Bratřejov (Nechvalice)

část obce Nechvalice v okrese Příbram

Vesnička Bratřejov je část obce Nechvaliceokrese Příbram. Leží nedaleko známého rybníku Bratřejovský velát. V roce 2011 zde trvale žilo 62 obyvatel.[2] Tato osada byla založena roku 1185 zemanem Bratřejem.[zdroj?]

Bratřejov
Rybník
Rybník
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Nechvalice
Okres Příbram
Kraj Středočeský kraj
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 62 (2011)[1]
Katastrální území Bratřejov (1,81 km²)
PSČ 264 01
Počet domů 22 (2011)[1]
Bratřejov
Bratřejov
Další údaje
Kód části obce 102539
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1184.[3]

Ves Bratřejov se prý dříve nazývala Bratříjov. Tady a ještě v nedalekých Bratřikovicích zapustila víra českých bratří své kořeny nebývale hluboko.[zdroj?] Po bitvě na Bílé hoře většina osadníků raději opustila domov a odešla do ciziny, než aby zradila víru svých předků. Jenom malá část jich zůstala doma a na oko přistoupila k římskému vyznání. Za Velátem roste řídký lesík. V něm se nalézá kámen s mísovitou prohlubní na temeni (ten se nazývá Husova kazatelna). V pohanských dobách se prý u něj obětovaly dary božstvům. Místo leží stranou cest, dostatečně vzdálené od nejbližší vsi, s dobrým výhledem do dalekého okolí i s možností nenápadného ústupu, proto se prý u něj potají scházeli okolní vesničané, kteří zůstali věrni bratrské víře a konali zde bohoslužby. Aby jejich vzdor zlomili, usadili se v blízkých Petrovicích jezuité. Teprve jejich působením protireformace v celém kraji úspěšně postupovala, byť velice zvolna. Tak ještě v roce 1757 byl v Bratřejově vyobcován z církve sedlák Pavel Kožmín, protože doma ukrýval Husovu Postilu. Nakonec však jezuité své dílo na Sedlčansku zdárně dokončili, takže když roku 1781 císař Josef II. vyhlásil toleranční patent, nezbyl v kraji téměř nikdo, kdo by ho uvítal a využil.

Přírodní poměryEditovat

U vsi se třpytí vody rybníka Velátu. Je pozoruhodný tím, že do něj voda nepřitéká, ale naopak z něj odtéká pryč dvěma potůčky. Jeden směřuje na jih k Žemličkově Lhotě a posléze se vlévá do Varovského potoka, druhý teče opačným směrem, protéká Oukřtalovem a jeho krátký tok končí v Počepickém potoce.

Okolo bratřejovského velátu se rozprostírají rákosy. Díky nimž se tu objevuje několik vzácných druhů ptáků a obojživelníků, například moták pochop, rosnička zelená a cvrčilky. V okolí jsou orchideové louky s kozlíkem dvoudomým a prstn­atcem májovým.

PověstEditovat

Nedaleko Husovy kazatelny se nachází i „Čertův kámen“.[zdroj?] Pověst říká, že tímto místem běžel čert, který na zádech nesl ohromný kámen. Jenže pod tíhou toho kamene se čert propadl do pekla a ten kámen tam zůstal.

PamětihodnostiEditovat

Ve vesnice se nachází kaple se zvoničkou.[4]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 151. 
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 172. 
  4. BAZAL, Karel. pověsti Sedlčanska. Paměti dávných křížků. 1. vyd. Svazek III. Pelhřimov: Nová tiskárna, 2007. ISBN 978-80-86559-74-2. S. 74. 

Externí odkazyEditovat