Budčice

část obce Vlastějovice v okrese Kutná Hora

Budčice (německy Butschitz) je vesnice, část obce Vlastějovice v okrese Kutná Hora. Nachází se asi 2 km na jih od Vlastějovic v nadmořské výšce 340 m. Leží na pravém břehu Sázavy. Prochází tudy železniční trať Čerčany - Světlá nad Sázavou. Je zde evidováno 67 adres.[2] Trvale zde žije 41 obyvatel.[3]

Budčice
Technická památka: mlýn s náhonem
Technická památka: mlýn s náhonem
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Vlastějovice
Okres Kutná Hora
Kraj Středočeský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 42 (2011)[1]
Katastrální území Vlastějovice (4,82 km²)
PSČ 285 23
Počet domů 26 (2011)[1]
Budčice
Budčice
Další údaje
Kód části obce 183342
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budčice leží v katastrálním území Vlastějovice o výměře 4,82 km2.

HistorieEditovat

První zmínka o Budčicích je už v roce 1305, kdy se nazývá Budsiez. V roce 1379 patří k arcibiskupskému panství v Křisoudově. Je to poddanská osada s mlýnem a krčmou. Žijí zde tři poddaní, svobodní havíři, hamerníci (ti pracovali v panské železárně v Hammerstadtu, nynějších Vlastějovicích).

V 18. století jsou železárny ve Vlastějovicích zrušeny a výroba je přenesena do Budčic. Dále zde vzniká slévárna a vysoká pec. Ve slévárně se vyrábí lité sporáky, pokojová kamna, žehličky, hmoždíře, pláty, třínožky, kříže, sklenářské píšťaly.

Roku 1874 po smrti bratra Josefa Svobody vysoká pec v Budčicích zaniká. O šest let později, tedy v roce 1880 mají Budčice 23 domů a 234 obyvatel. V roce 1884 huť kupuje Antonín Lanz a roku 1890 je zbořena. Na místě hutě je postaven mlýn (1892–1893) v secesním slohu. Roku 1892 mlýn kupuje Josef Vaněk s manželkou Justinou. Mlýn má v té době tři vodní kola.

Roku 1928 kupuje mlýn ředitel banky v Žilině na Slovensku Václav Rychetský a jeho žena Irma. Následně zruší dvě vodní kola a opraví jez. Roku 1929 mlýn pronajal Vojtěch Řezník s manželkou Annou a v roce 1937 ho odkoupili. Mlýn později převzal syn Jaroslav Řezník. Roku 1953 po nástupu komunistů je mlýn uzavřen a v roce 1955 je opět otevřen. V roce 1960 je však znárodněn a zpět majitelům je vrácen v roce 1969. Mlýnské kolo je obnoveno v roce 1992.

Obcí prochází železniční trať. Její výstavba začala v horní části vsi v roce 1903 a 18. července 1937 byla otevřena vlaková zastávka.

PamětihodnostiEditovat

  • Mlýn z roku 1893 (technická památka)
  • Kaplička se zvoničkou z 19. století vedle mlýna

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  3. Počet obyvatel dle sčítání lidu, domů a bytů podle databáze ČSÚ 2001

Externí odkazyEditovat