Úsobrno (fortifikace)
Úsobrno (též Durana) je okrouhlá valová fortifikace na kopci Durana východně od obce Úsobrno. Kopec se nazývá podle Durancie, manželky olomouckého knížete Oty III. Dětleba.
| Úsobrno | |
|---|---|
.jpg) Příkop | |
| Poloha | |
| Adresa | Úsobrno,  Česko |
| Souřadnice | 49°35′26,88″ s. š., 16°46′55,56″ v. d. |
  Úsobrno | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zeměpanský dvorec editovat
Opevněný dvorec ležel na tzv. hvozdecké stezce vedoucí z Čech do Svitávky, kde se napojila na trstenickou stezku.[1] Zakládací listina kláštera Hradisko z roku 1078 (dochovaná v mladším opise) podřídila úsobrnský dvorec s vesnicí novému klášteru.[2] Dvorec ležel poblíž zemské hranice a k roku 1145 je tu připomínána celnice. Právě tady (či poblíž) došlo počátkem onoho roku k přepadu olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka a jeho doprovodu. Útočníky byli přemyslovci Vratislav Brněnský, Konrád II. Znojemský a Děpolt I. s družinami. Útočníci dvorec vydrancovali a zapálili, ale Jindřichovi se podařilo utéct a přes Litomyšl a Prahu pokračovat do Říma.[3]
Centrum úsobrnské provincie? editovat
Podle části badatelů[kdo?] se jedná o centrum Úsobrnské provincie,[4] která je uváděna v písemných pramenech do roku 1258. Dílčí archeologické nálezy však datují existenci opevněného sídla až ve 13. a 14. století.[zdroj?] Zaniklo patrně v 2. polovině 13. století, neboť sídlem úřadu se stalo Jevíčko.[4] Z pozdějších let jakékoliv zmínky o hradu či tvrzi chybí, i když podle archeologických výzkumů tu existovalo opevnění ještě ve 14. a 15. století.[4]
Pověst editovat
Podle pověsti žila na tvrzi kněžna, která lákala na své sídlo poutníky a ihned po příchodu je vraždila.[4] Podle jiné verze to prováděla v noci a žádná z návštěv se nedožila rána: odtud název Durana.[4]
Popis editovat
Tvrz měla kruhovitý tvar o průměru 50 až 60 metrů, zachován zůstal 4 až 6 metrů široký příkop.[4]
Přírodní rezervace editovat
Na severozápadním úbočí kopce leží přírodní rezervace Durana. Rostou zde bukové porosty a několik mohutných jedlí.
Turistika editovat
Kolem přírodní rezervace vede žlutá turistická značka Šebetov – Pohora – Úsobrno – Šubířov – Dzbel,[4] ze které vede na vrchol, kde dříve stávala fortifikace, půlkilometrová odbočka.
Galerie editovat
-
Hradní příkop -
Vrchol hradu -
Vrchol hradu -
Vrchol hradu -
Vrchol hradu
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Úsobrno (Durana) [online]. stredovek-dv.webnode.cz [cit. 2012-04-24]. Dostupné online.
- ↑ WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0. S. 266.
- ↑ Wihoda, str. 194 a 195
- ↑ a b c d e f g KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 13.1.2011 [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Durana na Wikimedia Commons - Úsobrno na www.hrady.cz
- Hrad Úsobrno
