Ekonomika Nauru, třetího nejmenšího státu na světě, byla v minulosti primárně zaměřena na těžbu fosfátů. Od postupného útlumu těžby, počínaje rokem 2006, se z důvodu neexistence zemědělství stal pro stát hlavním příjmem prodej práv na lov tuňáků. Práva na lov tuňáků ve výlučné ekonomické zóně Nauru získalo Japonsko a Jižní Korea. Významné jsou i poplatky za provozování nauruského detenčního tábora, který na zdejším území zřizuje australská vláda. I tak je ale Nauru dnes zcela závislé na zahraniční pomoci převážně z Austrálie a Tchaj-wanu.[1]

Ekonomika Nauru
Pořadí152. místo
MěnaAustralský dolar
Statistické údaje
HDP160 milionu USD
Změna HDP4 %
HDP na obyvatele12 300 USD
HDP podle sektorůzemědělství 6,1 % , průmysl 33 %, služby 60,8 %
Inflace (CPI)0,463 %
Nezaměstnanost23 %
Zahraničí
Vývoz64,9 milionu USD
Dovoz125 milionu USD
Veřejné finance
Veřejný dluh33,3 milionu USD
Příjmy103 milionu USD
Výdaje113,4 milionu USD
Těžba fosfátu.
Lodní nakladače fosfátu

Vývoj ekonomiky

editovat

Po vyhlášení samostatnosti v roce 1968 měl Nauru nejvyšší HDP na obyvatele na světě díky své velké zásobě fosfátů. S očekáváním postupného útlumu těžby byla značná část příjmu investována do svěřeneckých fondu pro zajištění ekonomické budoucnosti. Z důvodu špatného hospodaření s těmito fondy se Nauru dostalo na pokraj bankrotu. Vláda na tuto situaci reagovala zmrazením platů, snížením počtu zaměstnanců státní správy, privatizací mnoha státních agentur a zavřením několika zastupitelských úřadů. Přesto ekonomická nestabilita způsobila zhoršení zdravotní péče a snížení dováženého zboží (na Nauru je potřeba vše dovážet). Od znovuotevření australského detenčního tábora v roce 2012 se situace v zemi stabilizovala a statní rozpočet se stal téměř vyrovnaným.

Struktura ekonomiky

editovat

Zemědělství

editovat

Zemědělství a zemědělská tradice v zemi z důvodu těžby fosfátu neexistuje. Důvodem je nedostatek pitné vody, neboť na ostrově není žádný její přirozený zdroj, pouze voda dešťová. Tchajwanská vláda usiluje o zapojení Nauru do projektu rozvojové pomoci zaměřeného na využití zbylé půdy k zemědělským účelům. Na Nauru se nepěstuje ovoce ani zelenina. Všechny potraviny a voda se dováží převážně z Austrálie a Nového Zélandu.[2]

Průmysl

editovat

Kromě těžebního průmyslu na ostrově žádný jiný neexistuje. Těží se zde fosfát.[2]

Služby

editovat

Jedinou významnou službou je letecký dopravce Air Nauru[3] a dva hotely.[4]

Vztahy s Austrálií

editovat

V současnosti je Nauru existenčně závislé na rozvojové pomoci od Austrálie. Stát používá australský dolar jako svou oficiální měnu. V roce 2001 podepsalo Nauru dohodu s Austrálií na zřízení detenčního centra pro žadatele usilující o azyl v Austrálii. Výměnou za provoz detenčního centra obdržela nauruská vláda miliony australských dolarů. Detenční centrum bylo uzavřeno v roce 2008 a znovuotevřeno v roce 2012.[5]

Reference

editovat
  1. Australia - Oceania :: Nauru — The World Factbook - Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-18. 
  2. a b Nauru. www.nationsencyclopedia.com [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 
  3. AIRLINES, Nauru. Nauru Airlines. Nauru Airlines [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Accommodation - The Government of the Republic of Nauru. www.naurugov.nr [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 
  5. Nauru Immigration Detention Profile. Global Detention Project [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat