Otevřít hlavní menu

Cecilia Payne-Gaposchkinová

americká astronomka

Cecilia Helena Payne-Gaposchkinová, rodným jménem Cecilia Payne (10. května 1900 Wendover7. prosince 1979 Cambridge) byla britsko-americká astronomka. Založila kvantitativní chemickou analýzu hvězdných atmosfér.

Cecilia Payne-Gaposchkinová
Cecilia Helena Payne Gaposchkin (1900-1979) (3).jpg
Narození 10. května 1900
Buckinghamshire
Úmrtí 7. prosince 1979 (ve věku 79 let)
Cambridge
Alma mater Harvardova univerzita
Newnham College
St Paul's Girls' School
Radcliffe College
Univerzita v Cambridgi
Pracoviště Harvardova univerzita
Harvard College Observatory
Obor astronomie
Ocenění Annie J. Cannon Award in Astronomy (1934)
Henry Norris Russell Lectureship (1976)
společník Americké akademie umění a věd
Rodiče Edward John Payne
Příbuzní Humfry Payne (sourozenec)
Podpis Cecilia Payne-Gaposchkinová – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodila se v rodině s pruskými kořeny. Získala stipendium na Univerzitě v Cambridgi, kde navštěvovala přednášky z botaniky, fyziky a chemie. Pro astronomii ji v roce 1919 nadchla přednáška Arthura Eddingtona o jeho měřeních v Guinejském zálivu, jimiž chtěl potvrdit či vyvrátit Eisteinovu teorii relativity. Závěr studia se tedy věnovala astronomii, byť nikdy v Cambridge nezískala akademický titul, neboť ten nemohl být v Cambridge udělen ženám až do roku 1948. To byl také jeden z důvodů, proč roku 1923 odešla do méně konzervativních Spojených států amerických. Na základě nabídky Harlowa Shapleyho nastoupila jako druhá ženská studentka na Harvard College Observatory. Shapley ji přiměl udělat si doktorát (na Radcliffe College, dnes součást Harvardovy univerzity). Její dizertační práce s názvem Stellar Atmospheres, A Contribution to the Observational Study of High Temperature in the Reversing Layers of Stars (1925) z ní učinila hvězdu oboru. Otto Struve ji označil za nejdůležitější dizertaci v dějinách astronomie. V této dizertační práci dokázala, že chemické složení většiny hvězd, tvoří 70% vodíku a 28% helium. Pouhá další 2% v průměru připadají na lehčí prvky jako kyslík, uhlík, neon nebo dusík, ještě mnohem méně na těžší prvky. Poté se věnovala studiu hvězd vysoké jasnosti a proměnných hvězd (práce Stars of High Luminosity z roku 1930). V roce 1931 získala americké občanství. V roce 1933 potkala astronoma ruského původu Sergeje Gaposchkina, který se o rok později stal jejím mužem. Vyučovala na Harvardově univerzitě, protože byla ženou, dlouho působila jen jako Shapleyho asistentka, což ji frustrovalo. Až v roce 1956 se stala první ženou, která byla uvedena do pozice profesora Harvardovy fakulty umění a věd. Později jako první žena vedla na Harvardově univerzitě katedru (astronomie). V roce 1943 se stala členkou Americké akademie věd a umění (American Academy of Arts and Sciences). Výuku na univerzitě ukončila v roce 1966, následně byla jmenována emeritní profesorkou.

Externí odkazyEditovat