Capillaria hepatica

Capillaria hepatica je parazitická hlístice jater hlodavců. Vzácně se vyskytuje i u jiných savců a byla popsána i u člověka.

Jak číst taxoboxCalodium hepaticum
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenhlístice (Nematoda)
TřídaAdenophorea
Řádhlístkové (Enoplida)
NadčeleďTrichinelloidea
ČeleďCapillariidae
RodCapillaria
Binomické jméno
Capillaria hepatica
Bancroft, 1893
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma editovat

Calodium hepaticum auct.

Životní cyklus editovat

Dospělí nematodi jsou asi 20 mm[1] dlouzí tencí červi a žijí v jaterním parenchymu. Samička klade vajíčka, která jsou deponována rovněž v jaterní tkáni, kde jsou časem, jako cizorodý materiál, obklopena vazivovým pouzdrem.

K dalšímu vývoji je nutná smrt hostitele – a pozření jeho jater predátorem nebo mrchožroutem. Vývoj embrya ve vajíčku totiž v naprosté většině případů nezačne, neprojdou-li vajíčka trávicím traktem masožravce. "Aktivovaná" vajíčka jsou s výkaly vyloučeny zpět do vnějšího prostředí, kde v půdě dokončí svůj vývoj a stanou se infekčními.

Definitivní hostitel se nakazí požitím těchto infekčních vajíček nebo paratenického hostitele, kterým jsou žížaly. Ve střevě se z vajíčka uvolní larva L1, která migruje do jater, kde se svléká a asi za tři týdny dospívá.

Nejdůležitějším hostitelem kapilárie jsou hlodavci, hlavně potkan, u kterého se prevalence pohybuje mezi 9-94%[2][3] a dále další druhy rodu Rattus. V zoologických zahradách se vyskytuje též u psounů[4] a dalších hlodavců. Vzácně se popisuje u hmyzožravců, šelem, sudokopytníků a je známo něco přes 30 případů nákazy člověka[5]

Reference editovat

Externí odkazy editovat