Otevřít hlavní menu

Cedr atlaský (Cedrus atlantica) je neopadavý jednodomý jehličnatý strom, který pochází ze severní Afriky z pohoří Atlas.[2] Dnes bývá běžně vysazován v parcích a zahradách, a to i v různých kultivovaných formách.[2]

Jak číst taxoboxCedr atlaský
alternativní popis obrázku chybí
Cedrus atlantica
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Podčeleď jedlové (Abietoideae)
Rod cedr (Cedrus)
Binomické jméno
Cedrus atlantica
Carrière, 1855
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

PopisEditovat

Tento strom dorůstá v oblasti svého původu do výšky 50 metrů. Ve střední Evropě však najdeme maximálně třicetimetrové exempláře.[3]

Je typický svou korunou, která je u vzrostlého jedince nepravidelná a v obryse kuželovitá. V horní části má vždy vzpřímené větve (nevytváří jednotlivá patra). Vrchol dotváří tupá špice.[3] Kmen bývá přímý.

Jehlice jsou až 3 cm dlouhé, tmavě zelené (u kultivaru „Glauca“ modrozelené). Na větvích se vytvářejí jehlicové svazečky (až 40 jehlicích) spirálu.[2][3] Samičí šištice jsou válcovitého tvaru, dorůstají až do délky 6 centimetrů a každá zralá šiška má na svém povrchu široké šupiny.[3] Samčí květy jsou hnědožluté, válcovité, mírně zahnuté a až 5 cm dlouhé.[3] Kvete v září a říjnu.

Kůra stromu se vyznačuje mělkými brázdami a šedohnědou barvou.

Nároky na stanovištěEditovat

Cedr atlaský potřebuje půdu bohatou na živiny (např. potřebuje vápenaté živiny).[2] Vyhovují mu také dlouhé zimy s dostatkem sněhu a suchá, teplá léta. Ve střední Evropě však můžou mrazivé zimy cedr poškozovat.[2]

Původní a dnešní výskytEditovat

Tento druh cedru pochází z pohoří Atlas na území Maroka a Alžíru. V současnosti se hodně vysazuje jako okrasná dřevina v mnoha oblastech světa. Je tedy přirozené, že bylo vyšlechtěno mnoho jeho kultivarů.[2][3]

VyužitíEditovat

Trvanlivého cedrového dřeva se využívá již od biblických dob ve stavebnictví či výrobě nábytku a lodí.[3] Dříve se sbírala rovněž jeho pryskyřice.[4]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-09]
  2. a b c d e f AAS, Gregor. Stromy-kapesní atlas. [s.l.]: Slovart, 1997. ISBN 80-7209-007-0. Kapitola Cedr atlasský, s. 46. 
  3. a b c d e f g KREMER, Bruno. Stromy. [s.l.]: Ikar, 1995. ISBN 80-85830-92-2. Kapitola Cedr atlasský, s. 24-25. 
  4. http://botany.cz/cs/cedrus-atlantica/

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat