Výlučná ekonomická zóna
Výlučná ekonomická zóna je oblast moře do vzdálenosti 200 námořních mil (370 km) od pobřeží; její součásti je pobřežní moře.
Úmluva
editovatV roce 1982 byla přijata Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu, ke které roku 1982 přistoupilo Československo a roku 1996 ratifikovala i Česká republika. Úmluva mj. dala právní rámec pro vznik výlučných ekonomických zón.
Pobřežní stát má ve své výlučné ekonomické zóně svrchovaná práva k průzkumu a využívání přírodních zdrojů. Jedná se o zdroje živé i neživé, z podzemí, z mořského dna i z vod nad ním. Patří k nim i využívání kinetické energie vody a větru nad hladinou. Smí tam zřizovat a regulovat cizí umělé stavby a jejich zařízení, provádět vědecký průzkum i ochraňovat mořské životní prostředí. Jiné státy v této zóně mohou konat cokoli z výše uvedeného jen se svolením pobřežního státu.
Ve své výlučné ekonomické zóně je pobřežní stát povinen povolit jiným účastníkům svobodnou plavbu a přelety letadel, kladení podmořských kabelů i potrubí do schválených tras a umožňovat práce kolem nich. Stanovuje povolené množství vylovených živých organismů s ohledem k optimálnímu využití a k zachování ekologické rovnováhy. Nemá-li pobřežní stát kapacitu na výlov přípustného množství může poskytnout licenci k lovu jiných státům, ty se ale musí podřídit podmínkám stanoveným pobřežním státem.[1][2]
Význam
editovatDůvodem pro vytvoření výlučných ekonomických zón byla snaha vylepšit hospodářskou situaci přímořských rozvojových zemí. Vzniklo tak území o rozloze okolo 38 miliónů námořních čtverečních mil (70,4 mil. km²) které obsahuje značné množství přírodních zdrojů. Avšak 77 % z takto vytvořené plochy připadlo 8 státům, které rozhodně nejsou rozvojové, jsou to USA, Francie, Austrálie, Rusko, Kanada, Japonsko, Nový Zéland a Velká Británie. Je to způsobeno jejich výhodnou geografickou polohou a značným počtem administrativně závislých území.
Z těchto zón se těží přibližně 30 % světové ropy.[3] Nachází se zde i 90 % populace ryb.[4]
Pozitivním přínosem je však zodpovědný přístup většiny uživatelů výlučných ekonomických zón k problematice udržitelného využití moří a oceánů, k životnímu prostředí i živým zdrojům.[zdroj?] Problémem jsou nevyjasněné hranice zón některých států vedoucí k vleklým sporům.[5]
Vzestup hladiny oceánů bude vytvářet další rozpory o existenci výlučných ekonomických zón u ostrovů zaniklých pod hladinou oceánu (dané minimální hladinou přílivových změn).[6]
Reference
editovat- ↑ Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu [online]. AION CS, s.r.o., Zlín [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Výlučná ekonomická zóna [online]. Juristic.cz, Plzeň [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
- ↑ https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=28492 - Offshore production nearly 30% of global crude oil output in 2015
- ↑ https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/119/international-fisheries-relations - International fisheries relations
- ↑ ŠTĚPÁNEK, Petr. Ekonomický a politický význam akvatoria se zaměřením na výlučnou ekonomickou zónu vybraných států. Praha, 2010 [cit. 14.10.2014]. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Milan Vošta. Dostupné online.
- ↑ https://croce-associes.ch/it/the-impact-of-the-sea-level-rise-on-the-delimitation-of-maritime-zones/ - The impact of the sea level rise on the delimitation of maritime zones
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu výlučná ekonomická zóna na Wikimedia Commons
- – Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu
- – Historie vzniku výlučných ekonomických zón