Curych (kanton)
Curych (německy Zürich, francouzsky Zurich, italsky Zurigo, rétorománsky Turitg, švýcarskou němčinou Züri) je kanton na severovýchodě Švýcarska, pojmenovaný po svém hlavním městě, Curychu. Úředním jazykem je němčina.
| Kanton Curych Kanton Zürich | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Curych |
| Souřadnice | 47°24′47″ s. š., 8°39′23″ v. d. |
| Rozloha | 1 728,94 km² |
| Nejvyšší bod | Schnebelhorn (1292 m n. m.) |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 579 967 (31.12.2022) |
| Hustota zalidnění | 913,8 obyv./km² |
| Jazyk | němčina |
| Správa regionu | |
| Stát |  Švýcarsko |
| Nadřazený celek | Švýcarsko |
| Druh celku | kanton |
| Vznik | 1351 |
| Vláda | Regierungsrat (7 členů) |
| Parlament | Kantonsrat (180 členů) |
| Podřízené celky | • 12 okresů • 162 obcí |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | CH-ZH |
| NUTS | CH040 |
| Označení vozidel | ZH |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kanton Curych, který se rozlohou řadí do horní poloviny kantonálního žebříčku, má mimořádně vysokou hustotu zalidnění a se svým více než 1,5 milionem obyvatel zaujímá první místo mezi nejlidnatějšími kantony. Kanton charakterizuje jeho hlavní město Curych a aglomerace, která zabírá většinu území kantonu.
Geografie Editovat
Kanton se nachází na sever od Alp. Většina kantonu Curych leží na Švýcarské náhorní plošině. Jihovýchodní okraj kantonu má však předalpský charakter a severozápadní okraj má podíl na nejvýchodnějším úpatí Jury. Kanton sousedí na severu s kantonem Schaffhausen a Německem (hranice mezi Německem a Švýcarskem), na západě s kantonem Aargau, na jihu s kantony Zug a Schwyz a na východě s kantony Thurgau a St. Gallen. Východní Švýcarsko začíná východně od kantonu Curych.
Kanton Curych je spolu s kantony Basilej-město a Schaffhausen jedním ze tří kantonů, které mají územní podíl na pravém břehu Vysokého Rýna.
Nejvyšším bodem kantonu je Schnebelhorn (1291 m n. m.), nejnižší bod ve výšce 330 m n. m. se nachází na Vysokém Rýně u obce Weiach.
Vodstvo Editovat
Největší vodní plochou kantonu je Curyšské jezero, které zasahuje do jižní části kantonu a zahrnuje i části sousedních kantonů Schwyz a St. Gallen na východě. Spolu s jezery Greifensee a Pfäffikersee v Curyšském pohoří se na území kantonu nacházejí další dvě větší jezera. Türlersee, Katzensee, Lützelsee a Husemersee jsou menší vodní plochy. Jezera zabírají plochu 73 km², což představuje zhruba 4 % z celkové plochy kantonu.
Limmat opouští Curyšské jezero ve městě Curych a později se u Koblenze v kantonu Aargau spojuje s řekami Reuss, Aara a Rýn. V některých úsecích tvoří Rýn hranici s kantonem Schaffhausen a státní hranici Švýcarska s Německem. Glatt, jehož celý tok leží v kantonu, odvodňuje Glatttal a Curyšskou vysočinu a vlévá se do Rýna u Glattfeldenu. Töss je také horská řeka, která pramení v Curyšském pohoří a vlévá se do Rýna v Tösseggu. Posledních několik kilometrů Thur protéká také kantonem Curych. Řeka Sihl pramení v kantonu Schwyz, protéká curyšským údolím Sihl a v Curychu se vlévá do řeky Limmat. Řeka Reuss tvoří malý úsek hranice s Aargau na jihozápadě.
Malé, ale na vodu bohaté horské řeky a potoky v Curyšském pohoří stály před dvěma staletími díky své vodní síle na počátku švýcarského průmyslu.
Historie Editovat
Kanton Curych se připojil ke Švýcarské konfederaci v roce 1351.[1] V roce 1468 se kanton rozšířil o severní území. V roce 1803 se západní část kantonu odtrhla a stal se z ní samostatný kanton Aargau.[1]
Kanton v dnešních hranicích vznikl v roce 1803 na základě ústavy helvétského prostřednictví na území Curychu a nese také název a znak staré městské republiky.
Zánik městské republiky a Staré švýcarské konfederace byl ohlášen v roce 1798, kdy venkov požadoval zrušení poddanství a zrovnoprávnění s Curychem. Snahy o založení kantonu skončily po několika týdnech neúspěšně kvůli obsazení území kantonu francouzskými vojsky. Staré panství se stalo součástí Helvétské republiky, a tím i závislým správním obvodem s 15 okresy. Probíhající spory uvnitř Helvétské republiky přiměly Napoleona svolat na konci roku 1802 Helvétskou radu. Výsledkem byla ratifikace zákona o zprostředkování v březnu 1803, který ukončil existenci Helvétské republiky a nahradil ji Švýcarskou konfederací.
Zprostředkovatelskou ústavou z roku 1803 vznikl nový kanton Curych, autonomní stát a člen Švýcarské konfederace. Závěrečná novela definovala území kantonu, které se od té doby nezměnilo; pět okresů nahradilo dosavadní okrsky.
Po porážce francouzských vojsk u Lipska byla koncem roku 1813 zrušena zprostředkovatelská ústava. V polovině roku 1814 byla přijata nově vypracovaná restaurovaná ústava, která opět posílila vliv aristokraticky ovládaného města, ale i venkovské šlechty. Opět se změnila i správní struktura, bylo zřízeno jedenáct okresů, jejichž rozdělení se v podstatě nezměnilo do současnosti. V následujícím roce byly na Vídeňském kongresu definitivně potvrzeny curyšské kantonální hranice z roku 1803.[1]
Po revolučním tzv. Ustertagu byla v roce 1831, po prvním referendu v kantonu, během šesti měsíců přijata nová liberální ústava. V roce 1839 došlo k protipohybu, když se v rámci protiústavního curyšského puče ujali vlády konzervativci, kteří byli proti modernizaci až do roku 1845.
V roce 1868 lid velkou většinou hlasů schválil mandát pro novou ústavu, která vzešla výrazně od Salomona Bleulera a Winterthuru, ale také od venkovských oblastí kantonu, čímž se dosavadní nepřímá demokracie změnila v demokracii polopřímou. V důsledku toho došlo také k reorganizaci školství a byla založena kantonální banka Zürcher Kantonalbank. Tato ústava platila (s mnoha změnami) až do roku 2005.
Obyvatelstvo Editovat
V roce 2019 měl kanton Curych vyšší index lidského rozvoje než jakýkoli samostatný stát na světě a jakýkoli jiný dílčí region.[2]
V roce 2019 žilo v kantonu Curych 1 539 275 obyvatel.[3] Hustota zalidnění 905 obyvatel na km² je výrazně nad švýcarským průměrem (212 obyvatel na km²) a je způsobena zejména velkou aglomerací Curychu. Podíl cizinců (obyvatel přihlášených k trvalému pobytu, avšak bez švýcarského občanství) činil k 31. prosinci 2019 27,1 %, zatímco v celé zemi bylo registrováno 25,3 % cizinců.[3][4] V roce 2020 činila míra nezaměstnanosti 3,1 %, na spolkové úrovni pak 2,8 %.[3][5]
| Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1860 | 1870 | 1880 | 1888 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 | 2015 | 2018 |
| Počet obyvatel | 250 698 | 266 265 | 284 047 | 316 074 | 337 183 | 431 036 | 503 915 | 538 602 | 617 706 | 674 505 | 777 002 | 952 304 | 1 107 788 | 1 122 839 | 1 179 044 | 1 247 906 | 1 373 068 | 1 466 424 | 1 520 968 |
Jazyky Editovat
Úředním jazykem kantonu je němčina. Hovorovým jazykem je švýcarská němčina nebo její místní varianta, curyšská němčina (tzv. curyštinou, Züritüütsch).
Podle nové curyšské ústavy se jazyková svoboda vztahuje i na znakový jazyk.
Náboženství Editovat
Kanton Curych patří k tradičně reformovaným kantonům, neboť město Curych pod Zwingliho vedením přijalo reformaci a prosadilo ji na celém svém území. Kanton se tak stal prvním reformovaným místem ve Švýcarsku. Historickými výjimkami jsou farnost Dietikon (přidělena v roce 1803 při zrušení kantonu Baden) a původně katolická klášterní obec Rheinau (rovněž přidělena ke kantonu Curych v roce 1803 jako náhrada za obce Stein am Rhein a Dörflingen).
Na konci roku 2021 žilo v kantonu Curych přibližně 1,56 milionu obyvatel, z nichž 25,4 % byli reformovaní protestanti a 23,6 % římští katolíci.[3] Zbývajících 51 % obyvatel nepatřilo k žádné náboženské obci nebo k jiné náboženské obci. Na konci roku 2011 se 34 % obyvatelstva stále hlásilo k reformované církvi a 28 % ke katolické církvi; po 0,1 % obyvatel patřilo ke křesťanskokatolické církvi nebo k jedné ze dvou veřejnoprávně uznaných židovských obcí. V roce 2011 ubylo reformované regionální církvi 5617 členů (tehdy nových 467 000); počet členů římskokatolické církve v kantonu Curych se ve stejném roce zvýšil o 1500 osob (tehdy nových 389 000). Počet členů římskokatolické církve v kantonu Curych se zvýšil o 1500 osob (tehdy nových 389 000).[6]
Přesné údaje o počtu členů ostatních náboženských společenství v kantonu Curych nejsou od sčítání lidu v roce 2000 k dispozici. Spolkový statistický úřad BFS však provádí výběrová šetření, která zahrnují i další náboženské komunity v kantonu. Na konci roku 2017 uvedlo 6,5 % respondentů ve věku 15 let a více, že patří k jinému křesťanskému vyznání (ani ke (křesťanským) katolíkům, ani k reformovaným), 6,5 % bylo muslimského vyznání, 0,5 % patřilo k židovské komunitě (včetně státem uznaných komunit), 1,7 % bylo příslušníky jiných denominací a 29,2 % respondentů se označilo za bez vyznání.[7]
Politika Editovat
V letech 2000–2004 vypracovala ústavní rada zvolená občany novou ústavu, která nahradila kantonální ústavu platnou od roku 1869 a od té doby mnohokrát novelizovanou. Návrh byl schválen jasnou většinou voličů v referendu 27. února 2005. Nová ústava kantonu Curych vstoupila v platnost 1. ledna 2006.[8]
Legislativa Editovat
Zákonodárným orgánem (parlamentem) je Kantonální rada (německy Kantonsrat), která má 180 členů volených v lidovém hlasování na pevně stanovené čtyřleté období na základě poměrného zastoupení. Volby se konají v 18 volebních obvodech a od roku 2007 se přidělování poslaneckých mandátů provádí podle tzv. dvojího poměrného rozdělení. Tento postup dělení mimo jiné odstraňuje nevýhodu menších stran ve srovnání s dříve používaným postupem. Touto změnou se obešla reforma volebních obvodů, ale jako překážka bylo stanoveno, že strana musí dosáhnout alespoň pětiprocentního podílu voličů v alespoň jednom volebním obvodu, aby se mohla dostat do parlamentu. Kromě toho byly v rámci změny zrušeny kombinace seznamů.
Za tímto účelem se obyvatelstvo samo přímo podílí na tvorbě právních předpisů prostřednictvím práva referenda a práva iniciativy. Povinná referenda se konají o všech změnách ústavy a nepovinná o změnách zákonů, pokud o ně požádá alespoň 3 000 voličů. Lidové iniciativy na změnu ústavy nebo zákona vyžadují podporu nejméně 6 000 voličů; podléhají lidovému hlasování, i když je kantonální rada zamítne. V Curychu je jedinečná individuální iniciativa: jediná osoba může kantonální radě navrhnout změnu zákona nebo ústavy, která musí být předložena k lidovému hlasování, pokud ji podpoří většina kantonální rady. Totéž platí pro iniciativu úřadu (například od městského parlamentu) i pro individuální iniciativu. Lidový návrh (rovněž konstruktivní referendum) byl 23. září 2012 v kantonu Curych opět zrušen.
Kantonální rada zasedá na radnici v Curychu.
Vláda Editovat
Nejvyšším řídícím a výkonným orgánem kantonu je vládní rada (německy Regierungsrat). Skládá se ze sedmi rovnoprávných členů, je volena většinově na dobu určitou čtyř let a v jejím čele stojí předseda vlády (Regierungspräsident), který se každý rok mění. Každý člen stojí v čele jednoho ze sedmi ředitelství (ministerstev) kantonální správy. Státní kancelář, v jejímž čele stojí státní tajemník, je ústřední personální jednotkou vládní rady a podporuje ji v administrativních a právních záležitostech.
Soudnictví Editovat
Nejvyššími soudy s působností pro celý kanton jsou Nejvyšší soud, Správní soud a Soud pro sociální pojištění. Organizačně se Nejvyšší soud skládá ze dvou občanskoprávních senátů, tří trestních senátů a soudu pro nucené opatření. Obchodní soud je součástí Nejvyššího soudu.
Na regionální úrovni existuje dvanáct okresních soudů prvního stupně, které působí jako kolegiální soudy, soudy pro jednotlivce, nájemní soudy a pracovní soudy. Okresní soud v Curychu je se svými přibližně 400 zaměstnanci největším soudem v kantonu Curych. Na místní úrovni (obvykle zahrnující několik obcí) existují smírčí soudy a další smírčí orgány před soudem prvního stupně. Kromě toho existuje stavební odvolací soud a daňový odvolací soud, které jsou před správním soudem.
Správní členění Editovat
Kanton Curych má 162 politických obcí, které jsou nositeli místní samosprávy; každá z nich má například právo sama stanovit výši obecních daní.
Dalšími typy obcí jsou školské obce, které jsou stále více integrovány do politických obcí, evangelické reformované církevní obce a římskokatolické a křesťanskokatolické církevní obce. Do konce roku 2009 existovaly civilní farnosti.
Každá obec patří do jednoho z dvanácti okresů (viz níže), které jsou decentralizovanými jednotkami kantonální správy, a nemají tedy vlastní autonomii.
Okresy Editovat
| Okres | Počet obyvatel (k 31. 12. 2020) |
Rozloha (km²) |
Hlavní město | BFS-ID |
|---|---|---|---|---|
| Curych | 421 878 | 87,93 | Curych | 0112 |
| Winterthur | 173 053 | 251,75 | Winterthur | 0110 |
| Bülach | 156 900 | 184,88 | Bülach | 0103 |
| Uster | 135 234 | 112,23 | Uster | 0109 |
| Horgen | 127 263 | 104,24 | Horgen | 0106 |
| Meilen | 106 506 | 84,62 | Meilen | 0107 |
| Hinwil | 97 098 | 179,50 | Hinwil | 0105 |
| Dietikon | 94 533 | 60,11 | Dietikon | 0111 |
| Dielsdorf | 92 079 | 152,85 | Dielsdorf | 0104 |
| Pfäffikon | 61 081 | 163,15 | Pfäffikon | 0108 |
| Affoltern | 55 839 | 113,03 | Affoltern am Albis | 0101 |
| Andelfingen | 31 959 | 166,54 | Andelfingen | 0102 |
| Celkem (12) | 1 553 403 | 1728,94 |
Hospodářství Editovat
_18.jpg)
Kanton Curych je hospodářsky nejsilnějším regionem Švýcarska. Kolem Curychu se vytvořila aglomerace s více než milionem obyvatel, která přesahuje hranice kantonu.
Výrazným finančním centrem jsou zejména banky a pojišťovny s celostátní a mezinárodní působností, kterými může Curych konkurovat Londýnu a Frankfurtu nad Mohanem. Spolu s Mnichovem je Curych předním světovým centrem zajišťovnictví. Curych je navíc oblíbeným místem konání kongresů.
Kanton Curych je nejvýznamnějším švýcarským místem pro medicinské a biotechnologie. Vědy o živé přírodě spolu s informačními a komunikačními technologiemi byly v roce 2010 nejrychleji rostoucími odvětvími v Curychu. Z Curychu pochází 3,3 % světových patentů na imunoterapie a 1,5 % patentů v oblasti biotechnologií.[9]
Kanton je díky svému hospodářskému významu důležitou obchodní lokalitou. Různé curyšské společnosti mají velký národní nebo mezinárodní význam. Přímo v Curychu, nebo v kantonu Curych má své sídlo řada mezinárodních společností. Mezi nejvýznamnější patří:
Doprava Editovat
Kanton Curych protíná hustá celostátní a regionální železniční síť a dálnice vedoucí na východ, západ, sever a jih. Železniční stanice Zürich Hauptbahnhof je s až 3 000 spojů denně největší železniční stanicí ve Švýcarsku a jednou z největších na světě.
Mezinárodní letiště Curych, které plní funkci dopravního uzlu, se nachází na území obce Kloten, ale podle monitorovací zprávy z roku 2015 se blíží ke svým kapacitním limitům. Na území obce Dübendorf se nachází vojenské letiště Dübendorf, které by v budoucnu mohlo plnit funkci regionálního letiště ve smyslu odlehčovacího letiště obdobně jako letiště Linate v Miláně.
Kanton Curych má dobré mezinárodní železniční spojení se všemi sousedními zeměmi a díky dopravnímu svazu Zürcher Verkehrsverbund (ZVV) vynikající místní dopravní síť pro aglomerační dopravu, která se neustále rozšiřuje.
V roce 2021 činila míra automobilizace (počet osobních automobilů na 1000 obyvatel) 483.[10]
Zajímavost Editovat
Kanton Curych se po Velké Británii stal druhou nejstarší známkovou zemí světa, když místní pošta vydala roku 1843 známky s názvem „Zürich“. Celkem vyšly dvě známky, platnost měly do roku 1854, již roku 1849 však činnost pošty převzala švýcarská pošta.[11]
Odkazy Editovat
Reference Editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kanton Zürich na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d SUTER, Meinrad. Zürich (Kanton) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2017-08-24 [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Subnational HDI (v5.0) [online]. GlobalDataLab [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Zürich [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2021 [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Struktur der ständigen Wohnbevölkerung nach Kanton, 1999–2019 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2020-08-27 [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Arbeitslosenzahlen [online]. Staatssekretariat für Wirtschaft SECO, 2022 [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ UNTERNÄHRER, Pascal. Immer weniger Reformierte, immer mehr Katholiken [online]. Curych: Tagesanzeiger, 2012-06-07 [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Ständige Wohnbevölkerung ab 15 Jahren nach Religionszugehörigkeit und Kanton – 2017 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2019-01-29 [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Verfassung des Kantons Zürich [online]. Fedlex Federal law [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Clusterstudie Life Sciences Zürich 2021/2022 [online]. Kanton Zürich [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Motorisierungsgrad [online]. Bundesamt für Statistik BFS [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ HLINKA, Bohuslav, MUCHA, Ludvík: Filatelistický atlas. Geodetický a kartografický podnik v Praze, 1986. S. 17.
Literatura Editovat
- HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas. 3., rozšířené. vyd. Praha: Geodetický a kartografický podnik, 1986. S. 253.
Externí odkazy Editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Curych na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Curych ve Wikislovníku- Oficiální web kantonu Curych
