Otevřít hlavní menu

Bipolární afektivní porucha

Duševní porucha
(přesměrováno z Bipolární porucha)

Bipolární porucha (BAP), známá také jako maniakální deprese (MD) nebo pod starším označením maniodepresivní psychóza (MDP), maniodeprese (MD) je závažná duševní porucha, při níž se střídá stav mánie a deprese. Je vážnou klinickou a nozologickou jednotkou v klasifikaci nemocí (F31).[1] Současná psychiatrie (2002) se v nomenklatuře vyhýbá pojmu nemoc a termínu psychóza; užívá pojem „porucha“. Deprese při bipolární poruše se léčí jinak než monopolární deprese.[2] O sebevraždu se statisticky pokusí okolo 50 % nemocných s bipolární poruchou, přičemž až 20 % z nich čin dokoná.

Bipolární afektivní porucha
Klasifikace
MKN-10 F31.
MeSH D001714

Obsah

ProjevyEditovat

Významnou charakteristikou bipolární poruchy je změna nálady. Bipolární porucha se projevuje střídáním mánie (manická epizoda) a deprese (bipolární deprese). Depresivní nebo manická fáze může při jednom cyklování trvat několik dnů až týdnů, někdy i měsíců. Může nastat ultrarychlé cyklování (5–364 cyklů za rok), někdy dokonce cyklování ultradiální (více než 365 cyklů za rok, tedy dva nebo dokonce více cyklů za den). Epizody mánie a deprese nejsou nepřetržité, objevuje se mezi nimi tzv. bezpříznakové období (V tom období nejsou přítomny ani příznaky mánie, ani příznaky deprese.).[3][1]
Smíšená epizoda BAP je charakteristická rychlým cyklováním stavů mánie a deprese (v hodinách nebo dnech), přičemž se mezi nimi nemusí vyskytovat bezpříznakové období. Nemocný tedy ze stavu mánie propadá ihned do deprese a naopak.[1]

 
Mánie a melancholie, litografie (1892)

Příznaky deprese: hluboké stavy smutku, snížená energie, pesimismus, pokles zájmu, plačtivost, poruchy spánku (nespavost nebo naopak přílišná spavost), poruchy chuti k jídlu (nechutenství nebo naopak přejídání), výrazná unavitelnost, neschopnost prožívat radost (anhedonie), apatie, nízké sebehodnocení, pocity viny a sebeobviňování, pokles výkonnosti, nerozhodnost atp. Tyto symptomy můžou vyústit až k pocitům bezvýchodnosti situace, k beznaději, myšlenkám na smrt až k sebevražednému jednání.[1]
Nebezpečí sebevraždy kulminuje v době, kdy deprese odeznívá, a postižený se svému okolí již jeví bez příznaků (získává sílu o sebevraždu se pokusit).

Příznaky mánie: zvýšená euforie, nepřiměřeně veselá až bujará nálada, zvýšené sebevědomí a sebehodnocení, grandiozita (velikášství), přeceňování svých schopností, zrychlené myšlení, zrychlená řeč a psychomotorické tempo, zrychlené pohyby, iritabilita (vysoká iritabilita znamená, že člověk se snadno rozzlobí, podráždí a je netrpělivý), vztahovačnost, mrzutost, ztráta sociálních zábran, vyvolávání konfliktů, snížení chuti k jídlu, snížená potřeba spánku a zvýšení libida, přičemž bývá přítomné i zvýšené riziko abúzu (zneuživání) alkoholu nebo drog.[1] Postižený může být nebezpečný sobě i svému okolí, protože jedná impulzivně (Např. nadměrně utrácí a půjčuje si peníze, nic pro něho není (velký) problém, navazuje stále nové vztahy, může být promiskuitní, může mít pocity nadřazenosti a nezastavitelnosti atp.)
Když jsou příznaky mánie mírné, mluvíme o tzv. hypománii. Když naopak zesílí, mohou se manifestovat další symptomy, např. bludy (paranoidní chování, velikášství aj.), halucinace (sluchové, zrakové i jiné) atp. připomínající psychotické a schizofrenní onemocnění, přičemž halucinace je poruchou vnímání, kdežto blud je poruchou myšlení.[1]

Výrazný rozdíl mezi jednotlivými stavy je, že při epizodě mánie se člověk cítí zcela zdráv, často přestává užívat (vhodné, potažmo předepsané) léky, a proto většinou ani nevyhledává pomoc, zatímco při atace deprese většinou cítí nebo ví, že se s ním něco děje, a tudíž mnohem častěji vyhledá pomoc právě během depresivní epizody.

TypyEditovat

  • Bipolární porucha I. typu: Je charakterizována plně rozvinutými manickými fázemi, které mohou být doprovázeny psychotickými příznaky.
  • Bipolární porucha II. typu: Je obtížnější na diagnózu. Nemocný nezažívá plně rozvinuté manické fáze, ale pouze fáze hypomanické (lehčí forma mánie), které mu zpravidla nezpůsobují vážné problémy, a proto se o nich často nezmíní. Hrozí tak záměna za unipolární depresi a nasazení nevhodné léčby, která může zhoršit průběh onemocnění, přičemž léčba antidepresivy bez podávání stabilizátorů nálady může vyvolat přesmyk do hypomanie nebo způsobit ultrarychlé či ultradiální cyklování. Ve srovnání s BAP I. typu se depresivní epizody vyskytují častěji a průběh onemocnění bývá chroničtější. Několik studií také vykázalo vyšší riziko sebevraždy právě u pacientů s BAP II. typu.
  • Cyklotymie: Perzistentní nestabilita nálady včetně početných období deprese nebo lehké mánie‚ avšak žádná není natolik těžká nebo dlouhá‚ aby opravňovala k diagnóze bipolární afektivní poruchy nebo periodické depresivní poruchy. Dle MKN-10 diagnóza cyklotymie nespadá mezi bipolární poruchy, avšak je často chápána jako součást bipolárního spektra.[4]

DiagnózaEditovat

Diagnóza deprese
Je přítomno nejméně 5 z uvedených příznaků, přičemž alespoň jeden musí být příznak (1) nebo (2). Léčbu však vyžadují i nemocní s neúplným obrazem deprese.

  • sklíčená smutná nálada po větší část dne (1)
  • snížený zájem o všechny aktivity, zvlášť takové, které působí potěšení (2)
  • změny tělesné hmotnosti nebo chuti k jídlu, zpravidla jejich snížení (3)
  • nespavost nebo zvýšená spavost (4)
  • psychomotorický neklid nebo retardace (5)
  • únava nebo ztráta energie (6)
  • pocity méněcennosti nebo neadekvátní viny (7)
  • zhoršená koncentrace pozornosti a snížená schopnost rozhodovat se (8)
  • myšlenky na smrt, opakující se myšlenky na sebevraždu, eventuálně suicidální (sebevražedné) pokusy (9)[2]

Diagnóza mánie
Jsou přítomny 3 nebo více z uvedených příznaků:

  • zvýšené sebevědomí až megalománie (1)
  • snížená potřeba spánku (cítí se vyspaný např. po pouhých 3 hodinách spánku) (2)
  • mnohomluvnost (3)
  • trysk myšlení nebo subjektivní pocit urychlení (4)
  • neschopnost soustředit se na jednu věc a roztržitost (5)
  • psychomotorický neklid (6)
  • excesivní (přemrštěné, nadměrné) a lehkomyslné zaujetí činnostmi, které působí radost (např. zbytečné nákupy, utrácení peněz, erotická dobrodružství) (7)[2]

Příčiny vznikuEditovat

Bipolární afektivní porucha postihuje přibližně 1 % populace. Rozvoj se obvykle projeví v období okolo 20 let věku. Nejsou známy jednoznačné příčiny vzniku. Vědci se domnívají, že bipolární porucha je způsobena kombinací genetických vlastností a následným chováním v prostředí. 30 až 50 % pacientů s bipolární poruchou má traumatické zážitky z dětství nebo vyrůstali v nepříznivém prostředí, ve kterém zažili týrání či zneužívání. Izraelsko-americký genetik Eran Elhaik předložil hypotézu, že k vysvětlení příčiny vzniku může být použita teorie alostatického zatížení a že akumulace perinatálních a prenatálních stresorů má neurotoxické důsledky pro zdraví ústící v bipolární poruchu. Bipolární porucha běžně vypukne při dlouhodobém extrémním stresu.

Cykly depresivních a manických episod se vracejí a mohou se projevovat častěji, přičemž narušují život postiženého i jeho okolí včetně jeho nejbližších, rodinu, školu, práci a celkově život ve společnosti. Pacienti postižení bipolární poruchou jsou nevyzpytatelní. Depresivní epizody mohou plynule přejít v mánii a naopak. Mezi jednotlivými epizodami (atakami) může být různě dlouhá doba bez příznaků, tzv. remise.

Komorbidita (současný výskyt více nemocí (poruch))Editovat

Bipolární porucha často souvisí s jinými poruchami, například poruchami osobnosti. Příkladem může být hraniční porucha osobnosti (hraniční typ emočně nestabilní osobnosti), která se také projevuje střídáním nálad, obvykle ale v kratších časových úsecích, např. hodinách nebo dnech. Je otázka, jestli jde o skutečnou komorbiditu (tedy současný výskyt dvou různých nemocí), nebo podobnost příznaků. DSM (diagnostický systém používaný v USA) řadí obě poruchy vedle sebe do tzv. poruch „bipolárního spektra“. Dále jde o narcistickou poruchu v širším slova smyslu, tedy osobnost s nestabilní regulací pocitu vlastní hodnoty. Tato nestabilita má různé projevy, od narcistické poruchy osobnosti v užším smyslu, jak je laicky dobře známá (přesvědčení o vlastní výjimečnosti a nadřazenosti, neempatické a sobecké chování, upevňování pocitu vlastní hodnoty na úkor ostatních atp.), přes depresivní poruchu osobnosti, kdy je sebehodnocení naopak trvale patologicky snížené, střídání pocitů zvýšené a snížené vlastní hodnoty a s tím i nálad, až po aktivity, které se mohou podobat projevům BAP nebo v ně přecházet.

TerapieEditovat

V léčbě bipolární afektivní poruchy se nejčastěji využívá farmakoterapie na stabilizování akutní manické nebo depresivní epizody společně s psychoterapeutickými postupy a psychoedukací. Terapie spočívá:

Léčba je většinou dlouhodobá, přičemž i přes léčbu ataka obvykle odezní až po mnoha týdnech, nebo i po několika měsících. U řady nemocných je nutné, aby psychofarmaka, která brání nástupu ataky, užívali celoživotně.
Protože pacient neví, kdy se může ataka deprese a nebo mánie znovu projevit, je důležité, aby dodržoval léčebný plán, díky kterému je BAP dobře zvládnutelná. Může tak opět získat kontrolu nad svým životem a zásadně změnit kvalitu svého života.

Poznámka: Léčba bipolární poruchy antidepresivy je kontroverzní. Při užívání antidepresiv existuje riziko zhoršení průběhu onemocnění s přesmyky do hypománie, mánie či smíšené epizody nebo navození rychlého cyklování (příp. ultrarychlého cyklování, a to někdy dokonce cyklování ultradiálního). Nejdůležitějším psychofarmakem pro osoby trpící touto poruchou jsou stabilizátory nálady.[5]

PostiženíEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f HANZALOVSKÝ, Michal. Bipolárně afektivní porucha – víc než jen střídání nálad. In: Celostní medicína [online]. 28. 2. 2013 [cit. 5. 3. 2018]. Dostupné z: https://www.celostnimedicina.cz/bipolarne-afektivni-porucha-vic-nez-jen-stridani-nalad.htm#ixzz58uqxxYAK
  2. a b c VINAŘ, Oldřich. Deprese. [Praha]: 2002. 9 s. Dostupné také z: www.cls.cz/dokumenty2/os/t277.rtf
  3. PACLT, Ivo. Bipolární porucha v dětském a dorostovém věku. Remedia [online]. 2006, č. 6 [cit. 6. 3. 2018]. Dostupné z: http://www.remedia.cz/Clanky/Prehledy-nazory-diskuse/Bipolarni-porucha-v-detskem-a-dorostovem-veku/6-F-h4.magarticle.aspx
  4. F30-F39 AFEKTIVNÍ PORUCHY (PORUCHY NÁLADY) (F30–F39). www.uzis.cz [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  5. a b NOVÁK, Tomáš a BAREŠ, Martin. Antidepresiva v léčbě bipolární deprese. Psychiatrie pro Praxi [online]. 2009, roč. 10, č. 2, s. 72–75. Dostupné z: https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2009/02/04.pdf
  6. a b [BAROCHOVÁ, Petra]. Choroba, kterou trpěl zpěvák Muk, často končí sebevraždou. OnaDnes.cz [online]. 24. května 2010 21:03 [cit. 3. 8. 2016]. Dostupné z: https://ona.idnes.cz/choroba-kterou-trpel-zpevak-muk-casto-konci-sebevrazdou-pkr-/vztahy-sex.aspx?c=A100524_214941_psychologie_pet
  7. a b VECÁNOVÁ, Jana. Catherine Zeta-Jones bojuje s bipolární poruchou. Kondice [online]. [3.] 8. 2011 [cit. 14. 8. 2011]. Dostupné z: http://www.kondice.cz/2011/08/catherine-zeta-jones-a-sinead-oconnor-priznaly-maniodepresivitu/
  8. WILIAMS, Andrew. O’Riordan, 45, on the band’s new album, The Voice and being chased by a bear. In: Metro Newspaper [online]. May 3, 2017 [cit. 16. 1. 2018]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20170916175702/https://www.metro.news/the-cranberries-lead-singer-dolores-oriordan-45-on-the-bands-new-album-the-voice-and-being-chased-by-a-bear/588726/
  9. a b c d e f g h i j k l m n o p q r ČECHTICKÝ, Tomáš. Dvouhlavý démon bipolárky. In: Helpnet [online]. 25. 8. 2011 [cit. 7. 3. 2018]. Dostupné z: http://old.helpnet.cz/monitoring-medii/48503-3/dvouhlavy-demon-bipolarky
  10. VLČEK, Emanuel. Rudolf II. a jeho sestra Eleonora. Habsburkové pohřbení v Praze, 3. část. Vesmír [online]. 1994, roč. 73, č. 5 (5. 5. 1994), s. 258. Dostupné z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1994/cislo-5/rudolf-ii-jeho-sestra-eleonora.html

LiteraturaEditovat

Odborná, populárně-naučná

  • DOUBEK, Pavel et al. Průvodce bipolární poruchou: pro pacienty, jejich rodinné příslušníky a blízké. Praha: Maxdorf, 2013. 62 s. ISBN 978-80-7345-368-8.
  • GAY, Christian. Bipolární porucha : rady pro rodiny a blízké osob s maniodepresivními stavy. Praha: Portál, 2010. 135 s. ISBN 978-80-7367-668-1.
  • LÁTALOVÁ, Klára. Bipolární afektivní porucha. Praha: Grada, 2010. 247 s. ISBN 978-80-247-3125-4.
  • NOVÁK, Tomáš a BAREŠ, Martin. Antidepresiva v léčbě bipolární deprese. Psychiatrie pro praxi. 2009, roč. 10, č. 2, s. 72–75. Dostupné také z: https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2009/02/04.pdf
  • NOVÁK, Tomáš a LÁSKOVÁ, Hana. Peklo v duši: deprese a mánie. Praha: Grada, 2016. 144 s. ISBN 978-80-247-5851-0.
  • VINAŘ, Oldřich. Deprese. Oponenti: MUDr. Pavel Baudiš, CSc., MUDr. Václav Beneš. [Praha]: 2002. 9 s. Doporučené postupy pro praktické lékaře. Projekt MZ ČR zpracovaný ČLS JEP za podpory grantu IGA MZ ČR 5390-3. Reg. č. o/038/277. Dostupné také z: www.cls.cz/dokumenty2/os/t277.rtf

Beletrie

  • REDFIELD JAMISON, Kay. Neklidná mysl. Můj příběh bipolární poruchy. V Praze: Portál, 2018. 184 s. ISBN 978-80-262-1383-3.
  • BAJZOVÁ, Marcela. Duši nelze zalepit: můj život s bipolární afektivní poruchou, aneb, Jak žít i přes to plnohodnotný život. V Ostravě: Repronis, 2014. 96 s. ISBN 978-80-7329-386-4. [Kniha napsaná podle pravdivých událostí zachycuje autorčin život v jednom desetiletí formou deníkových záznamů a vzpomínek. Autorka byla hospitalizována v psychiatrické léčebně a snaží se dát návod lidem žijícím s depresí, co dělat, aby se z problematických stavů dostali.]
  • KINDLOVÁ, Barbora. Ploty uvnitř nás. Praha: Gasset, 2012. 100 s. Edice Modrý Portugal. ISBN 978-80-87079-19-5. [Dramatická, povzbudivá a svým způsobem objevná autorčina prvotina. ,,Letěla jsem švihem do nirvány, pak jsem padala do hrobu. Rvala jsem se a rvu se dál, tiším mánie, vyklízím z mozku zubatou. V hodinových cyklech pláču a směju se. Tady to pro mě začalo. Všechno je jen popsaná realita, žádné mrhání časem a slovy, žádný umíráček. Pouze svědectví o tom, co všechno se událo v jedné psychiatrické léčebně, co tomu předcházelo a co poté následovalo."]

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  Obrázky, zvuky či videa k tématu bipolární afektivní porucha ve Wikimedia Commons

Wikipedie neručí za správnost žádných informací v žádném článku. V případě potřeby vyhledejte odpovídajícího odborníka!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.