Bankéřka (film)

francouzský film

Bankéřka (francouzsky La Banquière) je francouzské filmové drama z roku 1980 režírované Francisem Girodem, které bylo volně inspirováno životem Marthy Hanauové, francouzské defraudantky obchodující na finančních trzích. Hudbu zkomponoval italský skladatel Ennio Morricone. Hlavní postavu energické bankéřky ztvárnila Romy Schneider.

Bankéřka
Původní názevLa Banquière
Země původuFrancieFrancie Francie
Jazykfrancouzština
Délka131 min
Žánryfilmové drama
LGBT film
ScénářGeorges Conchon
RežieFrancis Girod
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleRomy Schneider
Marie-France Pisier
Claude Brasseur
Jean-Claude Brialy
Jean Carmet
… více na Wikidatech
ProdukceAriel Zeitoun
HudbaEnnio Morricone
KameraBernard Zitzermann
StřihGeneviève Winding
ZvukJean-Pierre Ruh
Výroba a distribuce
PremiéraFrancie 27. srpna 1980
Bankéřka na ČSFDKinoboxuFDbIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děj editovat

Na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století sílí na evropském kontinentu fašismus a ve Francii o moc soupeří konzervativní pravice s levicovou Národní frontou.

Francouzskou celebritou tohoto období je atraktivní a charismatická majitelka bankovního domu Emma Eckhertová, která vzešla ze středostavovských poměrů a zázračně zbohatla spekulacemi na burze. Přes pochybné nabytí majetku však sama hlásá morální zásady a získává sympatie lidu na svou stranu, když mu nabízí výhodnější podmínky investování a úročení vkladů, než tradiční konkurence. Dokonce uzavírá kontrakt s italským vůdcem Benitem Mussolinim. To však naráží na odpor a strach konzervativních bankéřů, kteří se ji snaží pomocí intrik a s podporou nejvyšších politických kruhů v čele s premiérem zlikvidovat. V novinách se propírá její možná lesbická orientace, poměr s mladým levicovým aktivistou Lecoudrayem či pochybnosti o biologickém mateřství jejího syna.

Poté, co je uvězněna, dokáže z nemocnice uprchnout, ale znovu se vrací za mříže. Policie jí znemožňuje vyplatit vkladatele, přestože se banka nenachází v insolvenci. Stoupenci bankéřky zakládají městské výbory na její podporu. Opět svobodná k nim promlouvá na shromáždění. Najatý atentátník však uprostřed projevu ukončuje její život.

Obsazení editovat

Romy Schneider Emma Eckhertová
Daniel Mesguich Rémy Lecoudray
Jean-Louis Trintignant Horace Vannister
Marie-France Pisier Colette Lecoudrayová
Claude Brasseur Largué
Jean-Claude Brialy Paul Cisterne
Jean Carmet Duvernet
Jacques Fabbri Moïse Nathanson
Noëlle Châtelet Camille Sowcroftová
Daniel Auteuil Duclaux
Thierry Lhermitte Devoluy
Alan Adair Sir Charles
François-Régis Bastide ministr spravedlnosti
Arnaud Boisseau Armand
Yves Brainville Prefaille
Philippe Brizard Chériaux
Francis Claude předseda soudu
Philippe Collin Savatier
Georges Conchon Bréhaud
Claude Darget Bourseul Martilly
Régine Deforges Američanka
Michel Delahaye hlavní účetní
Hubert Deschamps komisař
Michel Messie hlasatel
Guillaume Hanoteau pan Radignac
Jean-Pierre Honoré Bob
Jean-Paul Muel notář v Lille
Étienne Périer starosta Meudonu
Stéphane Raphaël Andy
Eric Raphaël Jerry
Jean-Michel Ribes zapisovatel
Isabelle Sadoyanová sestra Hermance
Françoise Ulrichová paní Eckhertová
Alfred Willenbucher pan Eckhert

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku La Banquière na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy editovat