Krátkozrakost

oční vada

Krátkozrakost (lat. myopia, z řeckého mυωπία) je oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou lidského oka sbíhají už před sítnicí, a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Hlavním příznakem myopie je tedy neostré nebo zamlžené vidění do delší vzdálenosti. Zpravidla je toho příčinou příliš dlouhé oko, výjimečně může být příčinou zvýšená lomivost optického aparátu oka. Špatná schopnost vidění do dálky vedla k označení „krátkozrakost“.

Schematické znázornění krátkozrakosti a její nápravy pomocí čočky

Krátkozrakost je nejčastější oční vadou na dálku, v České republice postihuje zhruba pětinu populace. Krátkozraký člověk vidí bez brýlí rozmazaně na dálku a oko nemá žádnou možnost tuto vadu kompenzovat. Na rozdíl od dalekozrakosti, kde je oko schopno do jisté míry a věku si pomoci akomodací. Krátkozrací lidé jsou tedy nejčastěji od mládí závislí na brýlích či kontaktních čočkách. V brýlích mají rozptylné čočky, které jim zmenšují obraz i oči za brýlemi. Krátkozrakost bývá velmi často spojena i s astigmatismem.

Vidění při krátkozrakostiEditovat

Jistou "výhodou" krátkozrakosti je dobré vidění bez brýlí na blízko, někdy ovšem z velmi krátké vzdálenosti (v závislosti na počtu dioptrií). Této "výhody" využívají lidé ve věku nad 45 let, kdy vlivem přirozené a postupné ztráty akomodace čočky přestávají vidět na blízko. Místo brýlí na čtení si začnou sundavat brýle na dálku (přes které na blízko již nevidí dobře). Text si ovšem musejí dát pouze do přesně určené vzdálenosti, která je daná počtem dioptrií krátkozrakosti. Vše od ostrého ohniska dále je rozmazané.

Pohled přes rozptylnou brýlovou čočku ke korekci krátkozrakosti.

To, na jakou vzdálenost vidí krátkozraký člověk ostře, je dáno převrácenou hodnotou počtu dioptrií v metrech. Např.: 2 dioptrie = 50 cm, 4 dioptrie = 25 cm, 6 dioptrií = 16,6 cm.

Tohoto fenoménu se využívá při korekci systémem monovision. Jedno oko (obvykle dominantní), má plnou korekci na dálku a na druhém je ponechána drobná krátkozrakost, obvykle do mínus 1,5 dioptrie. Tím je dosaženo uspokojivého vidění na dálku i blízko bez nutnosti mít několik párů brýlí, které je nutné střídat. Systém monovision je nejlépe snášen při korekci kontaktními čočkami, laserovou operací nebo při výměně vlastní nitrooční čočky.

Korekce krátkozrakostiEditovat

Stupeň špatného vidění se určuje měřením refrakce a vyjadřuje se počtem dioptrií, v případě krátkozrakosti se znaménkem −. Náprava vidění se u krátkozrakosti děje podobně jako u opačného postižení, to jest dalekozrakosti, pomocí umělých optických čoček (rozptylná čočka). Tradičním nosičem umělých čoček jsou brýle. Druhou možností mechanické nápravy schopnosti vidění je použití kontaktních čoček. Vynálezci kontaktních čoček byli v letech 1952–1955 českoslovenští vědci, profesor VŠCHT v Praze Otto Wichterle a jeho asistent Drahoslav Lím.

Kromě pomocí brýlí nebo kontaktních čoček je možné myopii korigovat také některou z metod refrakční oční chirurgie. Nejvhodnější metodou refrakční chirurgie ke korekci myopie je zákrok laserem (mj. metoda LASIK/LASEK). Eventuálně se provádí implantace nitrooční čočky.

Výběr vhodného a efektivního řešení krátkozrakosti vždy záleží na individuálních potřebách, nárocích na vidění, životním stylu, věku, velikosti vady snášenlivosti brýlí a kontaktních čoček.

Dle posledních odborných studií dnes moderní laserové metody nepřevyšují rizika spojená s nošením kontaktních čoček, některé dokonce tvrdí i opak.

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat