Wikipedie

Charkovská protiofenzíva (2022)

vojenská operace ruské invaze na Ukrajinu z roku 2022
(přesměrováno z Charkovská protiofenzíva)

Charkovská protiofenzíva (2022) byla vojenským střetnutím mezi útočícími ukrajinskými ozbrojenými silami a ruskou armádou během ruské invaze na Ukrajinu. Ukrajinci na konci srpna 2022 zahájili profiofenzívu na jižní frontě s cílem osvobodit Cherson, o zhruba týden později však zároveň přešli do překvapivého útoku i v Charkovské oblasti na severovýchodě země.[1]

Charkovská protiofenzíva
konflikt: rusko-ukrajinská válka
Trvání6. září 2022 – 2. říjen 2022
MístoCharkovská oblast, východní Ukrajina
Souřadnice50° s. š., 37° v. d.
VýsledekUkrajinské vítězství
Strany
UkrajinaUkrajina Ukrajina RuskoRusko Rusko
Velitelé
Oleksandr Syrskyj
Síla
Ozbrojené síly Ukrajiny Ozbrojené síly Ruské federace
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ukrajinci rychle prolomili slabě bráněné ruské linie a během několika týdnů osvobodili zhruba 500 osad a obcí a zhruba 12 tisíc km2.[2] Díky obsazení důležitých dopravních uzlů Kupjansk a Izjum navíc Ukrajina výrazně zkomplikovala ruskou logistiku na východní frontě.

Pozadí editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Bitva o Charkov (2022).

Na počátku ruské invaze na Ukrajinu se ruským jednotkám podařilo bez velkého odporu obsadit větší část Charkovské oblasti včetně měst Kupjansk, Ševčenkove a Balaklija. Ukrajinské velení soustředilo své síly na severovýchodě země v bitvě o Izjum a zejména o klíčový Charkov.[3]

Strategicky důležité město Izjum se podařilo Rusům na přelomu března a dubna 2022 dobýt,[4] což na ukrajinské straně vedlo nejen k hrozbě hlubokého ruského průlomu, ale i obklíčení ukrajinských obránců u Severodoněcku, zejména po ruském postupu u Popasné v květnu.

Naopak severněji položený Charkov se Rusům navzdory tlaku elitní 1. gardové tankové armády ani za cenu těžkých ztrát obsadit nepodařilo.[5] Po ruském ústupu od Kyjeva se navíc Ukrajincům podařilo protiútoky postoupit místy až o 40 kilometrů a část Charkovské oblasti do poloviny května osvobodit.[6] Následně se ruská pozornost obrátila na obsazení Donbasu.

Předehra editovat

Zatímco od konce srpna 2022 Ukrajinci útočili na jižní frontě do připravené obrany, zároveň plánovali útok proti slabě vyzbrojeným ruským silám v Charkovské oblasti. Ukrajinci využívali informačních operací s cílem posílit přesvědčení ruského velení, že hlavní úder přijde na jižní frontě s cílem osvobození Chersonu, kam Rusové z Donbasu přesunuli tisíce vojáků s těžkou technikou.[7] Ruské zdroje přitom již několik týdnů před útokem upozorňovaly na přeskupování ukrajinských jednotek na východě.[8] Dle zjištění agentury Reuters měli Rusové z odposlechnuté komunikace zprávy o chystaném útoku dokonce již měsíc a půl dopředu a velitelé žádali o posily, řada jednotek přesto těsně před útokem trpěla výrazným podstavem a katastrofálním nedostatkem těžké techniky.[9][10]

První náznak ukrajinské aktivity v oblasti přineslo mezi 3. a 4. zářím obsazení obce Ozerne na Rusy ovládaném břehu řeky Severní Doněc.[11]

Protiofenzíva editovat

Průlom (6.–12. září) editovat

Dne 6. září ukrajinská armáda zahájili ofenzivní operace ve směru na Balakliju.[1][12] Ukrajinský útok byl pro ruské obránce, tvořené zejména Národní gardou a mobilizovanými vojáky samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky,[8] natolik agresivní, že se obrana prakticky okamžitě zhroutila a ústup probíhal chaoticky.[7][12] Na obraně se přitom podílela i ruská 1. gardová tanková armáda, která však byla předchozími boji po zahájení invaze výrazně oslabena.[13] Během dvou dnů bylo ukrajinskou armádou osvobozeno zhruba 400 km2.[14]

Rusové do oblasti vyslali zálohy, které měly stabilizovat situaci,[15] ovšem 8. září byla osvobozena Balaklija nebo Ševčenkove, o dva dny později Izjum a Kupjansk.[16] Do 12. září ukrajinské síly posunuly frontovou linii až k řece Oskol a vyčistily od Rusů Dvoričnou, Veliky Burluk nebo Svjatohirsk.[17] Po týdnu bojů tak byla osvobozena celá Charkovská oblast, čímž ukrajinská armáda dle řady médií a analytiků dosáhla nad Rusy zdrcujícího vítězství.[18][19][16][20][12] Dle ukrajinského prezidenta Zelenského bylo osvobozeno 6 tisíc km2.[21]

Rusové navíc za pouhý týden bojů ztratili stovky kusů vojenské techniky, z čehož velká část nepoškozena padla do rukou Ukrajincům.[22]

Druhá fáze (13. září – 2. října) editovat

Rusové se po ústupu snažili zkonsolidovat své pozice na východním břehu řeky Oskol, ovšem Ukrajinci si dokázali již v půlce září vytvořit několik předmostí zejména u měst Borova a Kupjansk.[23] 19. září ukrajinská armáda osvobodila Bilohorivku, čímž symbolicky ukončila dva měsíce trvající ruskou nadvládu na celou Luhanskou oblastí.[24] V následujících dnech padla i řada dalších menších sídel v ose útoku, z nichž nejvýznamnější byl Kupjansk-Vuzlovyj.[25] Ukrajincům se během bojů podařilo poprvé ukořistit nejmodernější ruský tank na bojišti T-90M.[26]

Nejdůležitějším cílem druhé fáze ukrajinské protiofenzívy se stalo město Lyman vzdálené pouze zhruba 20 km severovýchodně od Slovjansku. Útočící vojska se tlačila z jihu od obce Staryj Karavan a od severozápadu od Novoselivky. Na konci září ruské zdroje hlásily akutní hrozbu obklíčení ruských jednotek v Lymanu.[27]

Ukrajinci 29. září prolomili ruskou obranu u obce Stavky,[28] o den později obsadili Drobyševe a Jampil a odřízli ústupové cesty z Lymanu.[29] Dle ukrajinských zdrojů mělo být v kotli uvězněno až 5 500 ruských vojáků (číslo se následně ukázalo jako výrazně nadhodnocené),[30] kteří se obranou města mohli pokoušet získat čas ke konsolidaci ruské obrany dále na východ.[31] Město bylo 1. října osvobozeno ukrajinskou armádou.[32] 2. října Ukrajinci dobyli Borovu a zlikvidovali poslední ohniska odporu u Lymanu.[30]

Boje o silnici Svatove–Kreminna editovat

Ukrajinci se i nadále snažili držet iniciativu a postupovat směrem na Svatove a Kreminnu k silnici P-66. 5. října sice obsadili obce Hrekivka a Makijivka,[33] ovšem tempo postupu se výrazně zpomalilo. Ve druhé polovině října se Ukrajinci opět pokusili zaútočit na Svatove, do 24. října obsadili obce Karmazynivka, Mjasožarivka a Novosadove,[34] ovšem jejich postup Rusové i díky zhoršujícímu se počasí a přísunu posil dokázali zpomalit a před strategicky významnými městy zcela zastavit.[35]

Následky editovat

Ukrajinská protiofenzíva skončila jednoznačným ukrajinským vítězstvím.[12] Pro Rusko byla porážka kromě ztráty tisíců km2 území a stovek kusů techniky o to horší, že se zčásti jednalo o území, která ruský prezident Vladimir Putin bez uznání mezinárodního společenství dne anektoval a formálně připojil k Rusku.[36]

Neúspěchy ruské armády vedly již v průběhu bojů k vyhlášení částečné mobilizace v Rusku, během níž mělo být povoláno zhruba 300 tisíc mužů.[37] Mnozí z čerstvě mobilizovaných vojků přitom byli na frontu vysláni bez dostatečného výcviku a vybavení a s nízkou morálkou, kvůli čemuž Rusko utrpělo vysoké ztráty.[35]

Frontová linie po zastavení ukrajinského útoku vydržela bez velkých změn až do ukrajinské protiofenzívy v létě 2023, kdy se podařilo ruské armádě shromáždit v oblasti rozsáhlé síly a postoupit směrem na Kupjansk.[38]

Odkazy editovat

Externí odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b PATAJ, Roman. Vývoj bojů: Ukrajinci překvapivě udeřili i u Izjumu, postupují rychle a agresivně. Deník N [online]. 2022-09-07 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ WILLIAMS, Matthias. Ukraine must demine 12,000 km2 of liberated areas in Kharkiv region: official. Reuters [online]. 2022-09-21 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ KHURSHUDYAN, Isabelle; BERGER, Miriam. Why Kharkiv, a city known for its poets, has become a key battleground in Ukraine. The Washington Post [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-08-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ CLARK, Mason; BARROS, George; HIRD, Karolina. Russian Offensive Campaign Assessment, April 1. Understanding War [online]. Institute for the Study of War, 2022-04-01 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ ROBLIN, Sebastien. Ukraine says it captured documents revealing that an elite Russian unit lost over 130 tanks in failed attacks on Kharkiv. Bussiness Insider [online]. 2022-05-20 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ STEPANENKO, Kateryna, et al. Russian Offensive Campaign Assessment, May 3. Understanding War [online]. Institute for the Study of War, 2022-05-03 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b KOSHIW, Isobel; TONDO, Lorenzo; MAZHULIN, Artem. Ukraine’s southern offensive ‘was designed to trick Russia’. The Guardian [online]. 2022-09-10 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b VASILKO, Tomáš. Vývoj bojů: Ruští blogeři popisují, jak se Ukrajincům podařil úder u Izjumu. Deník N [online]. 2022-09-08 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ SAITO, Mari; TSVETKOVA, Maria; ZVEREV, Anton. Abandoned Russian base holds secrets of retreat in Ukraine. Reuters [online]. 2022-10-26 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ VASILKO, Tomáš. Vývoj bojů (245. den): Útok, obklíčení, nejhorší den. Jak vypadala ukrajinská ofenziva očima ruských vojáků na frontě. Deník N [online]. 2022-10-27 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  11. ↑ PATAJ, Roman. Vývoj bojů: Z bojišť na Ukrajině přicházejí povzbudivé zprávy, Rusové mají problém. Deník N [online]. 2022-09-05 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c d FOY, Henry, et al. The 90km journey that changed the course of the war in Ukraine. Financial Times [online]. 2022-09-28 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ ŠNÍDL, Vladimír. Vývoj bojů: Prestižní neznamená elitní. Proč před Ukrajinci utekla 1. gardová tanková armáda. Deník N [online]. 2022-09-13 [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. 
  14. ↑ HIRD, Karolina. Russian Offensive Campaign Assessment, September 7. Understanding War [online]. Institute for the Study of War, 2022-09-07 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  15. ↑ PATAJ, Roman. Vývoj bojů: Rusové mají strach, na odvrácení katastrofy jim zbývají jen dny a Ukrajinci jsou u klíčového města. Deník N [online]. 2022-09-09 [cit. 2023-08-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b HENDRIX, Steve, et al. Russian troops in big retreat as Ukraine offensive advances in Kharkiv. The Washington Post [online]. 2022-09-10 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  17. ↑ HIRD, Karolina. Russian Offensive Campaign Assessment, September 12. Understanding War [online]. Institute for the Study of War, 2022-09-12 [cit. 2023-08-27]. Dostupné online. 
  18. ↑ PATAJ, Roman. Vývoj bojů: Jaké možnosti má Putin, aby zachránil sebe a ruskou válku na Ukrajině. Deník N [online]. 2022-09-12 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  19. ↑ GIBBONS-NEFF, Thomas; SANTORA, Marc. Ukrainian Offensive Seen as Reshaping the War's Contours. The New York Times [online]. 2022-09-10 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  20. ↑ HARDING, Luke; SABBAGH, Dan. Ukraine takes control of entire Kharkiv region and towns seized at onset of Russian invasion. The Guardian [online]. 2022-09-14 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  21. ↑ Ukraine war: We've retaken 6,000 sq km from Russia, says Zelensky. BBC [online]. 2022-09-13 [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. 
  22. ↑ PATAJ, Roman. Vývoj bojů: Americký generál varuje, co všechno se teď může Ukrajincům pokazit. Deník N [online]. 2022-09-14 [cit. 2023-08-27]. Dostupné online. 
  23. ↑ LAWLOR, Katherine, et al. Russian Offensive Campaign Assessment, September 16. Understanding War [online]. Institute for the Study of War, 2022-09-16 [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. 
  24. ↑ HARDING, Luke. Russia no longer has full control of Luhansk region after Ukraine captures village. The Guardian [online]. 2022-09-19 [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. 
  25. ↑ STEPANENKO, Kateryna, et al. Russian Offensive Campaign Assessment, September 27. Understanding War [online]. Institute for the Study of War, 2022-09-27 [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. 
  26. ↑ PATAJ, Roman. Vývoj bojů: Ukrajinci ukořistili další vzácnou trofej – Rusy vychvalovaný tank T-90M. Deník N [online]. 2022-09-19 [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. 
  27. ↑ PATAJ, Roman. Vývoj bojů (216. den): V nejbližších dnech se možná dozvíme, zda nekončící ukrajinský postup připraví Putina o poslední zábrany. Deník N [online]. 2022-09-28 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  28. ↑ STEPANENKO, Kateryna, et al. Russian Offensive Campaign Assessment, September 29. Understanding War [online]. Institute for the Study of War, 2022-09-29 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  29. ↑ STEPANENKO, Kateryna, et al. Russian Offensive Campaign Assessment, September 30. Understanding War [online]. Institute for the Study of War, 2022-09-30 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b PATAJ, Roman. Vývoj bojů (221. den): Ruské porážky neberou konce, Putinovi hrozí nová katastrofa u Chersonu. Deník N [online]. 2022-10-03 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  31. ↑ PATAJ, Roman. Vývoj bojů (218. den): Ruská armáda právě zažívá další těžkou porážku, z Putinova pohledu však dává smysl. Deník N [online]. 2022-09-30 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  32. ↑ STEPANENKO, Kateryna, et al. Russian Offensive Campaign Assessment, October 1. Understanding War [online]. Institute for the Study of War, 2022-10-01 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  33. ↑ VASILKO, Tomáš. Vývoj bojů (224. den): Zatímco se spekuluje o třetí frontě, na ukrajinská města útočí íránské drony. Deník N [online]. 2022-10-06 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  34. ↑ ŠNÍDL, Vladimír. Vývoj bojů (243. den): Nepříjemné zprávy z Donbasu zakrývají Rusové pověstí o „Vagnerově linii“. Deník N [online]. 2022-10-25 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  35. ↑ a b VASILKO, Tomáš. Vývoj bojů (251. den): Skončila mobilizace, začal odvod. Ukrajinci hlásí, že je noví ruští vojáci zpomalili. Deník N [online]. 2022-11-02 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  36. ↑ SAUER, Pjotr; HARDING, Luke. Putin annexes four regions of Ukraine in major escalation of Russia’s war. The Guardian [online]. 2022-09-30 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  37. ↑ PATAJ, Roman. Vývoj bojů: Mobilizací Putin přiznal, že první kolo prohrál. Druhé se rozhodl utopit v krvi. Deník N [online]. 2022-09-21 [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. 
  38. ↑ PATAJ, Roman. Vývoj bojů (515. den): Svědectví Ukrajinců z první linie: ztráty jsou velké, zisky malé, morálka otřesená. Deník N [online]. 2023-07-24 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Charkovská_protiofenzíva_(2022)&oldid=23456480“