Curyšské jezero
Curyšské jezero (německy Zürichsee) je jezero ve Švýcarsku, které leží severně od Glarnských Alp, na jihovýchod od největšího švýcarského města, Curychu, od něhož je název odvozen.
| Curyšské jezero | |
|---|---|
 Pohled na jezero z vrcholu Uetliberg | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kantony | Curych St. Gallen Schwyz |
  | |
| Zeměpisné souřadnice | 47°14′51″ s. š., 8°40′39″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 90,1 km² |
| Délka | 42 km |
| Šířka | 3,85 km |
| Objem | 3,9 km³ |
| Max. hloubka | 136[1] m |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 406[1] m n. m. |
| Pobřeží | 87,6 km[2] |
| Přítok vody | Linth Jona Wägitaler Aa |
| Odtok vody | Limmat |
| Ostrovy | Ufenau Lützelau |
| Sídla | Curych Rapperswil |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nachází se ve staré ledovcové kotlině, a to na území kantonů Curych, St. Gallen a Schwyz. Má rozlohu 90,1 km².[1] Je 42 km dlouhé a 1 až 4 km široké. Dosahuje maximální hloubky 136 metrů.[1] Leží v nadmořské výšce 406 m.
Geografie
editovat
Úzké údolí, v němž jezero leží, je na jihozápadní straně lemováno horskými masivy Etzel a Albis a na severovýchodní straně kopcovitou krajinou oblasti Zürcher Oberland a Pfannenstiel. Na obou stranách údolí jsou terasy tvořené bočními morénami. Curyšské jezero patří do skupiny jezer na okraji Alp, která vznikla spolupůsobením alpského výzdvihu, říční eroze a poslední doby ledové.
Podlouhlý, mírně zakřivený tvar Curyšského jezera připomíná banán. Jezero měří od Rapperswilu k Curychu přibližně 28 kilometrů a spolu s jezerem Obersee asi 42 kilometrů. V nejširším místě mezi Stäfou a Richterswilem je jezero široké 3,85 kilometru. Jeho nejhlubší místo mezi Herrlibergem a Oberriedenem je hluboké 136 m.[1] Délka pobřeží činí 87,6 km, čímž je Curyšské jezero pátým největším jezerem ve Švýcarsku.[2]
Curyšské jezero má úzkou část u Rapperswilu a poloostrova Hurden, který vznikl v době ledové morénou tzv. hurdenského stupně. Část jezera mezi Rapperswilem a Schmerikonem, která je od větší části jezera oddělena přehradou Rapperswil, se nazývá Obersee. V nížině Linthu mezi Tuggenem, Reichenburgem a Uznachem existovala až do středověku východní část jezera, Tuggenské jezero, které se v 16. století vlivem velkého zatížení dna Linthu zaneslo.[3]
Mezi Rapperswilem a Pfäffikonem se nacházejí dva ostrovy, obydlený Ufenau a neobydlený Lützelau, který je přírodní rezervací. Ostrůvek Schönenwirt u Richterswilu je třetím největším přírodním ostrovem jezera.
Curyšské jezero v současné podobě vzniklo po poslední době ledové, kdy byla tající voda z ledovců přehrazena na konečné moréně.
Vodní režim
editovatNejvětší přítok je Linth z východu. Dalšími přítoky jsou ze severu Jona a z jihu Wägitaler Aa. Z jezera odtéká na severozápadě řeka Limmat (přítok Aare, povodí Rýnu).
Osídlení
editovat
Celková rozloha Curyšského jezera je 88,17 km², z toho 59,79 km² připadá na kanton Curych, 17,46 km² na kanton Schwyz a 10,92 km² na kanton St. Gallen.
Oba břehy Curyšského jezera jsou od velkého stavebního boomu ve 20. století téměř kompletně zastavěny obytnou a komerční zástavbou a dopravní infrastrukturou, zejména v západní části. Obytné oblasti na pravém břehu v kantonu Curych se kvůli slunečné poloze a nadprůměrným příjmům obyvatel přezdívá Zlaté pobřeží, zatímco území na levém břehu jezera se někdy pejorativně označuje jako Pfnüselküste.
Nad obcemi na břehu Curyšského jezera se rozkládají kopce Zimmerberg (levý břeh) a Pfannenstiel (pravý břeh). Zejména Zimmerberg s oblastí Hirzel v nejjižnějším cípu kantonu Curych je poměrně řídce osídlen.
V závislosti na tom, zda se počítají politické obce nebo obce (okresy), hraničí s Curyšským jezerem a Obersee 31 obcí: 20 z nich patří do kantonu Curych (všechny u Curyšského jezera) a 8 do kantonu Schwyz, z toho tři u jezera Obersee, Pfäffikon a Hurden částečně. Dvě ze tří obcí na Curyšském jezeře v St. Gallenu leží celé na Obersee, přičemž většina území obce Rapperswil-Jona patří k Obersee.
Curych je hospodářským centrem oblasti Curyšského jezera. Curyšské jezero zaujímá 4,1 km² z celkové rozlohy obce 87,78 km². Politická obec Curych - od roku 1989 identická také s okresem Curych - má přibližně 450 000 obyvatel;[4] v aglomeraci, takzvaném milionovém Curychu, žije 1,33 milionu lidí.[5] Metropolitní region Curych, který zahrnuje velkou část východní a centrální Švýcarské plošiny, má 4,14 milionu obyvatel.
V oblasti kolem Curyšského jezera žije odhadem 1,2 milionu obyvatel.
Přehled sídel
editovat
- Kanton Curych — na severozápadním břehu leží město Curych a dále leží na severním břehu Zollikon, Küsnacht, Erlenbach, Herrliberg, Mellen, Uetikon am See, Männedorf a Stäfa a na jižním břehu Kilchberg, Rüschlikon, Thalwil, Oberrieden, Horgen, Wädenswil a Richterswil.
- Kanton St. Gallen — u severního konce náspu Rapperswil a na severovýchodě Schmerikon
- Kanton Schwyz — na jihovýchodě to jsou Wollerau, Freienbach, Pfäffikon, Hurden (na kose), Altendorf, Lachen a Nuolen.
Fauna a flóra
editovatNa jezeře je rozvinuté rybářství.
Využití
editovatDoprava
editovatNa jezeře je rozvinutá místní lodní doprava.
Vodárenství
editovatVoda v jezeře využívána jako zdroj pitné vody pro Curych. Voda v jezeře je velmi vysoké kvality, takže naplnění vodovodu předchází jen nezbytná purifikace.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Zürichsee na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e Zürichsee [online]. Kanton Zürich, 2023-03-06 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Der Zürichsee [online]. ZSG [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ GRÜNINGER, Jakob. Aus dem Werden der Linthebene. 23. Jahrbuch des Kantonalen Lehrervereins St. Gallen. Roč. 1939, čís. 23. (německy)
- ↑ ARNET, Hélène. Rekord bei Zürcher Wohnbevölkerung – Die Einwohnerzahl ist so hoch wie nie, viele Paare sind kinderlos [online]. Tagesanzeiger, 2024-02-13 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Agglomeration Zürich. Statistisches Jahrbuch der Stadt Zurich. Roč. 2017, s. 424. (německy)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Curyšské jezero na Wikimedia Commons
