Otevřít hlavní menu

Divadélko Pod okapem bylo divadlo malých forem, které vzniklo na začátku šedesátých let 20. stoletíOstravě. Založili ho dvacetiletí (a někdy i mladší) studenti Vysoké školy báňské, Pedagogického institutu a ostravských dvanáctiletek.

Obsah

HistorieEditovat

Rok 1961Editovat

Za počátek divadla lze považovat uvedení hry H3PO4 – leptám, leptáš, leptá, které 19. dubna 1961 v Pavilónu P na výstavišti Černá louka[1] uvedlo v té době ještě Kabaretní studio při Hutnické fakultě Vysoké školy báňské. Po nečekaně příznivém ohlasu na tuto hru se její aktéři rozhodli, že založí vlastní scénu, zvolí si nové jméno a najdou jiného zřizovatele.

Za zřizovatele byla vybrána Osvětové besedaOstravě 1 a za novou scénu prostory v agitačním domě Atlantik v Hornopolní ulici na Fifejdách, v jehož přízemí se nacházel sál se 150 místy s jevištěmoponou a klavírem. V těchto prostorách vzniknuvší Divadélko Pod okapem hrálo každý čtvrtek svá představení. První se uskutečnilo 19. listopadu 1961 a byla to kolektivem již dříve uváděná hra H3PO4 – leptám, leptáš, leptá.

Téhož roku se ještě uskutečnila premiéra pásma veršů, songů a balad nazvaná Černá bedýnka, která byla připravená na motivy stejnojmenného díla Ludvíka Aškenazyho.

Rok 1962Editovat

A hned následující rok, konkrétně 22. března 1962, měl premiéru komponovaný písňový kabaret nazvaný Ta rakev. Se hrou se soubor v červenci 1962 účastnil Ústředního kola STM v Plzni a získal zde první cenu pro začínající soubory.

Rok 1963Editovat

Dne 7. února 1963 uvádí divadlo inscenaci poezie Vítězslava Nezvala nazvanou Ještě se ohlédnout. K představení zkomponoval svou první scénickou hudbu Edvard Schiffauer a tu později předkládal při přijímacích zkouškách na Akademii múzických umění.

Za zhruba 1,5 měsíce (21. března 1963) měla premiéru hra Šlápoty. S tímto představením se soubor ve dnech 20.23. června 1963 účastnil Ústřední přehlídky souborů malých jevištních forem v Ústí nad Labem. Patřilo zde k nejlepším a soubor byl vybrán k účasti na festivalu Jiráskův Hronov, jehož se v srpnu téhož roku zúčastnil a i zde sklízel úspěchy. Navíc Pavel Veselý a Luděk Nekuda si odnesli uznání za autorskou práci.

Rok 1964Editovat

Poslední říjnový den roku 1963 měl premiéru PF Kabaret pro štěstí a v březnu 1964 poetické pásmo sestavené Václavem Peřichem z knihy Saint-Exupéryho Malý princ doplněné verši Jiřího Ortena a Jany Štroblové. Dílko se jmenovalo Malý princ.

Ve dnech 17.26. května 1964 se v pražském divadle Na zábradlí konala Přehlídka amatérského kabaretu a divadla poezie. Soubor Divadélka Pod okapem zde uvedl svá dvě díla, a sice Šlápoty a PF Kabaret pro štěstí. V květnu téhož roku se zúčastnili Celostátní přehlídky malých jevištních forem STMP – Šrámkův Písek. A mezi 5. a 13. zářím roku 1964 se zúčastnili i IV. Mezinárodního festivalu studentských divadel v jugoslávském Záhřebu. Na všech těchto festivalech sklízeli velký úspěch.

Rok 1965Editovat

Roku 1965 soubor mění zřizovatele, působiště i název na Divadélko Okap. Uskupení se stalo scénou Parku kultury a oddechu v hale P na Černé louce a stalo se poloprofesionálním divadlem.

OrchestrEditovat

Představení divadla doprovázela kapela tvořená:

Později uskupení doplnili další hráči a kapela se dopracovala až k jazzové skupině. Jako Jazz sextet Okap vyhráli Československý amatérský jazzový festivalPřerově a nahráli řadu skladeb pro ostravský rozhlas. Uskupení hrálo ve složení:

  • Radek Pobořil
  • Petr Král
  • Josef Kostřiba
  • Antonín Cink
  • Petr Marcol
  • Rudolf Březina

SouborEditovat

PředstaveníEditovat

H3PO4 - leptám, leptáš, leptáEditovat

Volný sled scének, aforismů, písní a krátkých povídek v duchu studentské recese.

Premiéra: 19. listopadu 1961.

Černá bedýnkaEditovat

Dílo Ludvíka Aškenazyho převedené na divadelní jeviště ve formě pásma veršů, songů a balad.

Premiéra: 30. listopadu 1961.

Ta rakevEditovat

Kabaret vypráví příběh, kdy se na Ostrově ztroskotanců v Souostroví ztracených korálů ocitnou dvě osoby, a to Trosečník s Pátkem. Posléze k nim přibude dalších osm ztroskotanců se svými životními příběhy. Skupina jednoho dne zaslechne z rozhlasu zprávu, že se plánuje pokusné svržení AB bomby a uvědomí si, že to má být na jimi právě obývaný Ostrov ztroskotanců. Bomba nakonec sice spadne jinam, ale oslava toho má hořkou příchuť, že někam přece spadnout musela.

Premiéra: 22. března 1962.

Ještě se ohlédnoutEditovat

Kabaret zinscenovaný na základě sbírky poezie Vítězslava Nezvala.

Premiéra: 7. února 1963.

ŠlápotyEditovat

Hlavní postavou díla je mladý muž Adam, který hledá svůj pevný bod (smysl života). Dále se zde vyskytuje Sokrates, a to jako dokonalý popleta, jehož různá přeřeknutí vedou k ironizování politické situace. Adam svůj pevný bod nakonec nachází v lásce k Evě.

Premiéra: 21. března 1963

PF Kabaret pro štěstíEditovat

Ve hře se vyskytovaly osoby hrobníka, filozofa, šaška a dvou měštěk. Výrazná část jejího děje se odehrává na hřbitově.

Premiéra: 31. října 1963

Malý princEditovat

Poetické pásmo sestavené na základě úryvků z knihy Antoine de Saint-Exupéryho Malý princ a doplněné básněmi Jiřího Ortena a Jany Štroblové.

Premiéra: březen 1964

Text-appealEditovat

Stálou součástí programů divadélka byly text-appealy, kdy každý byl svou premiérou a zároveň též i derniérou. Vždy měly vlastní název. První se jmenoval Za pralinku a vstupným na toto představení byla jedna čokoládová pralinka. Text-appely se konaly minimálně dvakrát ročně a někdy dokonce i ve studiové scéně Divadla Petra Bezruče (v tzv. Sklepě).

Kompaktní diskEditovat

Divadélko Pod okapem
Druh alba Divadélko Pod okapem
Vydáno 2003
Nahráno 2003
Délka 43:00
Vydavatelství Radioservis, vydavatelství Českého rozhlasu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 2003 vydal Radioservis (vydavatelství Českého rozhlasu) na kompaktním disku písničky z Divadélka Pod okapem.

Seznam písníEditovat

  1. Cesty
  2. Černobílý klapky
  3. Jednou ráno
  4. Pohádka
  5. Zapárpiv blues
  6. Podivnost
  7. Adam
  8. Blues pro Josefa Skřehotu
  9. Dítě, moje dítě
  10. 8. listopadu
  11. Střelil jsem na pianistu
  12. Poslední sbohem
  13. Slavík 1.
  14. Slavík 2.

Externí odkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Webové stránkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SVĚTLÍK, Eduard. Divadélko Pod okapem a Divadlo Waterloo [online]. Praha: NIPOS, pracoviště Databáze českého amatérského divadla, 2000 [cit. 2016-04-17]. Dostupné online.