Diskuse:Jaroslav Heyrovský

Poslední komentář: před 9 měsíci od uživatele Blahma v tématu „Jaroslav Heyrovsky

z laického pohledu pár drobností:

  • pozn 1. - nějaký zdroj by nebyl?
    • tak jsem sekci poznámky zrušila a zpět je dala do textu. Zdroj je uveden.
  • sekce "Práce", první odst., druhá v. - Kučera byl skutečně "zkoušející"? nebyl to spíše oponent?
    • byl, opraveno
  • sekce "Práce", první odst., poslední v. - "... zkoumání Kučerových měření ..."? Kučera něco měřil? v textu před se objevuje zmínka o měření "Gabriela Lippmana"; nemělo by to být spíše: "Právě zkoumání Lippmanových měření o čtyři roky později vedlo k objevu polarografie."?
    • Kučera to měřil svou metodou a Lippmanovou metodou. Lippman (asi) nic pro Heyrovského relevantního neměřil. Pro ujasnění doplněno "Kučerových výsledků měření".
  • sekce "Práce", druhý odst., druhá v. - "Kromě toho se věnoval studiu iónů a sloučenin ...." opravdu iónů neměl by to být spíše ion?
    • to byl překlep, opraveno
  • sekce "Výstava Příběh kapky" - zřejmě bude nutné v budoucnu aktualizovat, např. umístit {{Aktualizovat po}}?
  • obecně - odkazy lépe stránkové, dohledat zdroj ve 48 stranách zabere docela dost času, viz Jindra. Kapitola Obory elektrochemie. S. 24–72.
    • v průběhu týdne (musím si knížky znovu půjčit) reference nastránkuju. Nastránkováno. --Schuminka janička 20. 10. 2011, 14:05 (UTC)
  • prolinkovat odborné související termíny, aby si mohl i laik jako já udělat představu o popisovaném, např. Elektrolýza, katoda, Potenciometr, a další
    • snad již dostatečně

toliko vše. --technyck 16. 10. 2011, 08:24 (UTC).

Díky za připomínky. --Schuminka janička 17. 10. 2011, 13:23 (UTC)

WP:Q - Mozzan

editovat

Zdravím, jsem rád, že se někdo ujal i českých osobností ve vědním oboru, článek na první pohled vypadá velmi pěkně. Co jsem zatím letmo prohlédl, tak mě napadá:

  • bude třeba doplnit pevné mezery
    • snad doplněny
  • jako vědec musel napsat i nějaké odborné publikace, nedaly by se zmínit alespoň ty nejzákladnější?
    • tak ty nejzákladnější jsou v sekci Dílo, mám ještě rozšířit?
      • pardon, asi jsem se předtím musel přehlídnout, takhle to řekl bych stačí, možná kdyby se sehnal --Mozzan 28. 1. 2012, 08:44 (UTC)
  • pokud to půjde, doplnit na Commons, v rámci přístupnosti čtenářům, popisky v češtině
    • co, šlo, tak jsem popsala v češtině, ale např. tohle schéma je nad mé síly...
      • pročtu článek a pak se na to podívám ;) --Mozzan 28. 1. 2012, 08:44 (UTC)

Když budu mít aspoń chvíli času, doplním mezery a commons sám, ať jen nekibicuju a taky přidám ruku k dílu. ;) --Mozzan 5. 1. 2012, 21:51 (UTC)

Díky za připomínky. S přáním krásného dne --Schuminka janička 6. 1. 2012, 08:16 (UTC)

Udělal jsem dvě drobné formulace a přidal nějaké člányk z periodik. Pokud by ti něco z toho přišlo zbytečné, klidně to vyhoď. ;) --Mozzan 28. 1. 2012, 09:32 (UTC)

Ještě mě napadá, nešly by trošku rozházet obrázky, ať nejsou všechny napravo? Případně ještě nějaký dodat? K tomu překládání obrázků: stačí jen ty, které jsou přímo v článku. ;) Pokud bys chtěla mít i v článku schéma polarografu, můžu ho přeložit. ;) --Mozzan 28. 1. 2012, 09:36 (UTC)

Pár poznámek

editovat

Ahoj, pár poznámek - je pozdě večer, tak si neberu servítky, ale neber to prosím osobně :-)

  • kyselina hlinitá - to je opravdu oxid hlinitý, jak je odkazováno?--Vojtech.dostal 13. 1. 2012, 23:45 (UTC)
  • Collection of Czechoslovak Chemichal Communications - nemá být Chemical? --Vojtech.dostal 13. 1. 2012, 23:45 (UTC)
  • První závislosti (polarografické křivky).... závislosti čeho na čem? Takhle je to dost o ničem :-) --Vojtech.dostal 13. 1. 2012, 23:45 (UTC)
  • záznam křivek závislosti intenzity proudu v napětí - to je zase nějaké divné, proud v napětí? --Vojtech.dostal 13. 1. 2012, 23:45 (UTC)
  • Tyto komplikace byly pravděpodobně způsobeny častou prací s rtutí, na což doplatila například i Maria Curie-Skłodowska - netvrdí se, že Sklodowska spíše doplatila na radioaktivitu--Vojtech.dostal 13. 1. 2012, 23:45 (UTC)
  • Úvod do praktickej polarografie - zní to jako slovenština, opravdu je ta původní kniha slovensky?
    • Těžko říct, jestli je ve slovenštině, ale vyšla v Bratislavě ve slovenském nakladatelství - viz NK ČR. Našla jsem ještě druhé vydání, které už má český název, tak jsem to přepsala. --Schuminka janička 14. 1. 2012, 09:22 (UTC)
  • kapitola "Dílo" - těmi 130 publikacemi se myslí jen nějaké knihy, nebo i odborné články? Protože pak jsou tam vyjmenovávány zřejmě nějaké větší publikace typu kniha či učebnice... proto bych uvažoval o přejmenování na "Knižní publikace". Ale zase mi přijde divné, že by napsal 130 knih... --Vojtech.dostal 13. 1. 2012, 23:45 (UTC)
    • Přejmenováno na Publikace - jsou tam jak knihy, tak odborné články. Ty konkrétní jsem vybrala podle těch dvou zdrojů - co podle nich bylo nejvýznamnější. --Schuminka janička 14. 1. 2012, 09:22 (UTC)
  • Podle Heyrovského je pojmenována čestná plaketa ČSAV Za zásluhy o rozvoj chemických věd - ČSAV neexistuje, tak spíš "byla pojmenována" ?--Vojtech.dostal 13. 1. 2012, 23:45 (UTC)
  • kapitola "Výstava Příběh kapky" mi přijde jako naprosto triviální, ten člověk je nositel Nobelovy ceny a my tu budeme psát o nějaké výstavě? --Vojtech.dostal 13. 1. 2012, 23:45 (UTC)

jinak je to samozřejmě pěkné a myslím, že po vyřešení připomínek to z mého hlediska může být DČ. --Vojtech.dostal 13. 1. 2012, 23:45 (UTC)

Díky za připomínky. Část zapracováno, na části se pracuje (teď fakt nestíhám). --Schuminka janička 14. 1. 2012, 09:22 (UTC)

Tak co ta výstava, Příběh kapky? Podle mně je v kontextu osoby JH dost triviální. --Vojtech.dostal 6. 2. 2012, 09:57 (UTC)

Jaroslav Heyrovsky

editovat

Prosim vysvetlite mi preco moju opravu narodnosti z ceskej na ceskoslovensku opravujete spat na cesku, ked ten clovek zil vacsinu svojho zivota prave v Ceskoslovensku a teda je to za mna cechoslovak a nie cech... nieco tu prehliadam alebo nechapem? dajte vediet --Strukac bigBoy (diskuse) 14. 12. 2023, 22:38 (CET)Odpovědět

@Strukac bigBoy: Dík za dotaz. Podobné dotazy na národnost, které někdy vyústí do revertačních válek jsou poměrně časté, ale podle mne se tento údaj přeceňuje a obvykle nedává v historických souvislostech příliš smyslu. (Jen jako příklad Božena Němcová - její matka žila ve Vídni, otce měla pravého Vídeňáka a když psala matce, dopisy byly v němčině, chodila do německé školy. Přesto ji považujeme za velkou českou, nikoliv rakouskou spisovatelku.) Ještě emotivnější bývají spory o národnost českou a moravskou.
Jaroslav Heyrovský se narodil v rakouské části Rakousko-Uherska (tedy Rakušan?), koncept čechoslovakismu se udržoval za jeho života pouhých 20 let, v období 1. republiky, pak už se národnosti jasně dělily na českou a slovenskou. Heyrovský sám se narodil a celý život prožil v Praze. Nepřikládejte určení národnosti větší význam, než má, ale československá národnost by byl umělý konstrukt. Podívejte se na článek Čechoslováci, tam je to dobře řečeno, kdy a proč se československá národnost užívala. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 14. 12. 2023, 23:15 (CET)Odpovědět
Ok, tak v takom pripade staci ak sa bude uvadzat statna prislusnost a mame po probleme... ved typujem ze aj ked sa pise o nejakom cechovi ktory sa narodil na Morave a aj tam posobil tak nebude mat napisane ze je "moravak".
Problem preco to podla mna primarne riesime, spociva v tom ze povodna wikipedia pouziva anglicke slova "nationality" a vela ludi si to mylne preklada ako "narodnost" a hned mame problem narodnost vs. statnost.
Lenze "nationality" je v preklade "statna prislusnost" ... narodnost je v anglictine "ethnicity"
Dufam, ze sa zacne uvadzat teda statna prislusnost namiesto narodnosti lebo ako pisete len to vyvolava "vasne" + za mna je dolezitejsie v akej krajine ten ci onen clovek posobil, ako to akej narodnosti bol, kedze z celosvetoveho hladiska su to staty ktore tvoria funkcne "bloky" svetoveho spolocenstva a nie narodnosti, ktore aj v dnesnej dobe sposobuju nemalo konfliktov vo svete.
Ak nesuhlasite s tym ze by sa mala uvadzat statna prislusnost namiesto narodnosti, napiste dovod/y ak mozem poprosit, vzdy si rad rozsirim obzory.
S pozdravom Strukac_bigBoy --Strukac bigBoy (diskuse) 14. 12. 2023, 23:45 (CET)Odpovědět
Obecně: Přívlastek v úvodu osobně vůbec nechápu jako národnost, etnicitu ani státní občanství, ale jako obecné označení, v jaké zemi, v jakém kulturním prostředí a v jakém jazykovém prostředí daná osoba působila. Národnost, etnicitu ani státní občanství u valné většiny veřejně známých osob stejně neznáme, byť něco z toho se u některých osob dá odhadnout, něco naopak vůbec ne (viz národnost dle sčítání lidu: Dále podle této definice není pro určení národnosti v Česku rozhodující mateřská řeč ani řeč, kterou člověk používá nebo lépe ovládá, ale jeho vlastní rozhodnutí. Je možné se hlásit k jedné i více národnostem nebo také k žádné., cit. z Národnost). Až do hlubokého 19. století navíc nemá smysl ani hovořit o národnosti, takový konstrukt do té doby vůbec neexistoval, existovala naopak zemská příslušnost.
Konkrétně k Heyrovskému: Asi všechny československé osobnosti (nebo valná většina), které na Wikipedii jsou, se rozdělují už oním úvodním adjektivem na české a slovenské. Není mi jasné, proč zrovna Heyrovský by měl být výjimkou. Např. Ladislav Chudík taky prožil většinu života za Československa, a přesto je v článku označován za "slovenského herce". Pokud si někdo myslí, že v úvodech takových článků má být přívlastek "československý", ať to nedělá ad hoc, ale na základě nějakého konsenzu, který by zahrnoval více článků. --Harold (diskuse) 15. 12. 2023, 11:28 (CET)Odpovědět
"Národnost, etnicitu ani státní občanství u valné většiny veřejně známých osob stejně neznáme, byť něco z toho se u některých osob dá odhadnout, něco naopak vůbec ne" - vysvetlite preco by bolo nieco komplikivane urcit statne obcianstvo ? Ved to je jasne dane, aby som to povedal jednoduchsie: osoba to musi mat uvedete v obcianskom :)...
Sice moze nastat situacia ze ma osoba dvojite obcianstvo alebo napr. osoba zila polovicu(znacnu cast zivota) v state ktory zanikol a nasledne dozila zivpt v inom statnom zoskupeni ALE to su okrajove pripade a v takom pripade je na diskusiu ako takeho cloveka pomenovat.
Kazdopadne v pripade Jaroslava Heyrovského je zrejme ze drvivu vacsinu casu prezil a akademicky/vedecky posobil v Ceskoslovensku a teda aj meritum toho preco je znamy/vyznamny t.j. vedecke/akademicke uspechy v obore boli na uzemi tedajsieho Ceskoslovenska. Pisem to na margo poznamky ktoru ste mali ohladom dvoch umelcov konkretne Ladislava Chudíka a Bozeny Nemcove, u ktorym je sice uvadzane adjektivum ltore neprislucha ich statnemu obcianstvu. V tomto pripade to prisudzujem hlavne tomu faktu ze konkretny umelci su znami/vyznamni primarne pre svoje posobenie na konkretne publikum ktore bolo prevazne urcitej statnej narodnosti.
Osobne si myslim, ze by vo vseobecnosti pri umelcoch a aj inych vyznamnych osobnostiach mala byt uvadzana statna prislusnost a nasledne dovysvetlene, ak je to podstatne, spojitost s urcitou narodnostou alebo inou statnou prislusnostou.
Keby sme ale aj prijali logiku ze adjektiva suvisiace s narodnostou/statnou prislusnostou dame ludom podla toho, v com sa konkretny clovek preslavil a teda na ake publikum posobil, abstraktnejsie povedane aky bol jeho zivot. priestor(pripad Nemcove a Chudika), tak stale nesedi preco by Jaroslav Heyrovsky mal byt oznacovany s privlastkom "cesky" a nie "ceskoslovensky" , ked jeho pole posobnosti a dovod preco je znamy/vyznamny nesuvisi ani nahodou s tym ze svojou cinnostou posobil na nejake konkretne publikum konkretnej statnej prislusnosti/narodnosti. On bol vedec a ked chceme byt velmi presny a exaktny tak jeho vedecky/akademicky "potencial" mu bol umozneny vdaka Ceskoslovensku statu, ktory ho dotoval a podporoval a v ktorom sa mohol realizovat a nie cesky narod, ktory ako sami pisete je nieco s cim sa mozem/nemusim identifikovat, zatial co statna prislusnost je dana vec ktoru musi mat kazdy v kazdom case svojho zivota az na par vynimiek, ktore su ale take marginalne ze to ani nestoji za rec.
Posledna poznamka:
My ani nevieme ci sa Jaroslav Heyrovsky identifikoval ako Cech alebo mu bola blizka myslienla Cechoslovakizmu a identifikival ako Cechoslovak (myslim narodnost, a nie jeho statnu prislusnost - ta je bez pochyb Ceskoslovenska).
Preto je podla mna schodnejsie , ak sa bavime aky privlastok pouzit ak identifikujeme osobu z pohladnu statneho obcianstva/narodnosti bud explicitne napisat ze ten ci onem privlastok sa vztahuje k statnemu obcianstvu/narodnosti alebo ak to nechceme dovysvetlit tak implicitne predpokladat ze sa jedna o statne obcianstvo, ktore, ako som uviedol, je o mnoho jednoduchsi a lahsie definovatelny mentalny konstrukt.
Hadam to dava aspon nejaku logiku, co sa snazim vysvetlit.. Co sa tyka sirsej diskusie ohladom toho ako sa Jaroslav Heyrovsky definoval z pohladu narodnosti, tych pramenov z ktorych mozeme cervat nebude mnoho ale na jednu vec na ktoru som narazil je fakt ze pri budovani Ceskoslovenskej akademie vied bol prave Heyrovsky vo vladnej komisii na jej zriadenie, co moze napovedat ze mu Cechoslovakizmus nebol cudzi ale to treba brat ako cistne dohady.
Dajte prosim vediet, ci stale trvate na oznaceni "cesky" a nie "ceskoslovensky" a pripadne protiargumenty k mojim postrehom a argumentom
S pozdravom Strukac bigBoy --Strukac bigBoy (diskuse) 15. 12. 2023, 14:36 (CET)Odpovědět
@Strukac bigBoy: Jak jsem psal výše, pokud chcete prosazovat adjektivum "československý", nedělejte to ad hoc u jednoho náhodného článku, ale nejprve získejte širší konsenzus. Mně je v podstatě vcelku fuk, co tam bude, ale takovéto úzké a zaujaté zaměření na jeden článek mi přijde nepatřičné, když stovky a tisíce dalších ignorujete. ad pri budovani Ceskoslovenskej akademie vied bol prave Heyrovsky vo vladnej komisii na jej zriadenie, co moze napovedat ze mu Cechoslovakizmus nebol cudzi: Nebylo to třeba proto, že existovalo Československo, takže nemělo smysl prosazovat nějakou státní instituci s názvem "Česká akademie věd"? To mi jako čechoslovakismus moc nepřipadá. ad vysvetlite preco by bolo nieco komplikivane urcit statne obcianstvo ? Ved to je jasne dane, aby som to povedal jednoduchsie: osoba to musi mat uvedete v obcianskom :)...: Editoři Wikipedie musí vycházet z věrohodných zdrojů, převážně sekundárních, které byly publikovány seriózním vydavatelem. Na to, co je napsané v cizích občankách, editoři Wikipedie vůbec nemůžou brát ohled, nehledě na to, že se k nim vůbec ani nemají jak dostat. --Harold (diskuse) 15. 12. 2023, 16:36 (CET)Odpovědět

@Strukac bigBoy: Myslím, že maříte čas svůj i jiných wikipedistů. Je rozdíl mezi československým státním občanstvím a československou národností a Vy oba pojmy zaměňujete. (Jak správně píšete, v jiných jazycích je chápání těchto pojmů jiné, např. francouzštině "la nationalité" odpovídá našemu "státní občanství". Není ale žádný důvod, proč by česká Wikipedie přebírala cizí terminologii, má-li čeština svoji.) Kolega @Harold: se vyjádřil přesně. Zkuste se věnovat jiným tématům, Wikipedie jich má ke zlepšení nepřeberně. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 15. 12. 2023, 17:30 (CET)Odpovědět

Tak mi prosim vysvetlite preco nepouzit adjektivum vztahujuce sa k statnej prislusnosti, ked ste sami podotkli ze narodnostna otazka je velmi otazna/premenliva(pri tomto cloveku ju nevieme s urcitostou identifikovat) priam palciva tema a vie vyvolavat rozbroje + ako Viete ze samotny Jaroslav Heyrovsky sa necitil ako Cechoslovak a teda dokonca aj jrho narodnost je ceskoslovenska?
Vdaka za odpoved --Strukac bigBoy (diskuse) 18. 12. 2023, 11:31 (CET)Odpovědět
Narozen v Praze, zemřel v Praze. Kdyby se cítil jako Čechoslovák, tak se narodí/zemře přinejmenším v Bratislavě.. --Osidor (diskuse) 18. 12. 2023, 11:37 (CET)Odpovědět
To je vazne Vas argument preco si mysliste ze sa citil narodnostne ako Cech a nie Cechoslovak?
Velmi kratko a jasne: Kde sa narodine a ani kde zomriete si vo vacsine pripadom nevyberiete... --Strukac bigBoy (diskuse) 18. 12. 2023, 11:42 (CET)Odpovědět
Možná kdybyste měl jakési československé jméno, a ne henté oné „Strukac bigBoy“, padly by Vaše argumenty na úrodnější půdu. Žel, úrodnější nanejvýše tak o 1 %… //EDIT: No, nevím, hele. Narozen 1890. To už se spíš v té Praze mohl cítit jako Čechorakušan nebo Čechomaďar, než jako Čechoslovák. Před válkou se možná cítil jako Čechojaponec, za války jako Čechoněmec. V roce 1959 jako Čechošvéd. Než se mohl začít stihnout cítit jako Čechoslovák, rok před pražským jarem ten prevít umřel --Osidor (diskuse) 18. 12. 2023, 11:49 (CET)Odpovědět
Takze uz sme dosli do body ze ked dojdu argumenty, tak prichadzaju posmesky resp. argumenty ad hominem?
Ved mi reagujte na meritum veci a nie na to ze keby som mal iny nickname tu na wikipedii :/ ...
P.s. Ominor je hrozne "ceske" meno, to teda ano :D --Strukac bigBoy (diskuse) 18. 12. 2023, 11:56 (CET)Odpovědět
p.s. koment ohladom Ceskoslovenskej akademie vied som nepochopil, ak by sa dalo vysvetlit preco si myslite ze to nie je moznym naznakom ze samotny vedec nebol zastancom Cechoslovakizmu ked bol sam pri iniciacii vzniku "ceskoslovenskej" institucie
p.s.s. ohladom tej "obcianky", bud ste zle pochopili zamer arguementu alebo ho vedome rozvijate do ad absurda. Ja som chcel tou "obciankou" povedat ze na rozdiel od narodnosti je statna prislusnost jasne dana u vacsiny ludi a ani pripad Jaroslava Heyrovskeho nie je vynimkou a preto som nazoru ze ked uz pouzivat nejake adjektivum tak skor akej statnej prislusnti bol lebo to je jasne a pevne dane v tomto pripade na rozdiel pd narodnosti, kde si nemozeme byt vobec isty --Strukac bigBoy (diskuse) 18. 12. 2023, 11:39 (CET)Odpovědět
V rodokmenu Heyrovského žádnou slovenskou stopu nevidno. Československá akademie věd se jmenuje podle tehdejšího státu, centrálně řízeného z Prahy, Československa. --Osidor (diskuse) 18. 12. 2023, 11:43 (CET)Odpovědět
Urcite by sa tam nasla nejaka kedze ani jeho rodina urcite nezila vo vzduchopradne a ludia na uzemi terajsieho Ceska sa miesili s ludmi na uzemi dnesneho Slovenska + to ze sa on citil narodnostne ako Cech a nie ako Cechoslovak stale nevietr dokazat ako ani ja ze sa citil ako Cechoslovak. V takom pripade neviem preco je taky problem ho oznacit ako "ceskoslovenskeho vedca" podla jeho statneho obcianstva, ktore je jasne dane a nie je to rozporuplne.
Vdaka za odpoved --Strukac bigBoy (diskuse) 18. 12. 2023, 11:50 (CET)Odpovědět
Vzpomínám si na nějakou čítanku, kde bylo zhruba: Prezident ČSSR Gustáv Husák je Slovák. Vidíte: Slovák v Československu. Proto může jistě existovat Čech v Československu.(Tím spíše v případě Pražáka Heyrovského, který pocházel z české (nebo dokonce česko-německé) šlechty.) --Osidor (diskuse) 18. 12. 2023, 12:01 (CET)Odpovědět
Pri osobnosti pri ktorej je jasne dokazatelne ze sa narodnostne identifikovala ako Cech/ska alebo v tomto pripade Slovak je uplne v poriadku uvadzat jeho narodnost, a o to viac v pripade Husaka ktory cely zivot bojoval za federaciu medzi Ceskom a Slovenskom a bol to jeho celozivotny ciel/vizia.
V pripade Hyerovskeho to nevieme a ten clovek sa preslavil vo vede a to nema nic spolocne s jeho narodnostou a ked tak, bol Ceskoslovenky stat ktory ho podporoval v jeho kariere, takze ked uz pouzivat nejake adjektivum tak je skor korektnejsie "ceskoslovensky" ako "cesky" --Strukac bigBoy (diskuse) 18. 12. 2023, 12:16 (CET)Odpovědět

@Strukac bigBoy: Dobrý den, začínáte mařit čas svůj i ostatních wikipedistů na nesprávném místě. Pokud není Vaším cílem pouze změnit národnost Jaroslava Heyrovského z české na československou, zkuste na obecném diskusním fóru (Wikipedie:Pod lípou zjistit, zda komunita považuje za vhodné nahradit u všech životopisných článků údaj "národnost" údajem "státní příslušnost". Obávám se, že nebudete úspěšný, ale zkusit to můžete. Zde již další rozmělňování Vašeho nápadu nemá smysl. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 18. 12. 2023, 20:49 (CET)Odpovědět

@Strukac bigBoy: @Svenkaj: @Osidor: @Harold: Heyrovský byl Čech národností a československý (vědec) dle státní příslušnosti. Přepisování český na československý a naopak mi moc nedává smysl, protože obojí je možné a vzájemně se nevylučuje. Máte tedy pravdu všichni. --Kkominik (diskuse) 19. 12. 2023, 08:38 (CET)Odpovědět

Hlásím se jako zakladatel tohoto článku, který byl před téměř přesně 19 lety vůbec můj první na české Wikipedii. Založil jsem ho překladem z angličtiny, více o tom mám na své uživatelské stránce. Tam se i dočtete, že jsem tehdy vycházel z angličtiny, kde už tehdy stálo "was a Czech chemist", a ta ještě předtím vycházel z polštiny, kde zase v historické verzi vidím "czeski chemik". A ostatně totéž je ve všech těch článcích (cs, en, pl) i dnes, po 19 letech. Takže je krajně nepravděpodobné, že by zrovna teď právě Strukac bigBoy přišel na něco převratného, co po ta skoro dvě desetiletí nikoho nenapadlo – resp. jak už naznačují kolegové, jsme zde na wiki, takže to může zkusit (ale je dobře, že to nedělá a předtím se ptá), ale šanci, že by to vydrželo (tj. komunita by to akceptovala), vidím s ohledem na tu dvacetiletou málem už dějinnou zkušenost napříč jazyky jako minimální.

Shodou okolností byl můj tehdejší zájem o Heyrovského blízce spojen přímo s jeho rodinou, protože jsem se zrovna chystal převzít cenu Nadačního fondu jeho jména, který založily jeho děti (a je popsaný v tomto článku, o kterém diskutujeme). Setkal jsem se tam osobně se synem, Michaelem Heyrovským (fotku v článku fotil tehdy můj otec), leč i ten nedávno zemřel, takže už ani není možnost se na „národnost“ jeho tatínka zeptat jeho (i pokud by to vůbec bylo uznatelné jako zdroj). Takovéto vyptávání se a dohledávání ostatně není nějakou většinovou praxí a vlastní pocity se zde podle mého dojmu zohledňují jenom tehdy, pokud je dotyčný explicitně veřejně deklaroval (ne, wikipedisté fakt neprovádí nějaké systémové studium občanek slavných…). V případě absence silnějšího tvrzení, kterým bychom chtěli vyjít vstříc přímo dotyčnému, se pak uplatní obecnější principy Wikipedie, zejména používání externích zdrojů, očekávaných názvů apod. – prostě vycházet z toho, co už se „venku“ používá, a nesnažit se prostřednictvím Wikipedie prosazovat nějaké vlastní revoluční myšlenky a pohledy.

Protože tam mám díky zaměstnání snadný přístup (ale i ostatní si mohou zřídit bezplatně účet na zkoušku), ověřil jsem za vás, jaký přívlastek se Jaroslavu Heyrovskému dává ve velkém korpusu českojazyčných webových stránek csTenTen 2012+2017+2019: tento dotaz (slova začínající na „čes“, „češ“, „čech“, „sloven“ či „slovák“ stojící před tvarem jména Heyrovský s případným odstupem nejvýše tří jiných slov) vrací na korpusu českého webu 168 výskytů, z nichž 10 spojuje jeho osobnost s kořenem „československ-“ (např. „kterou do tehdejšího Československa přivezl Jaroslav Heyrovský“, „velký rok zažívá právě československá věda – Jaroslav Heyrovský získává Nobelovu cenu“, „On sáme je chápe jako významnou poctu celé československé vědě“, „nejcitovanější kvantitativní vztah odvozený československým vědcem“, ale je v tom i oficiální název „Československá akademie věd“), ovšem drtivá většina 95 nálezů s adjektivem „český“ (výjimečně i s „Českem“) a zbytek jsou nechtěné shody na slově „čestný“ (čestná medaile Heyrovského). Myslím si tedy, že za „jakého“ je v českém prostředí Heyrovský považován je po této analýze už jasné – a byť se nám to nemusí líbit, při absenci jiného tvrdě ozdrojovaného adjektiva dáváme už dvacet let správně podle pravidel přednost slovu „český“. Možný ve slovenských textech a ve slovenském prostředí to bude trochu jinak, ale toto jsem nezkoumal a to může být případně předmětem dohody a místní úpravy ve slovenské Wikipedii. --Blahma (diskuse) 19. 12. 2023, 12:52 (CET)Odpovědět

Zpět na stránku „Jaroslav Heyrovský“.