Eliška Parchomenková-Weiglová
Narozena 31. 1. 1899 v Praze, zemřela v roce 1964. PhDr., překladatelka z ukrajinštiny a ruštiny, knihovnice Slovanské knihovny v Praze.
Eliška Parchomenková-Weiglová (31. ledna 1899 Praha – ?) byla česká knihovnice a překladatelka.[1]
| PhDr. Eliška Parchomenková-Weiglová | |
|---|---|
| Narození | 31. ledna 1899 Praha |
| Úmrtí | 1964 (ve věku 64–65 let) |
| Povolání | knihovnice |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Karlova Univerzita |
| Témata | překladatelská činnost a knihovní věda |
| Manžel(ka) | Pavel Parchomenko |
| Rodiče | Julius Weigl, Anna Weiglová-Pavlíková |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis editovat
Její rodiče byli Julius Weigl (1872) a Anna Weiglová-Pavlíková (1871–1952), svatbu měli 8. 7. 1895. Dne 4. 5. 1924 se provdala za Pavla Parchomenka (1895 Kyjev), magistra farmacie.
Eliška studovala gymnázium v Kyjevě (1916). V Praze vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, rigoróza zeměpis, české dějiny a filozofie (1928).
Pracovala jako knihovnice a překladatelka Slovanské knihovny v Praze. Přispívala do Časopisu čsl. knihovníků aj. odborných časopisů, spolupracovala na Novém velkém ilustrovaném slovníku naučném. Bydlela v Kolíně.
Dílo editovat
- Kartometrické studie na Müllerově mapě Čech – dizertační práce. Praha: Karlova Univerzita, 1928
- Co číst z literatur slovanských posledních let – radí G. N. Bakardžiev, Josef Bečka, Oton Berkopec, Krešimir Georgijević, O. Hajmanivśkyj, Julius Heidenreich, Jiří Horák, Tomáš Hryb, Karel Krejčí, Bohumil Mathesius, Rufina Papoušková, Vladimír Sís, Eliška Weiglová-Parchomenková; úvod Jiří Horák. Praha: František Borový, 1935
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 322.
