Candidóza
Candidóza (nebo kandidóza) je kvasinková infekce, jejímž původcem je kvasinka Candida albicans, méně často ostatní druhy rodu Candida, vzácně Candida tropicalis.
Výskyt
editovatNeškodná v přiměřené míře se nachází v lidském zažívacím traktu a pochvě, kde v normálním stavu soupeří s ostatními mikroorganismy. Vlivem vnějšího zásahu nebo u vnímavých jedinců či při léčbě jiných chorob dochází k jejímu přemnožení a to je možné označit jako patologický stav. Je to vítězství nad ostatní přátelskou mikroflórou oslabenou nebo zdecimovanou při podávání léků, například širokospektrých antibiotik. Kvasinkám se daří ve vlhkém a teplém prostředí. Jsou častým patogenem, který se zabydluje v pohlavním ústrojí. V ženské vagině může způsobovat záněty, následné nepříjemné svědění a bělavý výtok. Náchylnost k přemnožení je dána zvláště střídáním normální pH rovnováhy prostředí z lehce kyselé na zásaditou. Ve vagině narůstající zánět vyústí ve vaginitidu, tedy zánět pochvy.
Onemocnění
editovatCandidóza oslabuje imunitní systém. Mikroorganizmus může cestovat krevním oběhem do mnoha tělních orgánů. Onemocnění se díky všeobecným příznakům těžko indikuje a je potřeba speciální vyšetření. Kvasinkové infekce mají různé projevy. Na kůži svědění, pálení, malé puchýřky, onemocnění nehtů a další necharakteristické projevy. Pro zažívací trakt je charakteristický zápach z úst, tvorba aftů, povleklý jazyk, potíže při polykání, říhání, nadýmání, nesnášenlivost alkoholu a další. Pro pohlavní ústrojí: bílý výtok z ženských pohlavních orgánů, svědění, u mužů se výtok a svědění dostavují později. Při léčení zažívacího traktu se uplatňuje vedle léků také rozsáhlá dieta, po poradě s lékařem. Při léčení pohlavních orgánů je vhodná sexuální zdrženlivost doplněná ochranou. Rozšíření infekce podporuje nejčastěji nechráněný sex a promiskuita. K průniku kvasinek do trávicího ústrojí může dojít i při praktikování orálního sexu.
Příbuznost
editovatČastou kvasinkovou infekcí je Pityriasis versicolor (lat. versicolor – strakatý). Jde o rozšíření kvasinky rodu Malassezia furfur nebo také Pityrosporum ovale na povrchu kůže. V akutním stavu tvoří nepatrně zarudlé oválné ostrůvky na kůži, velikosti nejčastěji do 8 mm se slabě odlišnou strukturou. V tomto stavu je infekčně přenosná a někdy provázená nevýrazným svěděním. Po odeznění nákazy zůstanou napadená místa mírně depigmentovaná – světlé skvrnky po dobu několika měsíců, než se pigmentace obnoví. Vzhledem k tomu, že zdrojem nákazy bývá pravděpodobně voda ve společných bazénech, nazývá se také lidově „plovárenská kropenatost", a to zvláště proto, že je na opálené pokožce dobře viditelná. V té době však už nejsou napadená místa infekční. Výskyt choroby lze zaznamenat prakticky ve všech lázeňských zařízeních na světě. Přestože jde více o kosmetický než zdravotní problém, bylo v minulosti léčení dosti obtížné. Používaly se roztoky s obsahem dezinfekcí a síry. Osobní prádlo bylo nutné vyvařovat. I přes značné úsilí nebylo téměř možné se problému zbavit. Zvláštností bylo rovněž to, že z deseti osob, pohybujících se ve stejném prostředí, se nakazily dvě až tři osoby, přitom mnohdy až po dlouhé expozici v řádu roků a jiné téměř ihned podle vnímavosti. Řešení přinesla až moderní farmakologie, např. při orální aplikaci přípravku Nizoral dojde k vyléčení do deseti dnů.
Literatura
editovat- PODSTATOVÁ, Hana. Mikrobiologie, epidemiologie, hygiena. Olomouc: EPAVA, 2001. ISBN 80-86297-07-1.
