Banjarmasin

město v Indonésii

Banjarmasin je hlavním městem Jižního Kalimantanu v Indonésii. Nachází se na ostrově v soutoku řek Barito a Martapura. Kvůli tomu je Banjarmasin někdy nazýván „říční město“. V městě žije přibližně 693 tisíc[1], podle sčítání lidu v roce 2010 to bylo přesně 625 395.

Banjarmasin
Kota Banjarmasin
Jalan Lambung Mangkurat Banjarmasin.jpg
Banjarmasin – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 1 m n. m.
Stát IndonésieIndonésie Indonésie
Banjarmasin
Banjarmasin
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 72 km²
Počet obyvatel 692 793 (2017)[1]
Hustota zalidnění 9 622,1 obyv./km²
Správa
Vznik 1526
Oficiální web www.banjarmasinkota.go.id
Telefonní předvolba 0511
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

KlimaEditovat

Podle Köppenovy klasifikace má Banjarmasin rysy tropického a savanového klimatu. Teploty jsou v průběhu roku stálé, průměrně se pohybují kolem 27 °C. Ve městě není nic jako období sucha, ale objevují se zde pravidelná vlhčí a sušší období. Od listopadu do května trvá vlhčí část roku, kdy měsíčně spadne i přes než 200 milimetrů srážek, zatímco od června do října spadne za měsíc asi 120 milimetrů vody. Ročně tak ve městě spadne téměř 2 600 milimetrů dešťových srážek.

HistorieEditovat

Nejstarší doložená civilizace na ostrově je z doby existence království Nan Serunai. Tato pohanská říše ale zanikla a byla vystřídána buddhistickým královstvím Tanjungpuri. Ve čtrnáctém století byl Banjarmasin součástí hinduistického království Negara Dipa. V 15. století se sem rozšířil Islám. Nizozemci zapojili město do své obchodní sítě v roce 1606. Britská Východoindická společnost (EIC) začala obchodovat s městem v 1614. V 1703 tam EIC vystavěla velkou továrnu, kterou ale místní obyvatelé zničili o čtyři roky později. Společnost EIC se znovu pokusila navázat s městem obchodní vztahy v rozmezí let 1736 a 1746, ale pokusy byly neúspěšné. Navíc tehdejší sultán podepsal v roce 1747 smlouvu s Nizozemci, která jim přiřkla obchodní monopol. V roce 1787 se město stalo holandským protektorátem. Banjarmasin zůstal hlavním městem regionu (i Nizozemského Bornea) až do začátku války v Banjarmasinu v roce 1859, kdy se nizozemské ředitelství raději přestěhovalo do města Martapura, aby se vyhnulo nepokojům. Dějiny města popisuje kronika Hikayat Banjar.

V roce 1930 bylo ve městě 66 000 obyvatel a v roce 1990 se toto číslo vyšplhalo na 444 000.

Město se stalo hlavním cílem Japonců během japonské okupace Indonésie za druhé světové války. Banjarmasin byl obsazen 10. února 1942, na konci války byl osvobozen.

AdministrativaEditovat

Město Banjarmasin je rozděleno do pěti okrsků ("kecamatanů").

DemografieEditovat

Přibližně 96 % populace jsou muslimové. V menšině jsou protestanti, katolíci, hinduisté a buddhisté. Ve městě také sídlí římskokatolická diecéze Banjarmasin.

EkonomikaEditovat

Mezi hlavní ekonomická odvětví patří doprava (26,1 % HDP města), zpracovatelský průmysl (24,9 %) a obchod (16,5 %). Hlavními odvětvími ve zpracovatelském průmyslu je výroba překližky, zpracování ratanu a výroba gumy. Banjarmasin je také již dlouho znám jako centrum obchodu s drahokamy, zejména s diamanty a rubíny.

DopravaEditovat

Pod Banjarmasin spadá letiště Syamsudin Noor, které leží asi 25 km od města. Město je také napojeno na přístav Trisakti, který umožňuje vývoz gumy, pepře, dřeva, zlata a diamantů. Z tohoto přístavu také vyplouvají trajekty.

Město je lemováno vodními kanály, které slouží primárně k zavlažování, ale které místní využívají i k dopravě s malými veslicemi. Kanály jsou náchylné k záplavám. Mnoho zdejších domů je postaveno na kůlech přímo nad vodou.

Banjarmasin je nejbližším městem od velkého přístavu Taboneo. Spolu s přístavem Tanjung Bara představují největší přístavy pro nakládání uhlí v Indonésii.

Zajímavá místaEditovat

Mešita Sabilal Muhtadin, stojící na nábřeží, je dominantou města. Byla postavena v roce 1979 a při páteční modlitbě pojme několik tisíc věřících.

Ve městě se nachází také státní univerzita (Universitas Lambung Mangkurat, UNLAM).

Na západním okraji města se nachází plovoucí tržiště, kde se nakupující i prodávající pohybují na lodích. Je to tradiční trh a je považován za jeden z městských identifikačních znaků.

SportEditovat

Město má profesionální fotbalový klub, který hraje v 1. lize, PS Barito Putera.

KuchyněEditovat

Typické místní jídlo je „soto banjar“, polévka podávaná s limetkou. Dalším tradičním jídlem je „ketupat kandangan“, polévka z kokosového mléka podávaná často s kuřecím nebo rybím masem.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Banjarmasin na anglické Wikipedii a Kota Banjarmasin na indonéské Wikipedii.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Banjarmasin na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat