Dřevěné chrámy slovenských Karpat

Na východním Slovensku v oblasti Karpat se nachází okolo padesáti[1] dřevěných sakrálních staveb zahrnující římskokatolické kostely, evangelické artikulární chrámy[2] a řeckokatolické chrámy.[1] Jejichž počátky sahají do doby 16.–18. století[3] a jsou jedinečným dokladem pronikání východní a západní kultury spolu s lidovým a profesionálním stavitelstvím.[4] Podle historických záznamů bylo těchto staveb původně tři sta.[1]

Dřevěné kostely slovenských Karpat
Světové dědictví UNESCO
Drevený kostol Hronsek.JPG
Smluvní státSlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice
Typkulturní dědictví
Kritériumiii, iv
Odkaz1273 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení2008 (32. zasedání)

Světové dědictvíEditovat

Osm z těchto staveb bylo v roce 2008 zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO. Výběr jednotlivých staveb zpracoval Památkový úřad Slovenské republiky na základě několika kritérií, které jednotlivé památky musejí splňovat, aby mohly být mezi Světové dědictví přijaty.[5] Následující tabulka zobrazuje jednotlivé památky:

Název Foto Umístění Církev Id. číslo[6]
kostel svatého Františka z Assisi   Hervartov římskokatolická 1273-001
kostel Všech svatých   Tvrdošín římskokatolická 1273-002
kostel Nejsvětější Trojice   Kežmarok evangelická 1273-003
dřevěný artikulární kostel   Leštiny evangelická 1273-004
dřevěný artikulární kostel   Hronsek evangelická 1273-005
zvonice dřevěného artikulárního kostela Hronsek evangelická 1273-006
Chrám svatého Mikuláše   Bodružal řeckokatolická 1273-007
Chrám svatého Michaela Archanděla   Ladomirová řeckokatolická 1273-008
chrám Přenesení ostatků svatého Mikuláše   Ruská Bystrá řeckokatolická 1273-009

DalšíEditovat

Další dřevěné kostely, které mají status národní kulturní památky

Východoslovenské dřevěné kostely / kostelíky / chrámy / Cerkva jsou dřevěné stavby sakrálního charakteru tvořící zvláštní skupinu v památkovém fondu Slovenska. Do tohoto souboru oficiálně spadá pod uvedeným názvem 27 objektů, které jsou zapsány mezi národní kulturní památky.

Soubor kostelů byl prohlášen za národní kulturní památku usnesením předsednictva SNR číslo 234 v roce 1968. Oznámení o tomto usnesení bylo zveřejněno ve Sbírce zákonů v částce 45/1968 na straně 425.

Jejich ojedinělost spočívá zejména v jejich architektuře a technologii výstavby. Stavěli je na území, které vždy oplývalo dostatkem dřeva z bohatých lesů karpatského oblouku. Druhým specifikem východní oblasti Slovenska je kulturní a konfesijní spjatost s byzantským prostředím, která určila zvláštní rysy mnoha kulturních projevů zdejšího lidu a podepsala se i na tvorbě dřevěné sakrální architektury (po náboženské stránce), formované pod vlivem východního náboženského ritu. Dřevěné chrámy, které byly zařazeny do seznamu národních kulturních památek jsou objekty řeckokatolické, kromě chrámu v Ruském Potoku, který je pravoslavný a kostela v Hervartově, který je římskokatolický. Velká většina z těchto chrámů je tedy východního ritu a používá se pro ně označení cerkev. Převážně jsou to tříprostorové stavby se čtvercovým nebo polygonálním presbytářem, s podélnou lodí krytou přesahující kupolí a tzv. babincem. Věž vyrůstá z konstrukce babince, se kterým má nad přízemím společnou střechu. Pozemek, na kterém různé chrámy ležely býval ohrazený srubovou nebo zděnou ohradou a jeho organickou součástí byl často i místní hřbitov.

Základní konstrukce všech těchto objektů je srubová. Krytinou staveb je dřevěný šindel. Nejpoužívanějším stavebním materiálem býval modřín, který řemeslníci opracovávali sekerou (pilou až v 19. století). Stavitelé pravidelně spojovali dřevěné hranoly dubovými klíny. Stavba spočívala na jednoduché kamenné podezdívce bez maltového pojiva.

Většina východoslovenských dřevěných chrámů pochází z 18. století (nejstarší a současně nejhodnotnější je kostel v Hervartove pocházející z období kolem roku 1500) a vykazuje konstrukční, dispoziční a uměleckou příbuznost. Mnohé interiéry byly původně vyzdobeny nástěnnými a stropními malbami, založenými na byzantských vzorech. Tvořily protiváhu ikonostasu, který byl výtvarným i funkčním jádrem celé stavby. Prostory bývaly často dotvářeny řezbářskými pracemi.

Soubor východoslovenských dřevěných chrámů představuje jednu z nejvýraznějších památkových skupin na Slovensku. Originalitou, krásou a malebností i svým spojením s prostředím, ve kterém vznikly jsou projevem tvůrčího génia prostého lidu, jeho kulturní a duchovní vyspělosti a řemeslné zručnosti tesařů.

Soubor tvoří 27 sakrálních objektů, které jako celek byly vyhlášeny národními kulturními památkami. Současně soubor aspiruje na zápis do fondu světového kulturního dědictví UNESCO. Kromě dvou - chrámy v Inovce a Ruské Bystré nacházející se v okrese Sobrance v Košickém kraji - všechny ostatní se nalézají na území Prešovského kraje v okresech Svidník (deset objektů), Bardejov (7), Snina (5), Prešov, Stará Ľubovňa a Stropkov (po jednom objektu).

Foto Umístění Název Církev
  Brežany Chrám svatého Lukáše Evangelisty řeckokatolická
  Dobroslava Chrám svaté Paraskevy řeckokatolická
  Frička Chrám svatého archanděla Michaela řeckokatolická
  Hrabová Roztoka Chrám svatého Basila Velikého řeckokatolická
  Hraničné Chrám Neposkvrněného početí Panny Marie římskokatolická
  Hunkovce Chrám Ochrany Přesvaté Bohorodičky řeckokatolická
  Inovce Chrám svatého Michaela Archanděla řeckokatolická
  Jedlinka Chrám Ochrany Přesvaté Bohorodičky řeckokatolická
  Kalná Roztoka Chrám svatého Jana Křtitele řeckokatolická
  Korejovce Chrám Ochrany Bohorodičky řeckokatolická
  Krajné Čierno Chrám svatého Basila Velikého řeckokatolická
  Krivé Chrám svatého evangelisty Lukáše řeckokatolická
  Lukov Chrám svatého Kosmy a Damiána řeckokatolická
  Miroľa Chrám Ochrany Přesvaté Bohorodičky řeckokatolická
  Nižný Komárnik Chrám Ochrany Přesvaté Bohorodičky řeckokatolická
  Potoky Chrám svaté Paraskevy řeckokatolická
  Príkra Chrám svatého archanděla Michaela řeckokatolická
  Šemetkovce Chrám svatého archanděla Michaela řeckokatolická
  Topoľa Chrám svatého archanděla Michaela řeckokatolická
  Tročany Chrám svatého evangelisty Lukáše řeckokatolická
  Uličské Krivé Chrám svatého archanděla Michaela řeckokatolická

ReferenceEditovat

  1. a b c ŠOKA, Milan. Drevené kostolíky na Slovensku [online]. muzeum.sk [cit. 2008-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-28. (slovensky) 
  2. IVAN, Marko. Drevené cerkvy Karpát - Drevená sakrálna architektúra v Karpatoch [online]. [cit. 2008-09-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Prohlédněte si nové slovenské památky UNESCO [online]. ihned.cz [cit. 2008-08-30]. Dostupné online. 
  4. Slovenské kostelíky se dostaly na seznam UNESCO [online]. Týden.cz [cit. 2008-08-30]. Dostupné online. 
  5. Drevené kostolíky v zozname svetového dedičstva UNESCO [online]. Košický samosprávny kraj [cit. 2008-09-07]. [Pamiatkový úrad Slovenskej republiky Dostupné online]. (slovensky) 
  6. Wooden Churches of the Slovak part of Carpathian Mountain Area - Locations [online]. World Heritage [cit. 2008-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat