Centrální moment je pojem z matematické statistiky. Pro přirozené číslo je k-tý centrální moment jisté reálné číslo charakterizující rozdělení náhodné veličiny. K-tý centrální moment se označuje .

Definice editovat

K-tý centrální moment náhodné veličiny   je definován vzorcem

 ,

kde   je střední hodnota dané veličiny (pokud má vzorec smysl).

Pro diskrétní náhodné veličiny lze psát

 ,

kde   je pravděpodobnost, že   nabývá hodnoty  .

Pro spojité náhodné veličiny na reálných číslech lze psát

 ,

kde   je hustota rozdělení dané veličiny.

Označení centrálních momentů editovat

První centrální moment je vždy roven 0.

Druhý centrální moment se nazývá rozptyl a označuje se symbolem   nebo  .

Třetí a čtvrtý centrální moment jsou součástí definice šikmosti a špičatosti.

Vlastnosti editovat

Centrální moment je nezávislý na posunu o konstantu, tj.

 

Pro násobení konstantou platí

 

Pro   a nezávislé náhodné veličiny   platí

 

Mezi centrálními momenty a obecnými momenty je vztah

 ,

kde   je střední hodnota a   je i-tý obecný moment.

Výběrový centrální moment editovat

Výběrový centrální moment je definován vzorcem

 

Výběrový centrální moment je nevyvážený odhad centrálního momentu, vyvážené odhady jsou:[1]

 

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Central moment na anglické Wikipedii.

  1. Estimating and Comparing Kurtosis and Skewness from and Arbitrary Population [online]. Michigan SAS Users Group [cit. 2011-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-05.