Ćamil Sijarić

spisovatel

Ćamil Sijarić (13. září 1913 Šipovice, Bijelo Polje, Království Černá Hora6. prosince 1989 Sarajevo, Socialistická federativní republika Jugoslávie) byl bosenskohercegovský spisovatel bosňáckého původu z Černé Hory.

Ćamil Sijarić
Ćamil Sijarić 2013 stamp of Montenegro.jpg
Narození 18. prosince 1913
Bijelo Polje
Úmrtí 6. prosince 1989 (ve věku 75 let)
Sarajevo
Příčina úmrtí silniční dopravní nehoda
Povolání novinář a spisovatel
Alma mater Právnická fakulta univerzity Bělehrad
Ocenění Andrićova cena (1980)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Narodil se do zámožné zemědělské rodiny, ale již v dětském věku přišel o oba rodiče, otce Šabana a matku Elmazu rozenou Tucaković. O jeho výchovu pečoval jeho strýc Iljaz Sijarić. Základní školu dokončil v obci Godijevo u městečka Bijelo Polje. V letech 19271935 navštěvoval osmiletou Vyšší medresu krále Alexandra ve Skopji, z níž byl kvůli svým levicovým politickým názorům vyloučen. Poté studoval na gymnáziu ve srbském Vranje, na kterém roku 1936 také odmaturoval.

Studium práv dokončil roku 1940 v Bělehradě. Následně působil jako úředník v Sarajevu, Mostaru, Bosenské Gradišce a Banja Luce. Během války byl v kontaktu s komunistickými partyzány. V červenci 1945 se stal dopisovatelem zpravodajské agentury TANJUG, jako jeden z prvních novinářů navštívil koncentrační tábor v Jasenovci (o tom zanechal zprávu v knize Osvobozený Jasenovac, 1983), a současně tajemníkem Krajského soudu cti, lidového retribučního tribunálu, a Banjalucké rady národní cti.

Od roku 1946 pracoval v redakci banjaluckého listu Glas (Hlas) a nato jako dramaturg v Národním divadle v Banja Luce. V lednu 1947 jej povolává Ministerstvo školství Lidové republiky Bosny a Hercegoviny, brzy ale odchází do redakce periodika Pregled (Přehled), v květnu pak do Hlavního výboru Národní fronty a nakonec od dubna 1949 do března 1950 působí v redakci listu Zadrugar (Družstevník). Roku 1951 přešel do redakce Radia Sarajevo, v níž zůstal až do odchodu do penze roku 1983.

Za své literární práce byl roku 1962 vyznamenán cenou Spolku spisovatelů Bosny a Hercegoviny (Nagrada Društva pisaca Bosne i Hercegovine) a pak roku 1980 Cenou Iva Andriće (Andrićeva nagrada). Sijarić byl řádným členem Akademie věd a umění Bosny a Hercegoviny (dopisující člen od 1969, řádný od 1972) a Černohorské akademie věd a umění.

Ćamil se roku 1941 oženil se Sabinou Fehimović, učitelkou přírodních věd, s níž přivedl na svět syna Faruka (*17. 5.1942 v Mostaru), houslistu a pedagoga na sarajevské Hudební akademii, a dceru Olanu, pianistku a pedagožku na sarajevské Hudební akademii. Zemřel 6. prosince 1989 v Sarajevu poté, co jej smrtelně zranil automobil na přechodu pro chodce. Jeho tělesné ostatky byly uloženy na sarajevském hřbitově Bare.

DíloEditovat

  • Ram bulja (Ram bulja, Sarajevo 1953), povídky
  • Bihorci (Bihorci, Sarajevo 1956, 1961, 1963, 1964, Titograd 1963, 1966, Podgorica 1997, 2006), román, albánsky: Bihorasit (Prishtinë 1957), rusky: Bihorcy (Moskva 1962), makedonsky: Bihorci (Skopje 1977), švédsky: Folket i Bihor (Stockholm 2011)
  • Zelen prsten na vodi (Zelený prsten na vodě, Sarajevo 1957), povídky
  • Naša snaha i momci (Naše snacha a chlapci, Sarajevo 1962), povídky
  • Kuću kućom čine lastavice (Domov domovem dělají vlaštovky, Sarajevo 1962), román, německy: Im Schatten des Urahnenbaums (Berlin 1966)
  • Mojkovačka bitka (Bitva u Mojkovce, Sarajevo 1968, Cetinje 1994), román
  • Putnici na putu (Poutníci na cestě, Sarajevo 1969), pak jako Na putu putnici (Na cestě jsou poutníci, Sarajevo 1970), povídky
  • Sablja (Šavle, Titograd 1969), výbor povídek
  • Zapisi o gradovima (Zápisky o městech, Sarajevo 1970, 1976, 2009), publicistický text
  • Konak (Sarajevo 1970, 1989), román
  • Kad djevojka spava, to je kao da mirišu jabuke (Když dívka spí, jako by voněla jablka, Sarajevo 1973), povídky
  • Carska vojska (Císařské vojsko, Sarajevo 1976), román
  • Raška zemlja Rascija (Rašská země Rascia, Sarajevo 1979), román
  • Francuski pamuk (Francouzská bavlna, Sarajevo 1980), povídky
  • Izabrane pripovijetke (Vybrané povídky, Tuzla 1980), výbor povídek
  • Izabrana djela I–X: Bihorci, Kuću kućom čine lastavice, Mojkovačka bitka, Konak, Carska vojska, Raška zemlja Rascija, Ram-Bulja, Zelen prsten na vodi, Na putu putnici, Naša snaha i mi momci (Vybrané spisy, Sarajevo 1981), výbor
  • Priče kod vode (Povídky od vody, Beograd 1982), výbor povídek
  • Oslobođeni Jasenovac (Osvobozený Jasenovac, Sarajevo 1983), publicistický text
  • Pripovijetke (Povídky, Sarajevo 1984/85), výbor povídek, red. Dejan Đuričković
  • Rimski prsten (Římský prsten, Sarajevo 1985), výbor povídek
  • Herceg-Bosno i tvoji gradovi (Herceg-Bosno a tvá města, Sarajevo 1986), publicistický text
  • Pripovijetke (Povídky, Sarajevo 1987), výbor povídek, red. Branko Stojanović
  • Lirika (Lyrika, Beograd 1988), výbor básní
  • Miris lišća orahova (Vůně ořechového listí, Sarajevo 1989, rozš. Sarajevo 1991, 2004), výbor povídek
  • Drvo kraj akova (Strom u vědra, Nikšić 1990, Sarajevo 2004), výbor povídek
  • Koliba na nebu (Koliba v nebi, Banja Luka 1990), výbor básní
  • Izabrana djela I–IX: Bihorci, Kuću kućom čine lastavice, Mojkovačka bitka, Konak, Carska vojska, Raška zemlja Rascija, Pripovijetke I, Pripovijetke II, Zapisi, Poezija (Vybrané spisy, Sarajevo 1991), výbor
  • Sve je nekad zborilo (Vše kdysi vyprávělo, Sarajevo 1991), výbor povídek
  • O pripovijetkama Ćamila Sijarića i izbor pripovjedaka (O povídkách Ćamila Sijariće a výbor povídek, Ljubljana 1995), výbor povídek
  • Pripovijetke (Povídky, Sarajevo 2000), výbor povídek, red. Nikola Kovač
  • Pripovijetke (Povídky, Sarajevo 2000), výbor povídek, red. Muhidin Džanko
  • Izabrana djela I–IX: Bihorci, Pripovijetke I, Pripovijetke II, Konak, Raška zemlja Rascija, Putovati znači vidjeti, Lirika (Vybrané spisy, Sarajevo 2008), výbor