Chelaton 3
Chelaton 3 (také Komplexon 3[3], Chemaplex III, Idranal III, Triplex III[4] nebo Titriplex III[5]) je organická sloučenina používaná zejména jako titrační roztok, tj. ke stanovení koncentrace určité látky v daném vzorku. Je to triviální název dihydrátu disodné soli kyseliny ethylendiamintetraoctové.[6] V praxi to znamená, že je to složitý, rozvětvený derivát uhlovodíku se 4 karboxylovými skupinami a 2 dusíky v uhlíkovém řetězci.
Chelaton 3 | |
---|---|
Chelaton 3 | |
![]() Strukturní vzorec bez dihydrátu | |
Obecné | |
Anglický název | disodium;2-[2-[bis(carboxymethyl)amino]ethyl-(carboxylatomethyl)amino]acetate dihydrate |
Sumární vzorec | C10H14N2Na2O8 · 2 H2O |
Vzhled | bílý krystalický prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 6381-92-6 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 372,24[1] |
Teplota tání | 242 °C |
Teplota rozkladu | 252 °C |
Rozpustnost ve vodě | 108 g / 100 mL (voda, 20 °C) |
Bezpečnost | |
[2] Varování[2] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tato látka je využívána například restaurátory zrezivělých historických střelných zbraní. Po ponoření zrezivělé střelné zbraně do vody nasycené látkou chelaton 3 totiž v průběhu dalších 24 hodin dojde k oddělení všech rezavých úlomků od samotného rzí nepostiženého železa, a to i v nepřístupných zákoutí zbraňové mechaniky. Takto očištěný železný kus je potřeba poté omýt teplou vodou a zakonzervovat, neboť je o to více náchylný oxidaci. Tato látka spolehlivě bez potřeby lidské síly odrezí jakékoliv rezavé železné předměty, tím spíše složité a nepřístupné mechanické struktury. Jeho nevýhodou je, že původní chromově stříbřitý povrch čistého železa zbarví do matně hliníkového odstínu. Návrat k barvě lesklého chromovitého zbarvení docílíme pouze dodatečným hrubým leštěním železného povrchu.
Reference
editovat- ↑ SÝKORA, Václav. Chemickoanalytické tabulky: Určeno [též] stud. prům. a vys. škol chemických. Praha: SNTL, 1976, s. 34. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:a6b46140-433f-11e8-813c-5ef3fc9bb22f
- ↑ a b Edetate disodium. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PŘIBIL, Rudolf. Komplexometrické titrace: Určeno laborantům a technikům v chem. laboratořích. Praha: SNTL, 1955, s. 10. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:aff0ee00-abcb-11e3-bb86-005056825209
- ↑ JIRKOVSKÝ, Rudolf a Jan TRŽIL. Chemické a laboratorní tabulky: pomůcka pro studenty průmyslových i vysokých škol chemického zaměření. Praha: Práce, 1973, s. 221. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:62b6e4d0-bf8f-11e5-b404-005056825209
- ↑ HOLZBECHER, Záviš. Organická činidla v anorganické analýze. Praha: SNTL, 1975, s. 610. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:14ca70c8-84de-496a-bc46-208ba51851bc
- ↑ www.jergym.hiedu.cz [online]. www.jergym.hiedu.cz [cit. 2012-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-10.