Cynegils

anglosaský král Wessexu z rodu Cerdikovců (pro toto období je termín Wessex ahistorický)

Cynegils (též Kynegils, Cinegils, Cinegels, Cinigels, Cynegisl, Cynigislo; † asi 642/643) byl anglosaský král Wessexu[pozn. 1] z rodu Cerdikovců.[pozn. 2][1]

Cynegils
král Wessexu (král saského kmenového uskupení Gewisů)
Portrét
Král Cynegils na obraze Johna Speeda
Doba vlády611 – asi 643
Úplné jménoCynegils Ceoling
Narození?
Wessex
Úmrtíasi 643
PohřbenWinchesterská katedrála
PředchůdceCeolwulf
NástupceCenwalh
PotomciCwichelm?
Cenwalh
Centwine???
dcera (Kyneburga?, též Cyneburg?)
RodWessexové
OtecCeol (nebo Ceolwulf?)
Matkanedoloženo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vládl mezi lety 611–642/643. Dobře známá království tzv. Heptarchie se za Cynegilsova života z mozaiky menších království ještě nevytvořila.[2] Pozdější království Wessex se soustřeďovalo v současných hrabstvích Hampshire, Dorset, Somerset a Wiltshire. Podle Anglosaské kroniky se ale Cynegilsovo království rozkládalo na horním toku řeky Temže a zasahovalo do severních částí hrabství Wiltshire a Somerset, do jižní části současného hrabství Gloucestershire, hrabství Oxfordshire a západní části hrabství Berkshire se současným městečkem Dorchester-on-Thames jako jedním z hlavních královských sídel. Tato oblast, pravděpodobně spojená s raným kmenovým uskupením zvaným Gewisové,[pozn. 3][3] ležela na hranicích pozdějších království Wessex a Mercie.[4]

Za Cynegilsovy vlády, ačkoliv byl sám původně pohan, započala postupná christianizace pozdějšího království Wessex. Jeho vláda představuje přelomové období přechodu od družin válečníků ke sjednocenému království.[5] Po Cynegilsovi nastoupil na trůn jeho syn Cenwalh.[6]

Genealogie

editovat

Zdá se, že se Cynegils stál králem po smrti krále Ceolwulfa, asi roku 611. Jeho příbuzenský vztah ke Ceolwulfovi je nejistý. Cynegils je v anglosaských pramenech střídavě líčen jako syn Ceolwulfa,[7] jako syn Ceolwulfova bratra Ceola, [8] jako syn Ceola syna Cuthy,[9] jako syn Cuthwina syna Ceawlina[10] a jako syn Cuthwulfa syna Cuthwina. Několik pramenů připisuje Cynegilsovi bratra jménem Ceolwald, který je líčen jako dědeček krále Ina.[11] Ačkoliv Anglosaská kronika a Západosaský genealogický královský seznam[pozn. 4] vykreslují Západní Sasy jako spravované jediným králem, je pravděpodobné, že úřad krále byl sdílen dvěma nebo více králi.[12]

Anglosaská kronika k roku 611 uvádí: „Toho roku Cynegils se dostal k vládě ve Wessexu, a držel ji po jednatřicet zim. Cynegils byl synem Ceola, Ceol synem Cuthy, Cutha synem Cynrika“. V rozporu s touto jednoduchou zprávou uvádí zápis k roku 614, že „Toho roku Cynegils a Cwichelm bojovali u Beandunu[13] a zabili dva tisíce čtyřicet šest Velšanů“.[14] Pro Západní Sasy to bylo výrazné vítězství.[8] Podobně píše Beda Ctihodný, že nezdařený pokus zavraždit northumbrijského krále Edwina v roce 626 nařídil Cwichelm, král Západních Sasů.[15] Zda je však král Cwichelm z roku 614 stejná osoba jako stejnojmenný král z druhé poloviny 20. let 7. století a zda tato osoba je totožná s tím Cwichelmem, který byl pokřtěn a zemřel asi roku 636, je předmětem sporu. Někteří historici předpokládají, že Cwichelm byl synem Cynegilse.[16][17]

 
Osídlení Británie kolem roku 600

Archeologické nálezy z období kolem roku 600 svědčí o existenci významného království v této době. Tyto nálezy dokládají kontakty s královstvím Kent, franskou říší a dokonce až s Byzancí.[18] Kolem roku 617 došlo k válce proti království Essex, v níž tři králové Essexu, bratři Sexred a Sæward a ještě jeden další král, padli.[19]

V polovině své vlády utrpěl král Cynegils několik nezdarů. Když jeho syn Cwichelm poslal vraha, aby zavraždil northumbrijského krále Edwina,[20] který vyhnal do exilu prince Oswalda, pozdějšího svatořečeného krále Northumbrie, zaútočil Edwin v odvetě na Wessex, zabil pět králů Wessexu[21][22][pozn. 5] a nespočet jeho bojovníků padlo. Northumbrijský útok tak tehdy výrazně oslabil západosaskou armádu.

V roce 628 bojovali Cynegils a Cwichelm s mercijským králem Pendou u Cirencesteru. Dalo by se očekávat, že Anglosaská kronika by měla hlásit vítězství, což však není tento případ, takže Penda byl zřejmě vítězem,[23] neboť došlo k „dohodě“.[24] „Dohoda" zřejmě spočívala ve vydání města Cirencesteru Pendovi.[25] Takže to pro Cynegilse a jeho syna Cwichelma byla porážka a trvalá ztráta Cirencesteru.[22] Součástí této smlouvy byla také zřejmě dohoda o manželství Cynegilsova syna Cenwalha s Pendovou sestrou. Mercijská hegemonie nad regionem Cirencester v království Hwicce, kde žili Anglové stejně jako Sasové, se zdá být jedním z důvodů pro expanzi Gewisů orientovanou na jih, která od té doby probíhala. V každém případě bitva u Cirencesteru byla začátkem soupeření mezi Wessexem a Mercií, které trvalo až do 9. století.[26]

V té době se zdají být Cynegils a Cwichelm poddanými northumbrijského krále Edwina, platícími obrovskou daň sto tisíc popluží, pokud je správné pojetí Nicka Highama původu seznamu Tribal Hidage.[27][pozn. 6]

Wessexský král Cynegils a northumbrijský král Oswald měli společné nepřátele v králi Mercie Pendovi a ve starém královském rodu království Deira, ke kterému patřil později svatořečený král Edwin. V roce 635 uzavřeli alianci, která byla upevněna Oswaldovým sňatkem s Cynegilsovou dcerou. Alianci pravděpodobně dominoval Oswald.[19]

Cwichelm, který vládl buď jako Cynegilsův spolukrál, nebo jako jeho vazalský král, zemřel roku 636.[17] Zdá se, že od té doby vládl král Cynegils Wessexu samostatně až do své smrti v roce 643.

V roce 634 poslal papež Honorius I. do Anglie biskupa Birina.[8] Když Birinus dorazil na území Gewisů (Wessex), nalezl téměř zcela pohanskou zemi. Birinus se usadil v Dorchesteru, který dostal spolu s několika kostely od Cynegilse, aby obracel pohany na křesťanskou víru,[28] a oba králové, Cynegils i Cwichelm, měli být pokřtěni asi roku 635 nebo 636, přičemž northumbrijský král Oswald měl být jejich kmotrem.[29] Za Cynegilsova panování tak začíná postupná christianizace Wessexu. Nezdá se, že by tato misijní činnost vycházela od Oswalda, a to i přesto, že se Oswald podílel na založení první západosaského biskupství v Dorchesteru. Oblast kolem Dorchesteru, malého města římského původu, je považována za jádro území Gewisů.[19] Cynegils poskytl biskupství privilegia a obdařil je pozemky v Cyltancumbe (Chilcomb v současném hrabství Hampshire). Jiný západosaský král jménem Cuthred, který zemřel asi roku 661, snad Cwilhelmův syn, se objevuje ve stejné době. Král Oswald se tehdy oženil s Cynegilsovou dcerou a Cynegilsův křest měl být patrně podmínkou tohoto sňatku.[5] Jméno Cynegilsovy dcery rané prameny nezaznamenávají, ale benediktinský mnich a hagiograf Reginald z Durhamu († asi 1190) ji nazývá Kyneburga (Cyneburg).[5][30] Birinova misie ale měla, zdá se, jen malý dlouhodobý efekt, neboť Cynegilsovi nástupci byli buď pohané, nebo ke křesťanství konvertovali až během své vlády.[5] Kupříkladu podle Anglosaské kroniky nebyl ani Cynegilsův syn Cenwalh pokřtěn až do roku 646, kdy byl vyhnán ze svého království mercijským králem Pendou.[31]

 
Zádušní truhlice ve winchesterské katedrále mající obsahovat Cynegilsovy kosti

Datum Cynegilsovy smrti není známo s jistotou. Beda Ctihodný pouze uvádí, že po králi Cynegilsovi následoval jeho syn Cenwalh.[32] Odlišné verze Anglosaské kroniky udávají rok 641 (rukopisy B, C a E) nebo rok 643 (rukopisy A, G) jako rok Cenwalhova nástupu na trůn. Mnoho historiků vychází ze závěrů současného britského historika Davida Dumvilla z roku 1985, které předpokládají, že obě tyto varianty představují odchylky písařů od roku 642, který by byl v souladu s udávanou délkou vlády 31 let.[33]

Cynegils byl pohřben pravděpodobně v Dorchesteru. V roce 660 byly jeho údajné ostatky převezeny do Winchesteru spolu s přenesením sídla biskupa.

Potomci

editovat

Vedle Cenwalha a dcery, která se vdala za krále Oswalda, měl mít Cynegils syna jménem Cwichelm, který mohl, ale nemusel být stejnou osobou jako král Cwichelm spojovaný s Cynegilsem. Král Centwine byl prý též Cynegilsovým synem, ale existuje pádný důkaz, že toto tvrzení je až pozdějším výmyslem.[34]

Poznámky

editovat
  1. Pro toto období je termín Wessex ahistorický; ve skutečnosti byl králem saského kmenového uskupení Gewisů s titulem GEVVISSÆ CYNING, latinsky REX GEVVISSÆ, ze kterého se království Wessex vyvinulo.
  2. Data, osobní vazby a události z období raných králů Wessexu až po krále Ecgberhta jsou nejisté a mnohdy předmětem diskuze mezi historiky.
  3. Beda Ctihodný pokládá Gewisy a Západní Sasy za tentýž lid, což je historiky všeobecně přijímáno. Ale Gewisové nebyli jedinou dynastickou linií ve Wessexu.
  4. V článku používané termíny západosaský a wessexský jsou synonyma.
  5. Důkazy naznačují, že v západosaské královské rodině bylo několik „králů“ současně. Takže northumbrijský útok patrně zabil pět členů královského rodu Wessexu. Mohlo být tehdejším zvykem udělovat titul „krále“ všem vojenským vůdcům v královské rodině. Ale pouze jeden král byl vládce s nejvyšší autoritou v království (overlord).
  6. Tribal Hidage je seznam 35 kmenů, který byl sestaven v anglosaské Anglii někdy mezi 7. a 9. stoletím. Zahrnuje množství nezávislých království a jiných menších území a přiřazuje ke každému počet popluží.

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Cynegils of Wessex na anglické Wikipedii, Cynegils of Wessex na anglické (zjednodušené) Wikipedii a Cynegils na německé Wikipedii.

  1. Simon Keynes: Kings of the West Saxons. In: Lapidge et al. (Hrsg.): The Blackwell Encyclopaedia of Anglo-Saxon England. Wiley-Blackwell, Oxford u.a. 2001, ISBN 978-0-631-22492-1, s. 511–514.
  2. království Kent mohlo být výjimkou. S.E. Kelly, "Kent, Kingdom of", ve M. Lapidge et al. (eds), The Blackwell Encyclopedia of Anglo-Saxon England; D.P. Kirby, The Earliest English Kings, s. 30ff.; Ann Williams, Kingship and Government in Pre-Conquest England, c.500–1066, s. 5ff.; Barbara Yorke, Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England, s. 25ff.
  3. D. P. Kirby, The Earliest English Kings (London; New York: Routledge, 2000), s. 38–39
  4. Kirby, s. 48ff.; Yorke, s. 135–137; Barbara Yorke, "Gewisse", ve M. Lapidge et al.; Barbara Yorke, "Wessex", ve M. Lapidge et al., in M. Lapidge et al.
  5. a b c d Mike Ashley, The Mammoth Book of British Kings and Queens (New york: Carroll & Graf, 1999), s. 304
  6. Peter Hunter Blair, Roman Britain and Early England; 55 B.C.–A.D. 871 (New York; London: W. W. Norton & Company, 1966), s. 207
  7. zápis v Anglosaské kronice k roku 676
  8. a b c Mike Ashley, The Mammoth Book of British Kings and Queens (New york: Carroll & Graf, 1999), s. 303
  9. zápis v Anglosaské kronice k roku 611
  10. zápis v Anglosaské kronice k roku 688
  11. Kirby, appendix, figure 4; viz též Yorke, s. 133–134.
  12. Kirby, s. 48–49.
  13. patrně Bindon poblíž Axmouthu v Devonu, viz Morris, J. (1995) The Age of Arthur ISBN 1-84212-477-3 s.307. Beandun byl rovněž ztotožněn s Bamptonem v hrabství Oxfordshire, ale důkaz chybí. Viz Victoria County History of Oxfordshire: Bampton and Weald.
  14. Benjamin Thorpe, The Anglo-Saxon Chronicle according to the Several Original Authorities: Translation (London: Her Majesty's Stationery Office, 1861), s. 19
  15. Bede, Církevní dějiny národa Anglů , II, 9.
  16. Kirby. s. 51.
  17. a b Barbara Yorke. Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England (London: Routledge, 1997), s. 143
  18. Barbara Yorke: Wessex in the early Middle Ages (Studies in the Early History of Britain), Continuum, 1995, ISBN 978-0718518561, s. 34–35.
  19. a b c Barbara Yorke: Cynegils (nutná placená registrace). Ve: Oxford Dictionary of National Biography, Oxford University Press, 2004. obnovený 13. listopadu 2011
  20. Benjamin Thorpe, The Anglo-Saxon Chronicle according to the Several Original Authorities: Translation (London: Her Majesty's Stationery Office, 1861), s. 20
  21. Frank Stenton, Anglo-Saxon England (Oxford University Press, 1971), s. 66
  22. a b Peter Hunter Blair, Roman Britain and Early England; 55 B.C.–A.D. 871 (New York; London: W. W. Norton & Company, 1966), s. 206
  23. Sarah Zaluckyj, Mercia: The Anglo-Saxon Kingdom of Central England, s. 28 a 102.
  24. Benjamin Thorpe, The Anglo-Saxon Chronicle according to the Several Original Authorities: Translation (London: Her Majesty's Stationery Office, 1861), s. 21
  25. Frank Stenton, Anglo-Saxon England (Oxford University Press, 1971), s. 45
  26. Barbara Yorke: Wessex in the early Middle Ages (Studies in the Early History of Britain), Continuum, 1995, ISBN 978-0718518561, s. 57.
  27. N.J. Higham, An English empire: Bede and the early Anglo-Saxon kings, s. 74ff.; ale viz též John Blair, "Tribal Hidage", ve M. Lapidge et al.
  28. Bede, Ecclesiastical History of the English People, trans. Leo Sherley Price, revsd. R. E. Latham (London; New York: Penguin Books, 1990), s. 153
  29. Benjamin Thorpe, The Anglo-Saxon Chronicle according to the Several Original Authorities: Translation (London: Her Majesty's Stationery Office, 1861), s. 22
  30. Kirby, s. 51 a 53.
  31. Yorke, s. 136.
  32. Bede, III, 7.
  33. David Dumville (1985), "The West Saxon Genealogical Regnal List and the Chronology of Early Wessex", Peritia 4 21–66, s. 40; podobně E. B. Pryde and D. E. Greenway (1996), Handbook of British Chronology, revidované 3. vydání, Cambridge University Press, s. 22; PASE s.v. "Cynegils 1"; Barbara Yorke (2004), "Cynegils" and "Cenwalh", Oxford Dictionary of National Biography
  34. Kirby, s. 53, upozorňuje, že opat Aldhelm nezmiňuje Cynegilse jako prvního pokřtěného krále Západních Sasů, jak by dalo očekávat, pokud by Cynegils byl dědečkem abatyše Buggy, Centwinovy dcery, které je Aldhelmova báseň určena.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Král Wessexu
Předchůdce:
Ceolwulf
611643
Cynegils
Nástupce:
Cenwalh