Dreherův pivovar

kulturní památka České republiky na území obce Žatec

Dreherův pivovar (též Společenský pivovar[1] či Exportní pivovar,[1] německy Saazer Genossenschaft Brauerei) je bývalý průmyslový podnik v Žatci (okres Louny, Ústecký kraj).

Dreherův pivovar
Poloha
AdresaŽatec, ČeskoČesko Česko
UliceChomutovská
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky105565 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny pivovaru

editovat

O výstavbě výrobního areálu, který je stavebně zachován téměř v autentické podobě, bylo rozhodnuto v roce 1898, kdy byla utvořena místními podnikateli společnost k jeho založení. Projekt byl vypracován Aloisem Dautem, architektem a městským stavitelem Žatce. Na výstavbě moderního průmyslového závodu se společně s ním podíleli také žatečtí stavitelé Johan Salomon a Josef Petrovský. Roku 1926 byla provedena firmou J. Gregora poslední dostavba ležáckých sklepů.

Velký exportní pivovar Antona Drehera v Žatci se ve své době řadil k největším a nejmodernějším pivovarům v Rakousko-Uhersku. Vařila se zde piva pod značkou Urstoff[1] (Pratok) a Svatý Hubert.[1] Hlavní vývoz směřoval do Německa a Ameriky. Výroba piva v pivovaru skončila roku 1948.

Od padesátých let fungoval v části objektu žatecký závod národního podniku Severočeské konzervárny. Vyráběly se zde mošty, ovocné šťávy a vína. Od devadesátých let jsou budovu využívány k různým podnikatelským účelům. Všechny objekty včetně původního oplocení jsou od roku 2015 památkově chráněny. V roce 2018 se věci kolem obnovy Dreherova pivovaru daly do pohybu, město Žatec zajistilo odkup podstatné části objektů a zdá se, že se podaří najít vhodného investora i nové účelné využití areálu.

Popis areálu

editovat

Rozlehlý areál se skládá z administrativní budovy, sladovny, varny s kotelnou a strojovnou, budovy chladného hospodářství a hospodářské budovy čp. 1043.

Administrativní budova v severovýchodní části má podobu reprezentativní vily. Charakteristický je kontrast režného červeného zdiva s omítanými bílými články, hrázdění ve štítech rizalitů a členitá kombinovaná střecha s břidlicovou krytinou. Ve východním rohu budovy je terasa s arkádami, severovýchodní průčelí je zdobeno výrazným neorenesančním štítem. V polosuterénu se nacházel byt vrátného, sklepy, sklady a prádelna. K budově přiléhá vrátnice, ve zvýšeném přízemí se nacházely kanceláře, zasedací místnost, archiv a pivnice, v prvním patře pak byt sládka. Dochovala se původní zábradlí, dveře i dlažba.

Ve středním bloku areálu na sebe navazují varna, strojovna a kotelna. Doplňuje je dominantní štíhlá šestipatrová vodárenská věž obdélníkového půdorysu zakončená vysokou valbovou střechou.

Sladovna na půdorysu písmene U je vysoká budova o čtyřech nadzemních podlažích a jednom polosklepním podlaží. Fasáda kombinuje bílý vápenec a červené režné zdivo. V objektu byla umístěna humna a ječné půdy. Ke každé horizontální části je připojen věžový blok hvozdu – sušárny naklíčeného ječmene, kde probíhají poslední fáze výroby sladu.

V hospodářské budově čp. 1043 se původně nacházely konírny, místnost pro povozy, kantýna s kuchyní pro zaměstnance a v prvním patře byly byty.

Reference

editovat
  1. a b c d Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Hana Hlušičková. Svazek IV. Š–Ž. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-045-4. Heslo Společenský pivovar, s. 247. 

Literatura

editovat
  • KRAUSOVÁ, Milada. Z dějin průmyslu v Žatci. Žatec: Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci, 2016. 126 s. ISBN 978-80-88075-04-2. 

Externí odkazy

editovat