Dekánská plošina

vysočina na poloostrově Přední Indie

Dekánská plošina (ang. Deccan Plateau) je rozsáhlá náhorní plošina, která zabírá střední část Indického subkontinentu (zejména státy Maháráštra, Telangána a Karnátaka). Její rozloha činí okolo 1 miliónu km². Její nadmořská výška se nejčastěji pohybuje mezi 400 až 600 m, na severu se místy svažuje až na 100 m n. m. naopak vrcholy kopců na jihu šplhají přes 900 m.[1]

Dekánská plošina
दक्खन के पठार
दख्खनचे पठार
سطح مرتفع دکن
దక్కను దిద్దుబాటు
ದಖನ್ ಪ್ರಸ್ತಭೂಮಿ
Deccan Plateau
Vrchy ze žulových balvanů jsou běžným rysem krajiny na Dekánské plošině. Tento záběr je ze severozápadního okraje Hajdarábádu.
Dekánská plošina

Nejvyšší bod1000 m n. m.
Délka1000 km
Šířka600 km
Rozloha1 000 000 km²

Nadřazená jednotkaIndický subkontinent
Sousední
jednotky
Sátpurá, Východní Ghát, Západní Ghát

SvětadílAsie
StátIndieIndie Indie
Map
PovodíGódávarí, Kršná
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dekánská plošina na mapě Indie

Předpokládá se, že název vznikl zkomolením sanskrtského slova dakšin („jih“).

Geologie a geomorfologie editovat

Jedná se o geologicky velmi staré území (platformu), které bylo až do druhohor spojeno s Madagaskarem. Tvoří jej krystalické horniny (nejvíce žuly a ruly), které se objevují zejména na jihu, východu a severovýchodu. Tektonické pohyby celé oblasti v období alpsko-himálajského vrásnění přispěly k mohutným výlevům čedičových láv v severozápadní části plošiny. Lávové příkrovy jsou místy 1,8 až 2 km mocné a zabírají plochu ca 500 000 km². Jelikož výlevy měly přibližně stejný plošný dosah, vytvářejí reliéf tabulových plošin (z geomorf. hlediska se jedná o platformní vulkanickou tabuli), jejichž rozdělením vznikají stolové hory se stupňovitými stráněmi, tzv. Dekánské trapy. Okraje vyzdvižených a nakloněných ker se rozčlenily a získaly vzhled pohoří, výrazných zejména při pobřeží - Západní Ghát (2 695 m n. m.), Východní Ghát (1 680 m n. m.). Na severu je Dekánská plošina ohraničená hřebenem Vindhja (881 m n. m.).

Zajímavosti editovat

Název v místních jazycích editovat

  • hindsky दक्खन के पठार, Dakkhan ké pathár,
  • maráthsky दख्खनचे पठार, Dakkhančé pathár,
  • urdsky سطح مرتفع دکن, Satah martfa'a Dakan,
  • telugsky దక్కను దిద్దుబాటు, Dakkanu diddubátu,
  • kannadsky ದಖನ್ ಪ್ರಸ್ತಭೂಮಿ, Dakhan prastabhúmi,

Souvislost s vyhynutím dinosaurů editovat

Tato plošina vznikla silně zvýšenou vulkanickou činností na přelomu druhohortřetihor (asi před 67 až 66 miliony let), tento jev mohl být také jednou z příčin vyhynutí neptačích dinosaurů před 66 miliony let.[2] Podle některých studií odstartoval nejintenzivnější fázi sopečného běsnění dopad asteroidu Chicxulub.[3][4] Dekkánské trapy jsou dnes jednou z největších známých magmatických provincií světa.[5][6]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dekanská plošina na slovenské Wikipedii.

  1. The Rough Guide Map South India 1:1,200,000. Rough Guides Limited. ISBN 1-84353-363-4
  2. BAKSI, Ajoy K. Critical assessment of the geochronological data on the Deccan traps, India: Emphasis on the timing and duration of volcanism in sections of tholeiitic basalts. S. 135. Journal of Earth System Science [online]. 2022-06. Roč. 131, čís. 2, s. 135. Dostupné online. DOI 10.1007/s12040-022-01842-z. (anglicky) 
  3. SOCHA, Vladimír. Vyhubil dinosaury asteroid nebo sopky?. dinosaurusblog.wordpress.com [online]. 2015-05-26 [cit. 2022-09-05]. Dostupné online. 
  4. RENNE, Paul R.; SPRAIN, Courtney J.; RICHARDS, Mark A.; SELF, Stephen; VANDERKLUYSEN, Loÿc; PANDE, Kanchan. State shift in Deccan volcanism at the Cretaceous-Paleogene boundary, possibly induced by impact. S. 76–78. Science [online]. 2015-10-02. Roč. 350, čís. 6256, s. 76–78. Dostupné online. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aac7549. (anglicky) 
  5. SOCHA, Vladimír. Dekkánské trapy. osel.cz [online]. 2017-06-05 [cit. 2022-09-05]. Dostupné online. 
  6. SELF, Stephen; MITTAL, Tushar; DOLE, Gauri; VANDERKLUYSEN, Loÿc. Toward Understanding Deccan Volcanism. S. 477–506. Annual Review of Earth and Planetary Sciences [online]. 2022-05-31 [cit. 2022-09-05]. Roč. 50, čís. 1, s. 477–506. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-05. DOI 10.1146/annurev-earth-012721-051416. (anglicky) 

Externí odkazy editovat