouku, i když u některých druhů je spíše klenutý. Karapax může mít jednu nebo dvě vyvýšeniny (kýl), který jde od přední strany k zadní části krunýře. Plastron má velké dno. Některé druhy mají pohyblivý kloub, který odděluje hrudní a břišní štítky. Lebku mají malou. Končetiny mají přizpůsobeny k plavání.

Stravovací návyky jsou v rozsahu od výhradně masožravých až po striktně býložravé. Masožravci se živí kroužkovci, korýši a rybami. U několika druhů, jsou mláďata masožravá, ale dospělci všežraví. Drobní savci, zejména mývalové, jsou zodpovědní za zničení mnoha hnízd emydovitých. Příslušníci všech tříd obratlovců se živí vejci a mláďaty želv. Aligátoři představují riziko pro dospělé jedince z několika druhů.

Znalost reprodukčního chování se pohybuje od velmi podrobných, dlouhodobých studií (např. želva ozdobná - Chrysemys picta v Michiganu) k naprostému nedostatku informací. U mnoha druhů se pohlavní dimorfismus projevuje protáhlými drápy nebo vypouklým plastronem u samců. Delší drápy jsou používány při běžných námluvách ve kterých samec čelí samici. Vypouklý plastron umožňuje připojit samce k samici u druhů s více klenutým karapaxem (např. rod Terrapene). Reprodukce je v ročním cyklu, mohou klást vejce vícekrát v jedné sezóně. Velikost snůšky je velmi variabilní, od pouhých dvou k více než 30 vejcím.

Systém a evoluceEditovat

Emydovití jsou nejvíce příbuzné s želvovitými (Testudinidae) a jsou spolu pod nadčeledí Testudinoidea. Ke společným vlastnostem patří nedostatek okrajových štítků na krunýři, tvar a svalové upevnění kyčelních kostí a tvar osmého obratle (oboustranně vypouklý). V rámci Emydidae jsou dvě podčeledi Deirochelyinae a Emydinae. Emydidae, jak je známe dnes, obsahují druhy nového světa (s výjimkou rodu Emys), zatímco bývalý Batagurinae, dnes samostatná čeleď Bataguridae obsahuje druhy starého světa (s výjimkou rodu Rhinoclemmys).

Emydovití jsou početně zastoupeni ve fosilních nálezech. Gyremys sectabilis a Clemmys backmani jsou severoamerické druhy, které se datují od pozdní křídy a paleocénu a jsou to dva nejstarší fosilní druhy této čeledi.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emydidae na anglické Wikipedii.

  1. EMYSystem Family Page: Emydidae (Pond Turtles)

LiteraturaEditovat

  • BICKHAM, John, James Parham, Hans-Dieter Philippen, Andres Rhodin, Bradley Shaffer, Phillip Spinks, Peter Paul Van Dijk. Turtle Taxonomy: Methodology, Recommendations, and Guidelines. Chelonian Research Monographs. 2007, s. 73–84. Dostupné online [cit. 2010-11-27]. (anglicky)  Archivováno 25. 4. 2008 na Wayback Machine
  • ERNST, Carl H.; BARBOUR, Roger William; LOVICH, Jeffery E. Turtles of the United States and Canada. Redakce Dutro, Nancy P. Washington and London: Smithsonian Institution Press, 1994. ISBN 1-56098-346-9. S. 203–204. (anglicky) 
  • RHODIN, Anders G.J., Paul van Dijk, Peter; Inverson, John B.; Shaffer, H. Bradley. Turtles of the world, 2010 update: Annotated checklist of taxonomy, synonymy, distribution and conservation status [online]. [cit. 2011-08-30]. S. 000.89–000.138. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-17. (anglicky) 
  • C. J. Mayerl, J. P. Youngblood, G. Rivera, J. T. Vance & R. W. Blob (2019). Variation in Morphology and Kinematics Underlies Variation in Swimming Stability and Turning Performance in Freshwater Turtles. Integrative Organismal Biology 1(1): oby001. doi: https://doi.org/10.1093/iob/oby001

Externí odkazyEditovat