Bedřich Schäffer
Bedřich Schäffer (od roku 1947 Bedřich Rohan, 11. dubna 1904 Moravec – 11. ledna 1973 Praha) byl československý bojový pilot židovského původu, příslušník Royal Air Force v období druhé světové války.
| pplk. Bedřich Schäffer | |
|---|---|
| Jiná jména | od roku 1947 Bedřich Rohan |
| Narození | 11. dubna 1904 Moravec  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 11. ledna 1973 Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Národnost | český Žid |
| Povolání | vojenský pilot |
| Zaměstnavatelé | Royal Air Force, Československá armáda |
| Choť | Dagmara Náhlíková |
| Děti | Karel, Eva, Dáša |
| Rodiče | Karel Schäffer |
| Příbuzní | sourozenci Artur a Irma |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Před druhou světovou válkou editovat
Bedřich Schäffer se narodil 11. dubna 1904 v Moravci na Žďársku v českožidovské rodině Karla Schäffera. V rodné obci vychodil obecnou školu, mezi lety 1915 a 1922 studoval na německém gymnáziu v Brně. Následné studium na německé Vysoké škole technické v Brně ukončil po třech semestrech v roce 1923. Začal pracovat v kopřivnické Tatře, kde prošel různými dělnickými profesemi a vypracoval se na obchodního zástupce. Poté přešel na stejné místo v automobilce Praga, kde postupně působil v Brně, Moravské Ostravě a Bratislavě. V roce 1926 nastoupil prezenční vojenskou službu, sloužil v Chebu, Olomouci a Prostějově a absolvoval školu pro důstojníky letectva v záloze. Výcvik vojenského letce ukončil v září 1928 a poté sloužil u leteckého pluku 3 v Piešťanech. Po návratu do civilu absolvoval ještě množství vojenských cvičení a to i dobrovolných, během pobytu v Bratislavě si v Piešťanech navíc domluvil každoměsíční cvičné udržovací lety. Během mobilizace na podzim 1938 byl povolán a sloužil jako kurýrní pilot.
Druhá světová válka editovat
Po německé okupaci a rozpadu Československa v březnu 1939 se Bedřich Schäffer vrátil ze Slovenska k otci do Brna. Dne 4. března 1940 ilegálně opustil Protektorát Čechy a Morava a přes Slovensko přešel do Maďarska, kde byl zadržen a krátce vězněn. Po propuštění pokračoval přes Jugoslávii a Itálii do Francie, kde byl 7. května 1940 prezentován u nově vznikající československé zahraniční jednotky v Agde. Po pádu Francie se přes Gibraltar evakuoval do Liverpoolu, kam dorazil 7. července 1940. Do Royal Air Force vstoupil v Cosfordu 2. srpna téhož roku, ale pro svůj věk 37 let již pro bojové letectvo nebyl považován za perspektivního a proto působil u nebojových formací. Mezi prosincem 1940 a březnem 1941 přelétával stroje při velitelství 4. oddílu, poté asi měsíc zalétával nové a opravené letouny pro jednotku technického servisu 9. MU. Do listopadu 1943 působil ve výcvikových jednotkách, poté byl přeřazen ke 280. záchranné peruti RAF. U ní létal na strojích Vickers Warwick nesoucí podvěšené motorové čluny, které byly shazovány lokalizovaným trosečníkům. Absolvoval 56 operačních letů a zachránil z moře asi 24 letců. Dne 25. září 1944 přešel k nově zřízenému Dopravnímu oddílu Československého letectva, kde působil do ledna 1945. Na svou žádost byl přeložen do Hendonu k Metropolitní spojovací letce, do konce války už ale nestihl dokončit celkový výcvik. Do Československa se vrátil 17. srpna 1945.
Po druhé světové válce editovat
Po návratu do Československa zůstal Bedřich Schäffer v armádní letecké službě. Do února 1947 působil u pomocné letky Letecké dopravní skupiny (později pluku) ve Kbelích. V květnu téhož roku si nechal změnit příjmení na Rohan a v červenci se oženil s Dagmarou Náhlíkovou. Manželům se narodil syn Karel a dcery Eva a Dáša. Přešel na funkci šifrovacího a zpravodajského důstojníka a proběhly úvahy o tom, že se stane československým leteckým atašé v Londýně. Tyto plány zhatil komunistický převrat v únoru 1948. K 1. říjnu 1949 byl povýšen do hodnosti podplukovníka, přesně o rok později byl ale bez udání důvodu z armády propuštěn. Měl být zatčen a poslán na nucené práce, podařilo se mu ale ukrýt a přečkat do doby, kdy tlak na jeho uvěznění pominul. I tak měl být vystěhován i s rodinou na Broumovsko, v jejich vile na Hanspaulce žil i jeho tchán, který získal status nepostradatelného odborníka na Ministerstvu paliv a energetiky a vila status služebního bytu, a tak zde mohla rodina Bedřicha Rohana zůstat. Živil se v podřadných zaměstnáních, do roku 1956 pak jako prodejce u podniku Československá keramika. Byl propuštěn, ale dočasně získal místo u Ministerstva zahraničního obchodu, kde se podílel na vývozu československých sportovních letadel. Odtud byl propuštěn v roce 1960 a do odchodu do důchodu v roce 1965 pracoval v karlínském podniku Odbyt strojů a nářadí. Zemřel v Praze 4. července 1967, pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
Rodina editovat
Otec Bedřicha Schäffera Karel Schäffer zahynul v roce 1942 v terezínském ghettu[1], jeho bratr Arthur Schäffer v roce 1944 v koncentračním táboře Auschwitz. Před svou deportací se ještě stihl rozvést a manželku a děti tak zachránit. Holokaust nepřežila řada jeho dalších příbuzných.
Vyznamenání editovat
Odkazy editovat
Literatura editovat
- Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 257-258.