Bruno Schreiber

švýcarsko-český chemik a spisovatel

Bruno Schreiber (1. srpna 1930 Česká Lípa14. listopadu 2020[1] Basilej) byl český chemik, vynálezce a spisovatel žijící ve Švýcarsku.

Dr. Ing. chem. Bruno Schreiber
Narození1. srpna 1930
Česká Lípa
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí14. listopadu 2020 (ve věku 90 let)
Basilej
Národnostčeská
Občanstvíšvýcarské
Vzdělánívysokoškolské
Alma materVysoká škola chemicko-technologická v Praze
Povolánívynálezce, chemik, sběratel a spisovatel
Znám jakochemik a vynálezce
TitulDr. Ing. chem
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Narodil se 1. 8. 1930 v České Lípě. V roce 1938 musela jeho rodina z pohraničí odejít a během 2. světové války bydlela ve Svaté Kateřině u Kolína. Během této doby nesměl B. Schreiber chodit do školy a nakonec byl internován v koncentračním táboře Terezín.

Po osvobození v roce 1945 se rodiče přestěhovali do Prahy. Zde B. Schreiber vystudoval nejdříve gymnázium a poté studoval makromolekulární chemii u profesora Wichterleho na Vysoké škole chemicko-technologické. Po jejím absolvování pracoval v tomto oboru v Karviné a v Praze. Vyvinul, patentoval a předal do výroby první československé polyesterové a epoxidové lisovací hmoty. Na toto téma mu také v roce 1965 ve Státním nakladatelství technické literatury v Praze vyšla kniha Premixy – polyesterové a epoxidové lisovací hmoty. V roce 1967 mu byl na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě udělen doktorát.

V roce 1969 emigroval do Švýcarska. Pracoval zde dále ve svém oboru u firmy Ciba-Geigy AG v Basileji a během svého působení ve firmě patentoval řadu nových materiálů pro strojírenství, silno- a slaboproudou elektrotechniku, určených pro výrobu izolátorů, pro automobilový průmysl a polovodiče. V roce 1992 odešel do důchodu. Zemřel 14. listopadu 2020 v Basileji ve věku 90 let.

Sbírka skla

editovat

Bruno Schreiber sbíral dlouhá léta starožitné umělecké sklo pocházející převážně z Čech. Svoji sbírku daroval v roce 2005 Muzeu Šumavy v Sušici a dalších deset let ji postupně doplňoval. Sbírka představuje vývoj skla od starověku do dnešní doby a je v muzeu ve stálé expozici veřejně přístupná. Bruno Schreiber se tak stal mecenášem České republiky a cenné sklo se vrátilo do země, odkud převážně pochází. Sbírka je popsána ve dvou česko-německo-anglických publikacích:

  • Jitka Lněničková: Sbírka skla Bruno Schreibera, vydalo Muzeum Šumavy Sušice, Plzeň, 2006
  • Jan Mergl: Sbírka skla Bruno Schreibera, díl 2, vydalo Muzeum Šumavy  Sušice, Plzeň, 2013

Svůj pohnutý život popsal B. Schreiber v knize, která vyšla původně německyNur kurz im Lager, Fouque Verlag, Frankfurt am Main  2012. V češtině vyšla pod názvem Život si nikdo nevybere v NLN Praha v roce 2014.

Dalším románem, který vyšel německy, je Rosmarie und ihre Männer (Rosmarie a její muži), vydaný nakladatelstvím Johannes Petri Verlag, Basel v roce 2015. V něm popisuje osud jedné dívky, která se chce stát biochemičkou. Tento sen si splní, ale při tom poznává, jak je těžké spojit tak náročnou kariéru s normálním životem ženy a s její touhou po vlastní rodině. Příběh začíná ve švýcarském Emmentalu, pokračuje v chemickém koncernu v Basileji a na universitě v Bostonu, odkud se hrdinka vrátí domů s nemanželským dítětem. Příběh končí opět v Emmentalu.

Reference

editovat
  1. bz – Zeitung für die Region Basel. 25. listopadu 2020, s. 29. 

Externí odkazy

editovat