Dlouhý, Široký a Krátkozraký

divadelní hra

Dlouhý, Široký a Krátkozraký je divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Autory jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, jako spoluautor je uváděn rovněž fiktivní český vynálezce, filosof a dramatik Jára Cimrman. Hra měla premiéru 17. října 1974 v pražském divadle Reduta.[1] Hra je světovým unikátem[pozn. 1] mimo jiné v tom, že zde dochází přímo na jevišti, při otevřené oponě a při plném osvětlení scény, k fyzické přeměně jedné postavy ve druhou, nadto z muže na ženu.

Dlouhý, Široký a Krátkozraký
AutorJára Cimrman
Ladislav Smoljak
Zdeněk Svěrák
ZeměČeskoslovensko
Jazykčeština
Premiéra17. října 1974
Místo premiéryReduta, Praha
SouborDivadlo Járy Cimrmana
Štáb
RežieLadislav Smoljak
HudbaFrançois Couperin
Jan Klusák
VýpravaJiří Benda
KostýmyJiří Benda
Divadlo Járy Cimrmana chronologicky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Do 30. června 2009 se uskutečnilo celkem 846 představení.[2]

Obsah hryEditovat

Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí – odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle českého fiktivního génia Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký.

První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Po ní následují první tři obrazy hry. V druhé části zhlédneme zbytek představení a vyslechneme ještě jednu krátkou přednášku.

Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu – byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem.

V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta – princezna Zlatovláska – má (díky čárům obra Koloděje) vousy a nohu „třiačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na obra Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče – zlý princ Drsoň, který se chystá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.

Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí – Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu z ní vypadne. Nevšední pohádka má šťastný konec – Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása.

ObsazeníEditovat

Současné obsazení je uvedeno tučně, předchozí obsazení kurzívou.

Role Herci
Úvodní seminář Hra
  • princ Jasoň
  • princ Drsoň
Miloň Čepelka 1,2,3, Marek Šimon 4,6, (Pavel Vondruška †5)
král Genadij Rumlena 4, (Bořivoj Penc †6, Oldřich Unger1, Jan Hraběta 2,3,5 František Petiška †)
Zlatovláska Petr Brukner 1,3,5, Petr Reidinger 4,6, (Josef Koudelka, Pavel Vondruška †, Jaroslav Vozáb †2)
přednášející* Krátkozraký Zdeněk Svěrák 2,3, Miroslav Táborský 4,6, (Ladislav Smoljak †1,2,5)
děd Vševěd Jan Hraběta 4 (Jaroslav Weigel1,2,5,6, Jan Kašpar † 3 5, Jiří Menzel, Jan Klusák)
asistent pocestný Zdeněk Škrdlant, Robert Bárta 4, (Genadij Rumlena 2, Jan Kašpar †, Jindřich Holna, Josef Koudelka,1 Andrej Krob, Václav Kotek 2,3,5)

Dále se ve hře vyskytuje obr Koloděj, který však není ztvárněn živým hercem, pouze rekvizitou (obří nohy ve velkých botách a ponožkách), hlasově je reprezentován nahrávkou z magnetofonového pásku, kterou namluvil Zdeněk Svěrák 1 2 3 4

1 – alternace na audionahrávce (Supraphon 1978, nahráno 12.1976) – nevyskytuje se zde Pocestný, neboť valnou většinu hry nepromluví + verze kolující po webu - oficiální verze i s vystřiženými scénami (např. píseň Ty děde Vševěde nebo scény s Pocestným)

2 – alternace na audiovizuálním provedení (ČST 1987) (Ladislav Smoljak a Genadij Rumlena vystupují pouze v semináři)

3 – alternace na audiovizuálním provedení (ČT 2006)

4 – alternace z amatérské audionahrávky kolující po webu (2020)

5– obsazení v úryvku předvedeném v představení Cimrman sobě (1991)

6– obsazení v úryvku předvedeném v představení Psaní do nebe (2017)

* v minulosti občas ztvárňoval roli přednášejícího další herec, nikoli představitel Krátkozrakého

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. CIMRMAN, Jára; SMOLJAK, Ladislav; SVĚRÁK, Zdeněk. Hry a semináře : úplné vydání. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2010. ISBN 978-80-7432-036-1. S. 216. Dále jen Hry a semináře. 
  2. Hry a semináře, s. 565.

PoznámkyEditovat

  1. Nejsou k dispozici hodnověrné informace, že by kdokoliv na světě inscenoval podobný výstup.

Externí odkazyEditovat