Wikipedie

Bitva o Sevastopol (1941–1942)

bitva druhé světové války z let 1941 až 1942
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Bitva o Sevastopol či obléhání Sevastopolu bylo vojenské střetnutí Rudé armády a německého wehrmachtu a Rumunské armády během druhé světové války, které probíhalo na jihu poloostrova Krym od 30. října 1941 do 9. července 1942. Jejím výsledkem bylo dobytí pevnostního města a významného černomořského přístavu Sevastopol německými a rumunskými vojsky.

Bitva o Sevastopol
konflikt: Velká vlastenecká válka
Východní fronta 12/1941 - 5/1942
Východní fronta 12/1941 - 5/1942
Trvání30. říjen 1941 – 9. červenec 1942
MístoSevastopol, Krym, SSSR
Souřadnice44°36′17″ s. š., 33°32′28″ v. d.
Výsledekvítězství Osy
Strany
Německá říše Třetí říše
Rumunsko Rumunsko
Italské království Itálie
Bulharsko Bulharsko[1]
Chorvatsko Chorvatsko 		Sovětský svaz Sovětský svaz
Velitelé
Německá říše Erich von Manstein
Rumunsko Gheorghe Avramescu
Italské království Francesco Mimbelli 		Sovětský svaz Ivan Petrov
Sovětský svaz Filipp Okťabrskij
Sovětský svaz Gorděj Levčenko
Síla
k 6. červnu 1942: 203 800 vojáků 118 000 vojáků
Ztráty
Německé ztráty: 27 000
min. 4 264 mrtvých
21 626 zraněných
1 522 pohřešovaných

Rumunské ztráty: 8 454
1 597 mrtvých
6 571 zraněných
277 pohřešovaných

Celkové ztráty osy: 35 866[2] 		95 000 zajatých (dvě třetiny zraněny)
5 000 zraněných
min. 18 000 mrtvých[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Útok na Krym

editovat

Při postupu německých armád na jihu SSSR se stalo jednou z priorit obsazení Krymu a zejména největšího sovětského černomořského přístavu Sevastopol. Odtud ohrožovalo sovětské vojenské letectvo naftová pole v Rumunsku a námořnictvo zde mělo svoji tradiční základnu. Byl zastaven postup na Rostov na Donu a německá armáda se připravila k útoku na Krym. Ten byl zahájen přes Perekopskou šíji 24. září 1941. Po počátečním úspěchu se však německé jednotky dostaly do vlekoucích se bojů, které trvaly měsíc. Rudá armáda vrhla postupně do obrany všechna vojska, včetně záloh. Vzhledem k tomu, že Němci nasadili další dvě divize, podařilo se jim sovětskou obranu 28. října prolomit a postoupit až k Sevastopolu. Německý velitel Erich von Manstein vydal rozkaz i k dalšímu postupu na jih a východ Krymského poloostrova a postupně ho obsadil. Po obsazení Kerče provedly jednotky SS masakr, při kterém postřílely zhruba 15 tisíc tamních Židů.

Obléhání Sevastopolu

editovat
 
Zničená věž baterie Maxim Gorkij
 
Přístav po bitvě, červenec 1942

Poprvé Němci ostřelovali Sevastopol již 30. října 1941. K městu přicházely další německé jednotky, které ho z pevniny obklíčily. Od 11. listopadu docházelo k útokům motorizovaných a pěchotních divizí, ovšem bez úspěchu. Sovětská vojska posilovala neustále obranu a chystala se vzdorovat nepříteli. Na straně druhé byli z města evakuováni civilisté a ranění vojáci. 7. listopadu 1941 byla německým letounem He 111 torpédována sovětská sanitní loď Armenia, přičemž zahynulo přes 5000 osob. Po neúspěšných útocích začalo mohutné dělostřelecké bombardování, při němž Němci použili i 800 mm dělo Schwerer Gustav, jehož náboje vážily 7 tun. Ovšem ani toto obránce města neporazilo. Němci podnikli několik útoků, při nichž obsadili část území, ovšem sovětskými protiútoky byli vytlačeni zpět. Aby sovětské velení získalo Krym zpět, byl zahájen útok v rámci Kerčsko-feodosijské operace, která však skončila pro Rudou armádu neúspěchem. Přesto však znamenala odlehčení pro obránce Sevastopolu, protože až do poloviny května vázala značné německé síly, které předtím tento přístav obléhaly. Po vítězství Mansteinovy 11. armády se mohla jeho vojska znovu plně věnovat útokům na Sevastopol.

Dne 7. června 1942 zahájili Němci ostřelování těžkými děly Thor a Odin ráže 600 mm (celkem ten den vypálily 54 granátů) a dalšími devíti stovkami děl, při čemž na Sevastopol bylo podniknuto 1400 útoků leteckými pumami. I přesto ale německá pěchota postoupila jen o 700 metrů, za ztráty dvou tisícovek mužů. Ovšem zde je čekalo další pásmo betonových opevnění, o které byly rozpoutány krvavé boje. Dne 17. června Němci dobyli dělostřeleckou baterii Maxim Gorkij, která tvořila základ obrany Sevastopolu. V důsledku postupu Němců postupně přestávaly dodávky po moři i evakuace civilistů a raněných, protože Němci obsadili přístav. 29. června 1942 Němci přepluli záliv a obsadili Sevastopol, zároveň však provedli i útok z jihu. Sovětští vojáci se však hrdinně bránili i za cenu vlastního sebeobětování. 5. července odplula ze Sevastopolu ponorka, která evakuovala generála Petrova. Šlo o poslední plavidlo, které ze sevastopolského přístavu odplulo. Zbytky sovětských vojáků, kterým rapidně ubývala munice, se ještě několik dní bránily, ovšem beznadějně. Většina z nich putovala do německého zajetí, několika málo z nich se podařilo proniknout z obklíčení a přidat se k partyzánům.

Město-hrdina

editovat

Po ukončení druhé světové války obdržel Sevastopol titul město-hrdina.

Jednotky Osy v začátku útoku na Krymský poloostrov (30.9.1941)

editovat

11. armáda - Erich von Manstein

Jednotky na straně Osy (10.5.1942)

editovat
 
Transport raněného německého vojáka, červen 1942

11. armáda - Erich von Manstein

Jednotky na straně SSSR

editovat
 
Sovětští vojáci Krymského frontu, duben - květen 1942

Přímořská armáda - Ivan Jefimovič Petrov

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Hayward 1998, pp. 50-51: Německým a italským lodím umožněno požívat bulharské přístavy k operacím v Černém moři.
  2. ↑ a b Forczyk 2008, p. 90.

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitva_o_Sevastopol_(1941–1942)&oldid=22969971“