Diskuse s wikipedistou:Polda18/Pískoviště/Bogoljubovo
Napadá Vás nějaké vylepšení článku? Tady je vhodné místo, ještě před tím, než bude článek začleněn do hlavního jmenného prostoru. Pište pod tuto čáru:
Rady s překladem editovat
Jelikož nemám příliš mnoho zkušeností s překlady (zejména ne z ruštiny), budu potřebovat trochu pomoci. Angličtinu sice ovládám dobře, ale spoustu věcí ještě nemám v malíku, takže i tady bude každá rada dobrá :) — Polda18 (diskuse • příspěvky) 7. 2. 2014, 19:17 (UTC)
White monument editovat
Mám problém s překladem fráze white monument. Setkal jsem se s ní prvně a zkusil ji projet překladačem, jestli mi to nabídne nějaký lepší překlad, ale výsledek mě příliš neosllnil, jelikož vyplivnul doslovný překlad, což mi trochu vadí. Umístění fráze je v referenci zdroje, konkrétně u světového dědictví UNESCO, u externího odkazu na seznam památek. Každá maličkost mi může pomoct, tak neváhejte ;) Děkuju — Polda18 (diskuse • příspěvky) 7. 2. 2014, 19:17 (UTC)
- Můžete mi sem prosím dát odkaz na článek na anglické a ruské Wikipedii? Mám teď velmi málo času, ale pokusil bych se pomoci. S pozdravem--Konvalín (diskuse) 9. 2. 2014, 10:05 (UTC).
- Jistě. Tady je anglická a ruská verze. Jinak v článku jsou odkazy také, navíc na ty správné revize (přes šablonu
{{Překlad}}). Děkuju za ochotu ;) — Polda18 (diskuse • příspěvky) 9. 2. 2014, 10:28 (UTC) - P.S. Trošku jsem si proklepnul Tvůj profil a zjistil jsem, že ještě nemáš občanku… Nic nenamítám, sám jsem začínal ještě než mi bylo 15 :) Učíte se ve škole ruštinu? Já vím, že se ruština vrací do základek jako jeden z nepovinných předmětů, ale není to ještě všude, tak se ptám. Na angličtinu se asi ptát nemusím… No, jsem prostě zvědavý. Koukal jsem, že na svůj věk jsi založil dost článků, které jsou většinou o britských válečných lodích a všechny s válečnou tematikou. Věřím, že jednou založíš článek, který bude později prohlášen za dobrý, možná i nejlepší. Jseš zapsán do komunity portálu války? Jestli ne, můžeš se zapsat, podle článků bys mohl být užitečný. Jinak mi můžeš klidně tykat, jako to dělají vodáci a trempové ;) Já sice nejsem ani jedno, ale připadá mi to přirozenější. Nakonec, někdy dávno si lidé také tykali a nikomu to nevadilo. Já jsem spíš fotograf, sice ještě začátečník, ale už mám pár povedených fotek. Na Commons jsem je nedával, ani by tam nenašly uplatnění. V současnosti fotím přírodu a panoramata, hodlám některé „úlovky“ nahrát i na Commons :) Jednu fotku už jsem nahrál, je to zmije obecná (foto zde). Jinak si vážím pomoci a chápu tu časovou tíseň, úkoly… :) — Polda18 (diskuse • příspěvky) 9. 2. 2014, 16:47 (UTC)
- Jistě. Tady je anglická a ruská verze. Jinak v článku jsou odkazy také, navíc na ty správné revize (přes šablonu
- Evidentně jsou tím zde myšlena „historická centra“.--Zdenekk2 (diskuse) 10. 2. 2014, 11:20 (UTC)
Učíme se pouze němčinu a angličtinu, ale ruština se mi docela líbí. K portálu bych se připsal, ale poslední dobou mi přijde, že se o něj nikdo nestará a já nemám čas se o něj nějak postarat. navíc moje aktivita na Wikipedii mě samotného štve. Za pět dní vystřílím jak z kulometu 6 článků a 15 opravím, načež se zas dva týdny neukážu a pak to stejné. Práce zde mě baví, ale učitel chemie(ten mě nebaví vůbec), je bohužel důležitější. Budu se muset polepšit. A pokud by jsi chtěl, tak bych ti klidně pomáhal. Na pomoc každému mému spolupracovníkovi na Wikipedii přispěchám vždy rád, takže jestli chceš, můžeme spolu být „wikikamarádi“. S pozdravem--Konvalín (diskuse) 12. 2. 2014, 20:15 (UTC)
- Jasně, chápu, škola je nejdůležitější ☺ Jak Jiří Krampol citoval svého kamaráda: „Ruština je sice krásný jazyk, ale ty jejich kudrlinky se nedají přečíst“ ☺ Já se azbuku za pár dní naučil, ale jazyk vůbec ☺ Sice to přečtu, ale nerozumím. Některá slovíčka jsou velmi podobná našim, mají stejný význam, ale těch je minimum. Článek už mám hotový, s pomocí kolegy Janna jsem přelouskal důležité texty z ruské verze, takže teď už je Bogoljubovo i v češtině ☺ Jinak bych ti mohl nabídnout specifičtější Portál:Druhá světová válka, který věřím, že je mnohem aktivnější. Všechny články, které jsi založil, jsou právě s touto tematikou. Mohl bych ti i doporučit založit si osobní pískoviště, kde můžeš nerušeně vyvíjet svoje články. V nápovědě si najdeš všechno potřebné k editaci, zkus prozkoumat všechny dostupné šablony, udělej si jako já svůj poznámkový wikiblok, kde si zaznamenáš důležité šablony. Šablonu
{{pahýl}}snad ani nemusím zmiňovat, tu zná každý wikipedista. Jinak si můžeme vzájemně pohámat, myslím si, že je to dobrý nápad ☺ Zvlášť při tvorbě dalších článků… —
Polda18 (diskuse • příspěvky) 23. 2. 2014, 10:16 (UTC)
Článek hotový editovat
Článek jsem dokončil, možná někde najdete nějaké chyby. Počkám ještě nějakou dobu, poté článek vložím do hlavního jmenného prostoru a vložím odkaz do Wikidat. Potřebuje zkontrolovat na chyby v překladech, překlepy, atd… To však potřebuje posoudit nějaký nezávislý zdroj, kolega Utar mi hodně pomohl s článkem Redwood National and State Parks, třeba mi pomůže i s tím. Jenom pro informaci :) — Polda18 (diskuse • příspěvky) 11. 2. 2014, 15:38 (UTC)
Recenze Jann editovat
typografie:
- u čísel je mezi tisíci a sty mezera nikoli tečka
- překlep - ve měste,
stylistika:
- poslední údaje sčítání lidu z roku.. mnohomluvné: buď „poslední údaje z roku 2010“, nebo poslední sčítání lidu z roku
- v její pravé ruce... „její“ je nadbytečné
- na místě zjevu - na místě zjevení
- lépe „je od roku 1992 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.“
- lépe „rjazaňský kníže Gleb Rostislavič“ (i později v textu, lidi je vhodné nějak identifikovat co byli zač)
- poslední odstavec (Poté, co Andrej...) a možná i předposlední se do úvodu nehodí, informace stačí uvést v oddíle historie
- Další články v souvislosti s Bogoljubovem: to se nepíše. V oddíle související články je jen holý seznam článků.
- k formátování referencí by bylo dobré užít šablonu citace webu (Šablona:Citace elektronické monografie), alespoň však uváděj originální (nepřeložený) název stránky na kterou odkazuješ.
faktografie:
- Bogoljubského bych neoznačil za šlechtice, když byl panovníkem. Na en i ruwiki mají „kníže“ (a nepsal bych ruský, ale veliký Vladimirský.
- Mongolové roku 1230 - nikoliv, na enwiki píší že ve 30. letech 13. století, na ruwiki 1238.
- sídlo knížete Andreje Bogoljubského tady je vhodné uvést jeho titul (čeho byl knížetem), tj. velikého knížete Vladimirského..
- duchovní legendou... ...Andrej poté nechal ve Vladimiru zhotovit ikonu zjevení a přikázal ji přivést na místo zjevu... ale na ruwiki píší něco jiného, totiž že „Založení Bogoljubova duchovenstvo spojovalo s legendou o zjevení se matky Boží knížeti Andreji: když kníže vezl ikonu Bohorodičky z Vladimiru do Rostova, 10 km od Vladimiru koně zastavili a žádným způsobem se nenechali přimět k další cestě. Na tom místě průvod přenocoval. Té noci proběhlo zjevení a na tom samém místě byl založen klášter.“
- Tataři - když odkazuješ na Mongoly, piš Mongolové. Mongoly ostatně máš i v úvodu
- 17. – 19. století byl klášter restaurován a znovu otevřen nechci se hádat, ale podle ruwiki se v ty století prováděla rozsáhlá výstavba a nic nepíší o nějakém znovuotvírání
- 1945 a 1965 bylo Bogoljubovo centrem vladimirské oblasti - ne oblasti, ale rajónu, odpovídajícího našemu okresu
- pro посёлок городского типа tu máme článek Sídlo městského typu, tak bych se vzdal „městské vesnice“.
- V úvodu máš, že je to sídlo městského typu (zjevně z enwiki), ale v textu (podle ruwiki), že status ztratilo roku 2005. Je třeba se rozhodnout co to tedy je.
- zříceniny hradů ono je jich víc? ruwiki má jednotné číslo
- podstavec sochy Narození Panny Marie (vytvořené mezi léty... ruwiki má o „základech chrámu Narození... postaveného v letech 1158–1165?“ (k základům viz též [1]); pro představu o situaci a terminologii viz [2] – srovnej např. tvé Zachovala se brána kostela Nanebevzetí... s jejich „jsme si proto prohlédli chrám Nanebevzetí Panny Marie nad vstupní bránou, zvonici a obytné domy z první poloviny 19. století...“, což mnohem lépe odpovídá textu ruwiki. Napsal bych to asi takhle: „Do současnosti se částečně zachovaly sypané valy, příkopy a spodní části stěn a opěrných pilířů bělokamenného opevnění knížecího paláce: arkádová galerie a věž s točitým schodištěm, a také základy chámu Narození Panny Marie (z let 1158–1165), na kterých je postaven patrový barokní kostel z roku 1751. Chrám Nanebevzetí Panny Marie, zvonice a obytné domy nad vstupní branou byly postaveny v 19. století. Chrám Bogoljubské ikony Panny Marie v byzantsko-ruském stylu byl dokončen roku 1866 podle projektu architekta...“
To bude všechno, těším se na pěkný článek, zdraví --Jann (diskuse) 12. 2. 2014, 17:19 (UTC)
- Většinu jsem opravil, na reference jsem se nedostal (zase ta škola…). Ruskou verzi jsem musel překládat pomocí Googlu, protože sice přečtu azbuku, ale s jazykem jako takovým jsem se moc neskamarádil :) Zítra, pokud budu mít čas (dělám seminární práci do školy), tak bych mohl opravit ty reference. Děkuju za pomoc, velice si toho vážím. Asi se začnu učit ruštinu, abych si vedl lépe :D — Polda18 (diskuse • příspěvky) 14. 2. 2014, 19:10 (UTC)
- No, google se dá použít k překládání, jen když máš dost přesnou představu o tom, co chceš napsat. Ještě pár detailů: léta typu (1158–1165) se píší sražené, bez mezer; „chrám Bogoljubské ikony Panny Marie“ byl měl mít také červený odkaz; Andrej Bogoljubskij by měl být odkazovaný nikoliv při třetím výskytu („...zavražděn“), ale při prvním výskytu, tj. u „bývalé sídlo knížete...“. Zdraví, --Jann (diskuse) 14. 2. 2014, 20:10 (UTC)