Bijelo Polje

Bijelo Polje (v srbské cyrilici Бијело Поље) je město na severu Černé Hory s cca 15 900 obyvateli (pravoslavné obyvatelstvo zde mírně převažuje nad muslimským). Město leží na území historického regionu s názvem Novopazarského sandžaku, necelých 10 km od hranic se Srbskem, 75 km severovýchodně od Podgorici a 70 km východně od Nikšiće.

Bijelo Polje
Bijelo Polje (1).jpg
Bijelo Polje – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 578 m n. m.
Stát Černá HoraČerná Hora Černá Hora
Bijelo Polje
Bijelo Polje
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 924 km²
Počet obyvatel 15 883 (2003)
Hustota zalidnění 17,2 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.bijelopolje.co.me
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stejnojmenná obec (opština) má cca 57 000 obyvatel na území 924 km². Město se rozkládá na obou březích údolí řeky Lim, u soutoku s říčkou Lještina. Je obklopeno vrcholky s nadmořskou výškou cca 800–1000 m n. m. Jižním směrem od něj se nachází národní park Biogradska Gora a pohoří Crna glava, je častým výchozím bodem pro turistické výpravy do této oblasti.

NázevEditovat

Bijelo Polje („Bílé pole“) dostalo své jméno podle bílých květů, jež zde hojně rostou.[zdroj?]

HistorieEditovat

Vuk Stefanović Karadžić ve svém slovníku popsal Bijelo Polje jako město v Hercegovině u řeky Lim.

V letech 18651902 bylo Bijelo Polje součástí Novopazarského sandžaku (dnes známý jako Sandžak), ve své době nejzápadnější území Osmanské říše po Berlínském kongresu. V letech 19021912 příslušelo sandžaku sjenickému. Po první balkánské válce se stalo součástí Černé Hory. Do porážky Osmanské říše byl název města Akovo.

Za druhé světové války bylo město díky své odlehlosti součástí území, které drželi jugoslávští partyzáni. Po skončení války vznikly ve městě menší závody, např. na výrobu stavebních materiálů ([[1948]), dále pila a závod na zpracování ovoce. Podnik na výrobu vlny zaměstnával v dobách svého největšího úspěchu až 2000 lidí.[1]

PamátkyEditovat

 
Kostel sv. Michaila Archanděla.

Město a jeho okolí má několik srbských pravoslavných kostelů a klášterů, stejně jako některé mešity. Nápadný je např. kostel sv. Petra a Pavla se dvěma věžemi na ulici Kneza Miroslava.

DopravaEditovat

Dnes je Bijelo Polje především transitním městem: vede tudy hlavní silniční tah z Bělehradu k Jaderskému moři (silnice č. M-2).

Ve stejném směru vede i železniční trať Bělehrad–Bar, která zde má i stanici. Ta je umístěna severovýchodně od středu města, v lokalitě Nedakusi. Trať je vedena v několika tunelech procházejících pod samotným městem.

Výhledově má první černohorská dálnice, která spojí metropoli Podgorici ze Srbskem, vést zhruba 12 km východně od města Bijelo Polje, čímž jej připraví o statut významné zastávky na tomto mezinárodním tahu.

SportEditovat

Místní fotbalový tým nese název FK Jedinstvo a několik sezon hrál v hlavní fotbalové lize Černé Hory. Svůj stadion (městský fotbalový stadion) sdílí ještě s týmem OFK Borac, který působí v nižší lize. Místní basketbalové týmy nesou názvy KK Jedinstvo a KK Centar.

ZdravotnictvíEditovat

V Bijelem Polju se nachází všeobecná nemocnice (srbsky Opšta bolnica), a to na jihozápadním okraji města, v lokalitě Medanovići. V centru města stojí rovněž i poliklinika (srbsky Dom zdravlja).

Známé osobnosti/rodáciEditovat

Externí odkazyEditovat