Bratřejov (Nechvalice)
Vesnička Bratřejov (německy Bratrejow) je část obce Nechvalice v okrese Příbram. Leží nedaleko známého rybníka Bratřejovský velát. V roce 2011 zde trvale žilo 62 obyvatel.[3] Tato osada byla založena roku 1185 zemanem Bratřejem.[zdroj?]
| Bratřejov | |
|---|---|
,_rybn%C3%ADk.jpg) Rybník | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Nechvalice |
| Okres | Příbram |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°34′39″ s. š., 14°22′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 43 (2021)[1] |
| Katastrální území | Bratřejov (1,81 km²) |
| PSČ | 264 01 |
| Počet domů | 22 (2011)[2] |
  Bratřejov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 102539 |
| Kód k. ú. | 702536 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní poměry editovat
U vsi se třpytí vody rybníka Velátu. Je pozoruhodný tím, že do něj voda nepřitéká, ale naopak z něj odtéká pryč dvěma potůčky. Jeden směřuje na jih k Žemličkově Lhotě a posléze se vlévá do Varovského potoka, druhý teče opačným směrem, protéká Oukřtalovem a jeho krátký tok končí v Počepickém potoce.
Okolo bratřejovského velátu se rozprostírají rákosy. Díky nimž se tu objevuje několik vzácných druhů ptáků a obojživelníků, například moták pochop, rosnička zelená a cvrčilky. V okolí jsou orchideové louky s kozlíkem dvoudomým a prstnatcem májovým.
Historie editovat
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1184.[4] Vesnice se tehdy nazývala Bratreo a patřila Jiřímu z Milevska, stejně jako v roce 1216 , kdy se nazývala Bratreio. V roce 1414 se uvádí již současná verze názvu Bratrzieyow . Původ názvu považují lingvisté za vlastnický (rodné jméno Bratřej, podle něj pozemek Bratřejův)[5]
Bratřejov a Bratřikovice mohly být v předbělohorské době sídly českých bratří, pro bližší historii chybí písemné prameny.[6] Po bitvě na Bílé hoře a během celé třicetileté války došlo ke zdecimování obyvatel, někteří odešli s vírou svých předků do ciziny. Ostatní zůstali doma, přistoupili k římskokatolickému vyznání, ale udržovali alespoň ústní tradici o slavné minulosti.
Pamětihodnosti editovat
Pověsti editovat
- O Husově kazatelně Podle pověsti kámen s mísovitou prohlubní, dochovaný v lesíku za rybníkem Velátem, sloužil prý v pohanských dobách jako obětiště pohanským bohům a ve středověku jako Husova kazatelna. Místo leží stranou cest, dostatečně vzdálené od nejbližší vsi, s dobrým výhledem do dalekého okolí i s možností nenápadného ústupu, proto se prý u něj potají scházeli stoupeni bratrské víry k bohoslužbám i v období protireformace. Jejich vzdor zlomili jezuité z blízkých Petrovic, úspěšně činní v celém kraji. Objevili se jednotlivci, jako sedlák Pavel Kožmín, který byl ještě v roce 1757 v Bratřejově vyobcován z církve , protože doma ukrýval Husovu Postilu. Když roku 1781 císař Josef II. vyhlásil toleranční patent, nebyl v kraji téměř nikdo, kdo by ho uvítal a využil.
- O čertově kameni Nedaleko Husovy kazatelny se nachází i „Čertův kámen“.[zdroj?] Pověst říká, že tímto místem běžel čert, který na zádech nesl ohromný kámen. Jenže pod tíhou toho kamene se čert propadl do pekla a ten kámen tam zůstal.
Slavní rodáci editovat
- František Pečený (1920-1977) - český sklářský výtvarník, malíř a grafik
Galerie editovat
-
Kříž na křižovatce vedoucí do obce -
Kříž u silnice vedoucí do obce
_(2).jpg)
._(1).jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 151.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 172.
- ↑ Antonín Profous, Místní jména v Čechách I, Praha 1954, s. 168.
- ↑ Může jít o záměnu s centrem Jednoty bratrské v Bratříkově z okresu Zlín, jejíž příslušníci odešli do Liptálu na Vsetínsku.
- ↑ BAZAL, Karel. pověsti Sedlčanska. Paměti dávných křížků. 1. vyd. Svazek III. Pelhřimov: Nová tiskárna, 2007. ISBN 978-80-86559-74-2. S. 74.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bratřejov na Wikimedia Commons
